Organizační řád
ORGANIZAČNÍ ŘÁD
Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky, v. v. i.
se sídlem Národní 18, 110 00 Praha 1 – Nové Město,
podle § 20 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v platném znění
Článek I.
Obecná ustanovení
(1) Ústav státu a práva Akademie věd ČR, veřejná výzkumná instituce (dále jen "ústav") byl zřízen usnesením V. valného shromáždění ČSAV konaného ve dnech 16. a 17. listopadu 1955 s účinností od 1. ledna 1956 pod názvem Ústav práva ČSAV. Usnesením XV. zasedání prezidia ČSAV ze dne 14. října 1960 byl ústav s účinností od 1. ledna 1961 přejmenován na Ústav státu a práva ČSAV. Ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, se stal pracovištěm Akademie věd České republiky, a to s účinností od 31. prosince 1992.
(2) Na základě zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, se právní forma ústavu změnila ze státní příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci, a to s účinností od 1. ledna 2007.
(3) Sídlem ústavu je Praha 1, Národní 117/18, PSČ 110 00.
(4) Identifikační číslo ústavu (IČ) je 68378122. Daňové identifikační číslo (DIČ) je CZ68378122.
(5) Zřizovatelem ústavu je Akademie věd České republiky - organizační složka státu se sídlem v Praze 1, Národní 1009/3, PSČ 117 20.
Článek II.
Činnost ústavu
(1) Hlavní předmětem činnosti ústavu je vědecký výzkum v oblasti práva a právní informatiky.
(2) Ústav svou činností přispívá ke zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti a k využití výsledků vědeckého výzkumu v praxi. Vydává vědecké publikace (monografie, časopisy, sborníky apod.) a poskytuje vědecké posudky, stanoviska a doporučení a provádí konzultační a poradenskou činnost. Ve spolupráci s vysokými školami uskutečňuje doktorský studijní program a vychovává vědecké pracovníky. Získává, zpracovává a rozšiřuje vědecké a právní informace, včetně vyvíjení specifických právních software. V rámci předmětu své činnosti rozvíjí mezinárodní spolupráci, včetně organizování společného výzkumu se zahraničními partnery, přijímání a vysílání stážistů, výměny vědeckých poznatků a přípravy společných publikací. Pořádá vědecká setkání, konference a semináře apod., včetně mezinárodních, a zajišťuje infrastrukturu pro svůj výzkum. Úkoly realizuje samostatně i ve spolupráci s vysokými školami a dalšími vědeckými a odbornými institucemi.
Článek III.
Orgány ústavu
Orgány ústavu dle zákona jsou ředitel, Rada Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. (dále jen „Rada“), Dozorčí rada Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. (dále jen „Dozorčí rada“). Postavení ředitele, ustavení a funkce Rady, Dozorčí rady a Shromáždění výzkumných pracovníků upravuje zejména zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v platném znění, a Stanovy Akademie věd České republiky.
Článek IV.
Ředitel
(1) Statutárním orgánem ústavu je ředitel. Ředitel je oprávněn jednat jménem ústavu ve všech záležitostech týkajících se činnosti ústavu. Ředitel
a) předkládá Radě a Dozorčí radě po ověření účetní závěrky auditorem návrh výroční zprávy,
b) předává zřizovateli účetní závěrku ověřenou auditorem a výroční zprávu schválenou Radou,
c) předkládá poskytovateli návrhy výzkumných záměrů a návrhy projektů výzkumu a vývoje projednané Radou,
d) předkládá Radě návrhy, které se týkají rozpočtu veřejné výzkumné instituce a jeho změn, a návrhy vnitřních předpisů veřejné výzkumné instituce, s výjimkou jednacího řádu Dozorčí rady, a jejich změn,
e) předkládá Radě návrhy na změny zřizovací listiny a po jejich projednání Radou je předává předsedovi AV ČR,
f) předkládá Dozorčí radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se vyžaduje předchozí písemný souhlas Dozorčí rady,
g) předkládá Akademické radě AV ČR po projednání v Radě návrhy na udělení cen, medailí a dalších poct AV ČR.
