Seznam publikací

Kapitola shrnuje zdroje migračních statistik a dat z kvantitativních šetření imigrantů a zabývá se kvalitou a porovnatelností těchto dat. Důraz je kladen na nedostatečné pokrytí subpopulací imigrantů v mezinárodních šetřeních celkové populace, jako jsou LFS, EU-SILC, ISSP a ESS. Text se dále zabývá metodologickými problémy spojenými s dotazováním migrantů v ČR.

The aim of this article is to provide an overview of the problems associated with the fielding of questions of a socially sensitive nature  typically dealing with crime, health, and sexual activity in nationally representative sample surveys.

Hostitelská společnost nastavením své přistěhovalecké politiky reguluje migrační toky, a určuje tedy, kdo a za jakých podmínek může na jejím území legálně pobývat, a současně vytváří rámec sociální integrace přistěhovalců v podobě závazných požadavků a očekávání, ale také podpůrných opatření. Autoři publikace se postupně zaměřují na různé aspekty přistěhovalecké politiky v České republice a jejích – zamýšlených či nezamýšlených – dopadů na životy cizinců.

Článek se věnuje problematice sdílení výzkumných dat v sociálních vědách a současným nástrojům a standardům, které archivům pomáhají plnit jejich úlohu. Představen je mezinárodní dokumentační standard DDI, specializovaný software NESSTAR a hlavní koncepce, které stojí za vývojem standardů archivace a dlouhodobého uchovávání digitálních dat v sociálněvědních archivech.

Článek pojednává o výsledcích celorepublikového šetření pracovních imigrantů. Hlavní důraz je kladen na vzdělanostně-kvalifikační předpoklady migrantů a jejích postavení na českém trhu práce.

Článek se zabývá vztahem religiozity a psycho-sociálních jevů jako je bezmocnost, "beznormnost", sociální izolace, sebe-odcizení a kulturní odcizení, které jsou inhibujícím faktorem ve vztahu ke kvalitě života jednotlivců. Teoreticky je tento článek ukotven (kromě obecné teorie subjektivní kvality života) v konceptu odcizení tak, jak byl uchopen Melvinem Semanem.

Příspěvěk podává stručný vhled do současných přístupů ke kvalitě výběrových šetření a ukazuje jejich dopady na řešení problematiky návratnosti šetření.