Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: Astronomický ústav.
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Pozorování a modelování asymetrie spektrálních čar ve hvězdné erupci
Astronomové z ASU se zabývali pozorováním trpasličí hvězdy AD Leonis, která je známa svoji významnou erupční aktivitou. Koordinovali pozorovací kampaň a získali vývoj spektra v okolí vodíkové čáry Hα během probíhající erupce. Ve spektrech se ukázala významná červená asymetrie svědčící pro pohyb látky z vyšší atmosféry hvězdy do nižších vrstev. Autoři zkonstruovali geometrický model s cílem tuto asymetrii vysvětlit.
Na čem pracujeme: Pozorování bolidů z meteorologických družic
Pozorování jasných meteorů – bolidů – má v Oddělení meziplanetární hmoty ASU dlouhou tradici. Práce Vlastimila Vojáčka a jeho kolegů nyní ukazuje, že k rozumnému odhadu některých vlastností bolidů lze použít i nečekané typy pozorování – snímky z meteorologických družic zaměřené na detekci blesků.
Jsou takzvané temné fotony dobrým kandidátem na temnou hmotu?
Z redakce časopisu Áčko vydávaného v tištěné i elektronické verzi zdarma pro veřejnost Akademií věd, přišly do Astronomického ústavu AV ČR následující otázky. Odpověděl na ně vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Dr. Richard Wünsch.
Hvězdný vývoj v přímém přenosu - astronomové sledují poslední okamžiky života stárnoucí hvězdy
Vědečtí pracovníci Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky se dlouhodobě věnují výzkumu různých typů exotických proměnných hvězd. Jednou ze zajímavých skupin jsou modré hvězdy s velkou amplitudou pulsací označované akronymem BLAP. Petr Németh z pracovní skupiny Fyzika horkých hvězd se podílel na studii objektu s označením TMTS-BLAP-1. Provedl analýzu spekter získaných pomocí 10-metrového dalekohledu Keck na Havaji, která umožnila určit teplotu, změřit gravitační sílu na povrchu i radiální rychlost hvězdy a stanovit její chemické složení. Ukázalo se, že TMTS-BLAP-1 se nachází ve velmi vzácné vývojové fázi, která by vědcům mohla pomoci lépe pochopit procesy probíhající v nitrech hvězd. Práce byla publikována v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy. Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou České republiky.
Na čem pracujeme: Periodicky proměnné hvězdy středních hmotností dlouhodobě pozorované družicí TESS
Dlouhodobě pracující fotometrické družicové experimenty, jako byly družice CoRoT, Kepler, nyní TESS a budoucí PLATO, poskytují velmi bohatý materiál pro studium proměnnosti nejrůznějších typů hvězd. Marek Skarka z ASU se společně s kolegy z českých i zahraničních institucí věnoval fotometrické klasifikaci hvězd středních hmotností spektrálních typů A až F.
Jak z dlouhého gama záblesku udělat gama záblesk krátký: Paradigma výzkumu záblesků gama bylo zpochybněno
Kdysi dávno byl svět gama záblesků (GRB) pěkně rozdělen pouze na dvě třídy: Dlouhé záblesky s dobou trvání v záření gama delší než 2 s a krátké záblesky, které trvají dobu kratší než 2 s. Dlouhé gama záblesky vznikají při konečné explozi velmi hmotné hvězdy a jsou doprovázeny také velmi energetickou supernovou, což se podařilo prokázat již před 20 lety. Krátké GRB vznikají při splynutí dvou neutronových hvězd, které jsou samy pozůstatkem masivních hvězd, což víme od první detekce gravitačních vln spojených s takovouto událostí v roce 2017.
V Praze proběhne 13. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 6. do 9. prosince 2022 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2022. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem
Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy - extrémně vzácné události - pomocí infračervených a optických dalekohledů. Jejich článek "A very luminous jet from disruption of a star by a massive black hole" byl publikován v časopise Nature 30. listopadu 2022.
Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.
Na čem pracujeme: Rekonexe mezi nohami filamentu jako zdroj proudění podél arkád koronálního magnetického pole
Odborníci z oboru sluneční fyziky pod vedením Jaroslava Dudíka z ASU studovali zajímavou erupci, která proběhla 31. srpna 2021. Autorský tým si všímal zejména pozic noh obřího filamentu, které zřejmě podlehly přepojení. Práce v detailech popisuje průběh tohoto jevu, jehož důsledkem bylo nejen sluneční vzplanutí, ale také vznik proudění plazmatu z vyšší do nižší atmosféry podél arkády erupčních smyček.
Zveme vás na pozorování planet Jupiter a Mars v sobotu 3. prosince 2022 od 17 do 19 hodin v Západní a Centrální kopuli historické hvězdárny v Ondřejově. Zdarma. Pouze za jasného počasí.
Prosíme přijďte bez světel, resp. si sviťte jen nejnutněji a pouze pod nohy.