(2) Ředitel po projednání v Radě může jmenovat nebo odvolat své zástupce, kteří ho na základě zmocnění zastupují po dobu jeho nepřítomnosti, jinak v rozsahu delegovaných pravomocí. Věcná působnost zástupců ředitele je rámcově vymezena následovně:
a) zajišťování činností směřujících k dosažení co nejvyšší vědecké úrovně ústavu a kvality jeho výsledků, formulace návrhů vědecké koncepce a personální politiky ústavu, podpora co nejvyšší úrovně přípravy a řízení grantů a projektů,
b) dohled na realizaci konferencí, seminářů a dalších vědeckých a odborných akcí pořádaných nebo realizovaných ústavem, reprezentace vědecké úrovně ústavu,
c) zajišťování infrastruktury informačních technologií ústavu, realizace agendy elektronických zdrojů a databází a využívání vědeckého software, rozšiřování povědomí o nich a podpora jejich využívání,
d) zajišťování činností směřujících k co nejlepší technické, hospodářské a personální podpoře vědecké činnosti ústavu a k uplatnění výsledků vědecké činnosti,
e) zajišťování činností směřujících k vzájemné spolupráci se zahraničními partnery při rozvoji a kultivaci výzkumných témat a institucionální spolupráci,
f) sjednávání výzkumných projektů realizovaných ve spolupráci se zahraničními partnery, dohled nad termíny z těchto projektů,
g) technická a formální podpora podávání mezinárodních meziinstitucionálních grantových projektů, akreditace společných doktorských studijních programů s mezinárodním rozměrem, vytváření společných pracovišť se zahraničními partnery, zahraničních grantů a mezinárodní spolupráce.
S přihlédnutím k provozním podmínkám ústavu a existující personální situaci může ředitel takto vymezenou působnost svých zástupců upravit odchylně.
(3) Ředitel jmenuje a odvolává vědeckého tajemníka ústavu, který odpovídá za agendu spojenou s projektovou a administrativní činností ústavu, a to zejména tím, že se účastní porad vedení a podle aktuální potřeby z nich vyhotovuje zápisy, dohlíží na plnění úkolů vzešlých z těchto porad, připravuje výroční zprávy ústavu a dohlíží na plnění grantových a jiných výzkumných projektů ústavu. Dále průběžně shromažďuje informace důležité pro výzkumné pracovníky ústavu (např. výzvy grantových agentur, termíny žádostí směřujících na AV, udělování cen a medailí, ohlasy medií na činnost ústavu, apod.), a pravidelně je dává v obecnou známost uvnitř ústavu. Vědecký tajemník je rovněž kontaktní osobou pro agendu vědeckých posudků, studií a stanovisek ústavu, jejichž zadání v součinnosti se sekretariátem ředitele dojednává. Odpovídá rovněž za agendu spisového a skartačního řádu, jakož i tvorbu a vydávání vnitřních předpisů ústavu.
(4) Výkonem určitého okruhu činností nebo konkrétní činnosti může ředitel pověřit i jiného zaměstnance ústavu.
Článek V.
Rada
(1) Rada
a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na její řádné hospodaření,
b) stanovuje směry činnosti veřejné výzkumné instituce v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jejího rozvoje,
c) schvaluje rozpočet veřejné výzkumné instituce a jeho změny a střednědobý výhled jejího financování,
d) schvaluje volební řád rady instituce, jednací řád rady instituce, organizační řád, vnitřní mzdový předpis, pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce, jednací řád dozorčí rady veřejné výzkumné instituce,
e) schvaluje výroční zprávu a účetní závěrku a rozhoduje o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty,
f) projednává návrhy změn zřizovací listiny,
g) dává předchozí souhlas, popřípadě navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce,
h) vyhlašuje výběrové řízení, na základě jehož výsledku navrhuje zřizovateli jmenování vybraného uchazeče ředitelem veřejné výzkumné instituce, navrhuje odvolání ředitele, popřípadě dává souhlas k odvolání ředitele podle § 17 odst. 2 zákona o veřejných výzkumných institucích, v platném znění,
i) projednává návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací veřejné výzkumné instituce,
j) projednává návrhy na sjednání smluv o zahraniční spolupráci veřejné výzkumné instituce a smluv o spolupráci s institucemi České republiky.
(2) Rada je oprávněna zřizovat své stálé nebo dočasné poradní orgány.
Článek VI.
