Na nádvoří odkryli část historie holešovského zámku
Holešov – Nečekaně rozsáhlé archeologické nálezy z nádvoří zámku v Holešově představili včera archeologové. Takzvaný orientační výzkum se tam uskutečnil v rámci plánované rekonstrukce prostranství a provedl jej Archeologický ústav Brno: nalezeny při něm byly jak základy středověké tvrze, tak památky z období renesance i barokní chodby
Většina nálezů už je zase skryta pod hlínou, zachována a odkryta zůstane pouze barokní studna v levé části nádvoří.
Už od jara probíhá na holešovském zámku rekonstrukce celého nádvoří a střešní krytiny z vnitřní strany stavby. V polovině září se ale při odstraňování původní valounové dlažby, která se nacházela asi dvacet pět centimetrů pod povrchem, objevily zbytky kamenných a cihlových zdí. „Dobře viditelné byly také trativody, které odvodňovaly nádvoří a zřejmě i střechu zámku," upřesnil Ondřej Machálek, správce holešovského muzea.
„Nádvoří opravdu vydalo svědectví, o kterém jsme se jen domnívali. Nyní tak máme potvrzeno, že se zde opravdu nacházela středověká tvrz, překvapením je ale pro nás její pravděpodobná velikost," podotkl Pavel Chmelík, ředitel Městského kulturního střediska (MKS), které na holešovském zámku sídlí. Nalezeny byly také artefakty z období renesance: jednalo se hlavně o velké množství střepů, které odvezli arechologové k dalšímu výzkumu.
Období baroka zase mezi archeologickými nálezy na holešovském zámku reprezentovaly rozsáhlé podzemní chodby. Odborníci se přitom do krásných prostor doslova propadli a překvapivé byly hlavně jejich rozměry: výška chodby byla asi dva a půl metru, šířku skoro dva metry a pozvolna klesala od středu nádvoří pod budovu zámku.
Možná obnova podzemních chodeb ale podle odborníků nepřichází v úvahu. „Bylo by to finančně a proveditelně velmi náročné. Neexistuje žádná dokumentace, kudy ty chodby přesně vedou, novodobá šlechta už je totiž také nevyužívala a mnoho jich je znehodnoceno, zasypáno," vysvětlil Pavel Chmelík.
Při výzkumu nebyly nalezeny žádné kovové předměty, jedinými artefakty mimo kamenných staveb jsou tedy už zmíněné střepy a kamenná dlažba. Ta byla kompletně odstraněna a bude následně použita například při úpravě holešovského židovského hřbitova.
„Rádi bychom podle dochovaných fotografií obnovili i vstupní vjezdovou bránu k pohřební síni na židovském hřbitově, zbytek barokní dlažby bychom pak rádi využili k osazení chodníčků vedoucích ke hrobům," prozradil ředitel holešovského MKS.
Tyto úpravy židovského hřbitova by měly začít už letos na podzim, obnova vstupní brány hřbitova by pak měla přijít na řadu na jaře příštího roku. Zatím je připravován rozpočet a k zamýšleným úpravám se musí vyjádřit vedení krajského úřadu a Židovská obec.
Nyní je tak odborný průzkum prakticky ukončen a čeká se na vypracování archeologických zpráv. Nalezené základy staveb jsou opět zasypány a jediné, co zůstane odkryto, je čtyřicet metrů hluboká kamenná barokní studna. „Je ve velmi dobrém stavu, nyní je ještě částečně zasypána a je možné, že ještě vydá nějaké tajemství," upozornil ředitel MKS.
Předpokládá se totiž, že na počátku druhé světové války tam příslušníci tamního šlechtického rodu Rottalů odklidili část své sbírky zbraní, které se staly s příchodem německých vojsk a nových zákonů zakázanými.
Studna by měla být sanována, osazena barokním kováním, ozdobnou mříží a její okolí vydlážděno nalezenou barokní dlažbou. Od příštího roku by pak odtud měly začínat prohlídkové okruhy zámku.