Záznam tiskové konference ze zahájení provozu PLATOSpec
Záznam tiskové konference Ondřejov (Česká republika) - La Silla (Chile) z 25. listopadu 2022 si můžete poslechnout na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR. Vystoupili ředitel Astronomického ústavu AV ČR Dr. Michal Bursa, vedoucí projektu PLATOSpec Dr. Petr Kabáth, velvyslanec ČR v Chile Ing. Pavel Běchný, profesor Petr Heinzel, zástupce firmy ProjectSoft Zdeněk Bardon, profesor Svatopluk Civiš a ředitel observatoře La Silla Ivo Saviane.
Online tisková konference z Evropské jižní observatoře
V pátek 25. 11. 2022 od 13 hodin se koná tisková konference k oficiálnímu uvedení do provozu projektu PLATOSpec. Vzhledem k umístění v Chile bude tisková konference online a připojit se bude možné přímo do Zoom relace a nebo ji sledovat pasivně na Youtube.
Velmi jasný bolid časně zrána 10. listopadu 2022 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na Vysočině
Ve čtvrtek 10. listopadu časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů jakož i našich přístrojů zůstal skrytý za hustou oblačností studené fronty, která tou dobou přecházela přes naše území. Přesto jsme přes náš webový formulář obdrželi 4 hlášení a to především ze severozápadních Čech, kde již fronta aspoň částečně přešla.
Nakladatelství Springer vydalo unikátní knihu z dílny (také) vědců z Astronomického ústavu AV ČR. Kniha představuje gravitační aspekty, které jsou vypočítány a vyhodnoceny pomocí nedávného statického modelu globálního gravitačního pole (GRGM1200A). Výsledky jsou zobrazeny jak pro celý Měsíc, tak detailněji pro vybrané impaktní krátery.
SAB Aerospace předala Evropské kosmické agentuře modul pro družici PLATO
11. listopadu 2022 došlo v brněnském sídle firmy SAB Aerospace za přítomnosti ministra dopravy Martina Kupky ke slavnostnímu předání mechanické struktury – jakési „karoserie“ pro družici PLATO, jejíž vypuštění Evropská kosmická agentura (ESA) plánuje na rok 2026.
České předsednictví EU svolalo do Brna evropský workshop o světelném znečištění
Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světelné znečištění diskutovali odborníci z celé Evropy 26. října 2022 na workshopu v Brně. České předsednictví EU si právě toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.
Polarizované rentgenové paprsky odhalují tvar a orientaci extrémně horké hmoty kolem černé díry
Nová vědecká pozorování černé díry hvězdné hmotnosti v souhvězdí Labutě odhalují nové detaily o uspořádání extrémně horké hmoty v bezprostředním okolí této černé díry, zvané Cygnus X-1, oznámila americká NASA. Na tom se podílejí také čeští astronomové z Astronomického ústavu AV ČR. Více v tiskové zprávě Astronomického ústavu AV ČR / NASA.
Na čem pracujeme: Katalog meteorů pozorovaných Evropskou bolidovou sítí v letech 2017 a 2018
Naše planeta je neustále ostřelována nejrůznějšími částicemi z kosmu. Ty větší za sebou zanechávají světelné jevy v atmosféře – meteory – a díky pozorovacím sítím na sebe prozradí in memoriam značné množství informací. Autorský tým převážně z Oddělení meziplanetární hmoty ASU představuje zcela nový detailní katalog meteorů pozorovaných Evropskou bolidovou sítí v letech 2017 a 2018.
Den otevřených dveří na pražském pracovišti 5. listopadu
Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevírají dveře tří pracovišť Akademie věd: Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu. Seznámíte se s jejich vědeckou činností, pro děti je připravena soutěž a dětský koutek. Na našem pracovišti se budete moci podívat dalekohledy na Slunce nebo na pozemské objekty (podle počasí) a setkáte se s vědci, kteří vesmír skutečně zkoumají. Není nutné (ani možné) provést rezervaci.
Před 190 lety se narodila Eleonora Gayerová. Letos si připomínáme i 110 let od jejího úmrtí
A proč si jí připomínáme zrovna na ondřejovské hvězdárně? Pro její zásadní vliv na vznik observatoře. Operní pěvkyně Národního divadla a houslista Josef Jan Frič se znali a díky přímluvě Eleonory tou dobou žijící v Ondřejově obec Ondřejov prodala nejen houslistovi, ale také továrníkovi Fričovi pozemek na vrchu Manda a mohla se zde začít budovat hvězdárna. Vděčíme za to hudbě…
Pravidelné prohlídky pro veřejnost tento rok již skončily. Můžete ale ještě přijít na mimořádné prohlídky o státním svátku 28. října, v časech 10, 13 a 16 hodin (více info najdete zde). V ten den si totiž připomínáme výročí odevzdání hvězdárny státu. Zakladatel a budovatel ondřejovské hvězdárny Dr. Josef Jan Frič se tehdy rozhodl svou hvězdárnu věnovat státu k 10. výročí samostatnosti Československa.
