Trvání projektu: 
2022 - 2025

Projekt byl podpořen v rámci programu EXCELES (Program podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví).

Evidenční číslo projektu: LX22NPO5101

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) vznikl 1. června 2022. Pod jednou střechou sdruží cca 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. Zkoumat bude následujících 9 oblastí: (1) Komunikace, riziko a nejistota; (2) Právo a vládnutí; (3) Systémy resilience; (4) Socioekonomické nerovnosti; (5) Polarizace a populismus; (6) Efektivita zdravotního systému; (7) Vzdělávání; (8) Ekonomické dopady; (9) Trh práce. Ve všech těchto oblastech zapojení výzkumníci dlouhodobě rozvíjejí své výzkumné aktivity, avšak projekt SYRI je prvním, který je zaměřen na nová systémová rizika vztažená ke zdravotním a jiných celospolečenským ohrožením typu pandemií.
Projekt je zaměřen na specifické společenskovědní a navazující disciplíny cíleně zaměřené na sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik, zahrnujících obdobná rizika pandemií typu covid-19, tj. souborně zaměřených na problematiku
1. fungování veřejné správy, komunikace veřejné správy s veřejností a chování společnosti v situacích zdravotního ohrožení,
2. efektivity zdravotní péče, životního stylu a jiných sociálně-ekonomických determinant zdravotních rizik i
3. obnovy hospodářství po zdravotních či bezpečnostních krizích z hlediska hospodářské politiky, trhu práce a nezaměstnanosti, lidského kapitálu a vzdělávání nebo řešení nárůstu chudoby.

Více informací o projektu naleznete na:

Témata: 
ekonomie
gender
média
politika (a postoje k politice)
práce
sociální nerovnosti
veřejná politika
zdraví
Zadavatel: 
ministerský projekt

Publikace vydané v rámci projektu (celkem 1, zobrazeno 1 - 1)

Olivier Godechot, Nils Neumann, Paula Apascaritei, István Boza, Martin Hallsten, Lasse Henriksen, Are Hermansen, Feng Hou, Jiwook Jung, Naomi Kodama, Alena Křížková, Zoltán Lippényi, Elvira Marta, Silvia Maja Melzer, Eunmi Mun, Halil Sabanci, Matthew Soener, Max Thaning

The upswing in finance in recent decades has led to rising inequality, but do downswings in finance lead to a symmetric decline in inequality? We analyze the asymmetry of the effect of ups and downs in finance, and the effect of increased capital requirements and the bonus cap on national earnings inequality. We use administrative employer–employee-linked data from 1990 to 2019 for 12 countries and data from bank reports, from 2009 to 2017 in 13 European countries.

Téma:
ekonomie, elity, gender, mzdy a příjmy, sociální nerovnosti
Oddělení:
Gender & sociologie
Typ publikace:
impaktovaný článek