Naši šlechtitelé v reportáži prestižního ovocnářského časopisu

   

Začátkem září 2022 navštívili naši šlechtitelskou stanici ve Střížovicích zástupci Spolku jihotyrolských školkařů. Reportáž z jejich cesty zveřejnil odborný měsíčník Obstbau-Weinbau.

   

Součástí našeho ústavu je Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám, která sídlí ve Střížovicích nedaleko Turnova. Již od šedesátých let minulého století zde odborníci šlechtí nové odrůdy jabloně odolné proti některým závažným chorobám. Zpočátku se zaměřili na strupovitost a padlí jabloňové, nedávno k nim přidali také bakteriální spálu růžovitých.

Pěstitelé z celého světa mají o střížovické odrůdy velký zájem. Jejich odolnost proti chorobám umožňuje v sadech výrazně snížit počet chemických postřiků, což šetří peníze ovocnářů i životní prostředí. Případně lze tyto odrůdy pěstovat zcela bez chemického ošetření, a proto se často využívají v organickém ovocnářství.

   

Důležitou oblastí, kde se odrůdy vzniklé v našem ústavu uplatňují, je Jižní Tyrolsko – severoitalský region na hranicích s Rakouskem a Švýcarskem. Díky vhodným klimatickým podmínkám jde o významné evropské centrum pěstování ovoce, především jablek.

Naši šlechtitelé proto mají s jihotyrolskými ovocnáři rozsáhlé obchodní kontakty, díky nimž se úspěšně prosazují na tamním trhu. V posledních letech zde například získává na oblibě střížovická odrůda Bonita, zatímco v organickém zemědělství je dlouhodobě populární Topaz.

   

   

Vybraní odborníci ze Spolku jihotyrolských školkařů podnikli 4.–6. září 2022 studijně-pracovní cestu do ČR. Pod vedením doktora Waltera Guerry, světově uznávaného specialisty z italského výzkumného střediska VZ Laimburg, navštívili české školkaře, šlechtitele, velkopěstitele i výzkumníky. Jednou ze zastávek byla také naše šlechtitelská stanice.

   

Jak říká její vedoucí doktor Radek Černý, „hlavním přínosem exkurze ve Střížovicích bylo prohloubení vzájemných výzkumných a obchodních vazeb. Neméně důležitým výstupem a současně dobrou reklamou pro náš šlechtitelský program je ovšem článek v respektovaném odborném měsíčníku Obstbau-Weinbau, což můžeme přeložit jako Ovocnářství a vinařství.“

„Vzhledem k ovocnářskému významu Jižního Tyrolska, kde časopis vychází, jej odebírají prakticky všichni odborníci z tohoto oboru v Itálii, Německu, Švýcarsku, Rakousku i dalších zemích.“

   

Článek rekapituluje celou cestu jihotyrolských expertů do České republiky. Co se v něm píše konkrétně o našich šlechtitelích? „Je potěšující se hned v úvodní části věnované střížovické stanici dočíst, že její návštěva byla vrcholem studijní cesty,“ zdůrazňuje Radek Černý.

Pozitivní je i konstatování dále v textu: „Prodejní čísla prokazují, že je to asi nejúspěšnější program šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám“.

   

   

Text informuje rovněž o novém skladu s technologií skladování plodů v kontrolované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (ULO), stejně jako o novém skleníku, kde pracovníci infikují semenáče jabloně strupovitostí a poté z nich vybírají nejodolnější jedince. Zmiňuje také paralelní selekci odolných semenáčů pomocí genetických „značek“ (markerů) v DNA, jež probíhá v laboratoři na pražském pracovišti ústavu.

   

„Je opravdu velmi dobře, že se již i v zahraničí můžeme prezentovat jako stanice, která má k dispozici a využívá moderní šlechtitelské a pěstitelské technologie,“ říká doktor Černý a dodává:

„Pomyslnou kaňkou na kráse je primární poselství celého článku, vyjadřující už v samotném nadpise kontrastní realitu českého ovocnářství – Jablko v Čechách: pěstování v krizi, šlechtění na vzestupu.“

   

Za Ústav experimentální botaniky AV ČR si přejeme, aby šlechtění nadále prosperovalo, zatímco negativní trend v pěstování se podařilo zvrátit. Doufáme, že k tomu pomohou i nové odrůdy vytvořené našimi vynikajícími šlechtiteli.

   

Článek z časopisu Obstbau-Weinbau (v němčině) si můžete přečíst v přiloženém PDF souboru. Reprodukováno se svolením redakce.

   

   

Snímky z návštěvy jihotyrolských školkařů ve Střížovicích: Dr. Walter Guerra, Versuchszentrum Laimburg, Itálie (1); Dr. Dimitrij Tyč, Ústav experimentální botaniky AV ČR (2, 3).