Nušlova cena za roky 2021 a 2020 - docent Petr Hadrava po covidové přestávce přednesl společnou laurátskou přednášku
Cena Františka Nušla, kterou uděluje Česká astronomická společnost, je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938–1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999. V roce 2021 obdržel Nušlovu cenu RNDr. Stanislav Štefl, CSc., In memoriam (* 13. 11. 1955, † 11. 6. 2014). Téma laureáta Nušlovy ceny za rok 2021 Stanislava Štefla spojil ve své přednášce nositel Nušlovy ceny za rok 2020 Petr Hadrava, protože je v jejich vědecké práci i osobním životě mnohé spojovalo. Dr. Štefl tragicky zahynul těsně před odjezdem po jeho desetileté práci v Evropské jižní observatoři. Cenu za něho převzala jeho manželka Magdalena Šteflová.
Čestná Kopalova přednáška 2022 putovala do Slunečního oddělení
Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Letošní laureát Mgr. Jan Jurčák, Ph.D., který je současným vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, přednesl přednášku související s jeho vědeckou prací na téma Stabilita slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole.
Na čem pracujeme: Pozorování a modelování asymetrie spektrálních čar ve hvězdné erupci
Astronomové z ASU se zabývali pozorováním trpasličí hvězdy AD Leonis, která je známa svoji významnou erupční aktivitou. Koordinovali pozorovací kampaň a získali vývoj spektra v okolí vodíkové čáry Hα během probíhající erupce. Ve spektrech se ukázala významná červená asymetrie svědčící pro pohyb látky z vyšší atmosféry hvězdy do nižších vrstev. Autoři zkonstruovali geometrický model s cílem tuto asymetrii vysvětlit.
Na čem pracujeme: Pozorování bolidů z meteorologických družic
Pozorování jasných meteorů – bolidů – má v Oddělení meziplanetární hmoty ASU dlouhou tradici. Práce Vlastimila Vojáčka a jeho kolegů nyní ukazuje, že k rozumnému odhadu některých vlastností bolidů lze použít i nečekané typy pozorování – snímky z meteorologických družic zaměřené na detekci blesků.
Jsou takzvané temné fotony dobrým kandidátem na temnou hmotu?
Z redakce časopisu Áčko vydávaného v tištěné i elektronické verzi zdarma pro veřejnost Akademií věd, přišly do Astronomického ústavu AV ČR následující otázky. Odpověděl na ně vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Dr. Richard Wünsch.
Hvězdný vývoj v přímém přenosu - astronomové sledují poslední okamžiky života stárnoucí hvězdy
Vědečtí pracovníci Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky se dlouhodobě věnují výzkumu různých typů exotických proměnných hvězd. Jednou ze zajímavých skupin jsou modré hvězdy s velkou amplitudou pulsací označované akronymem BLAP. Petr Németh z pracovní skupiny Fyzika horkých hvězd se podílel na studii objektu s označením TMTS-BLAP-1. Provedl analýzu spekter získaných pomocí 10-metrového dalekohledu Keck na Havaji, která umožnila určit teplotu, změřit gravitační sílu na povrchu i radiální rychlost hvězdy a stanovit její chemické složení. Ukázalo se, že TMTS-BLAP-1 se nachází ve velmi vzácné vývojové fázi, která by vědcům mohla pomoci lépe pochopit procesy probíhající v nitrech hvězd. Práce byla publikována v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy. Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou České republiky.
Na čem pracujeme: Periodicky proměnné hvězdy středních hmotností dlouhodobě pozorované družicí TESS
Dlouhodobě pracující fotometrické družicové experimenty, jako byly družice CoRoT, Kepler, nyní TESS a budoucí PLATO, poskytují velmi bohatý materiál pro studium proměnnosti nejrůznějších typů hvězd. Marek Skarka z ASU se společně s kolegy z českých i zahraničních institucí věnoval fotometrické klasifikaci hvězd středních hmotností spektrálních typů A až F.
Jak z dlouhého gama záblesku udělat gama záblesk krátký: Paradigma výzkumu záblesků gama bylo zpochybněno
Kdysi dávno byl svět gama záblesků (GRB) pěkně rozdělen pouze na dvě třídy: Dlouhé záblesky s dobou trvání v záření gama delší než 2 s a krátké záblesky, které trvají dobu kratší než 2 s. Dlouhé gama záblesky vznikají při konečné explozi velmi hmotné hvězdy a jsou doprovázeny také velmi energetickou supernovou, což se podařilo prokázat již před 20 lety. Krátké GRB vznikají při splynutí dvou neutronových hvězd, které jsou samy pozůstatkem masivních hvězd, což víme od první detekce gravitačních vln spojených s takovouto událostí v roce 2017.
