Alzheimerova nemoc je v rozvinutých zemích nejčastějším neurodegenerativním onemocněním centrálního nervového systému, jehož výskyt se exponenciálně zvyšuje s prodlužujícím se věkem. Náklady na péči o pacienty jsou velmi vysoké a účinná léčba doposud neexistuje.
Podle dnešních poznatků je primární příčinou tohoto onemocnění zvýšení produkce polypeptidů ß-amyloidu, které postupnou agregací tvoří charakteristické amyloidové plaky. Příčina zvýšené tvorby ß-amyloidu je známá jen u dědičných forem onemocnění způsobených známými defekty genů, které však představují pouze 1–2 % všech onemocnění. Apolipoprotein E4 (apoE4) je nejběžnější genetický rizikový faktor Alzheimerovy choroby, který snižuje věk nástupu onemocnění. Studiem vlivu apoE4 na neurony a synapse se snažíme pochopit neuronální specificitu neurodegenerace u této nemoci. Jedním z neměnných rysů tohoto onemocnění totiž je poškození cholinergních neuronů přenášejících signál pomocí acetylcholinu.
Kromě toho se u Alzheimerovy nemoci snažíme na behaviorální úrovni porozumět procesům spojeným s poruchami kognitivních funkcí (paměť, prostorová orientace, učení).