Dozorčí rada
Dozorčí rada
a) vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituce; za tím účelem jsou její členové na základě rozhodnutí dozorčí rady oprávněni kdykoliv nahlížet do účetních dokladů a dalších dokumentů této instituce, vyžadovat potřebná vysvětlení a zjišťovat skutečný stav,
b) vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými veřejná výzkumná instituce hodlá
1. nabýt nebo zcizit nemovitý majetek,
2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu za hmotný majetek,
3. zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku veřejné výzkumné instituce,
4. založit jinou právnickou osobu,
5. nabýt účast v existující právnické osobě,
6. vložit majetek do jiné právnické osoby,
7. sjednat či měnit nájemní smlouvu o nájmu nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 nebo jinou smlouvu o užívání nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 s dobou nájmu delší než 3 měsíce,
c) navrhuje odvolání ředitele zřizovateli,
d) připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn a předkládá je ke schválení zřizovateli,
e) vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce,
f) vyjadřuje se k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce,
g) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu veřejné výzkumné instituce a ke způsobu jejího hospodaření,
h) vyjadřuje se k další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a k dalším věcem, které jí předloží ředitel nebo zřizovatel,
i) vyjadřuje se k návrhu výroční zprávy; své vyjádření předkládá řediteli a radě instituce,
j) vyjadřuje svá stanoviska k činnosti veřejné výzkumné instituce a zveřejňuje je též ve výroční zprávě,
k) předkládá řediteli, radě instituce a zřizovateli návrhy na odstranění zjištěných nedostatků ve výkonu jejich působnosti,
l) předkládá zřizovateli a řediteli nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti.
Článek VII.
Shromáždění
(1) Shromáždění výzkumných pracovníků (dále jen „shromáždění“) tvoří vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci zařazení do vědeckých oddělení (výzkumní pracovníci).
(2) Shromáždění
a) tajným hlasováním volí a odvolává členy Rady,
b) volí a odvolává zástupce Ústavu do Akademického sněmu AV ČR,
c) navrhuje kandidáty na funkce předsedy, členů Akademické rady AV ČR a členů Vědecké rady AV ČR,
d) vyjadřuje se k nejvýznamnějším otázkám činnosti, uspořádání a hospodaření ústavu, které mu předloží ředitel nebo Rada nebo Dozorčí rada nebo které jsou obsaženy v žádosti výzkumných pracovníků o svolání shromáždění.
(3) Shromáždění se schází podle potřeby. Svolává a řídí je ředitel ústavu, předseda Rady nebo místopředseda Rady, pokud je předsedou Rady ředitel. Shromáždění musí být svoláno do dvou týdnů, požádá-li o to písemně nejméně jedna třetina výzkumných pracovníků.
(4) Pravidla volby a hlasování upravuje Volební řád Rady.
(5) Neodkladné záležitosti a návrhy, k jejichž projednání není možné nebo účelné svolat shromáždění výzkumných pracovníků, mohou být z rozhodnutí ředitele rozeslány všem členům shromáždění k posouzení prostřednictvím elektronických prostředků (per rollam). Lhůta pro takové posouzení se stanoví nejméně na tři dny. Členové shromáždění k návrhu zaslanému per rollam písemně sdělí, zda s návrhem souhlasí či nesouhlasí: jestliže nesouhlasí, mohou uvést i důvody svého nesouhlasu. Návrh posuzovaný per rollam se považuje za schválený, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů shromáždění. Návrh schválený podle věty předchozí se považuje za návrh schválený řádným shromážděním.
Článek VIII.
Vedoucí zaměstnanci ústavu a organizační struktura ústavu
(1) V ústavu jsou zřízeny tyto vedoucí funkce:
a) ředitel,
b) zástupce ředitele,
c) vědecký tajemník,
d) vedoucí vědeckého oddělení,
e) vedoucí výzkumné jednotky,
f) vedoucí střediska vědeckých informací,
g) vedoucí hospodářské správy.
(2) Základními organizačními jednotkami ústavu jsou vědecká oddělení, jejichž účelem je zajišťování a organizace pracovněprávních vztahů při výzkumu a vývoji, a servisní oddělení, jejichž úkolem je zajišťování infrastruktury.
(3) Je-li to vhodné k lepšímu naplňování cílů samostatných výzkumných projektů nebo zvlášť významných či mimořádných úkolů (čl. IX. odst. 2), může ředitel se souhlasem Rady formou organizačního opatření ředitele zřídit samostatné centrum, laboratoř nebo jinou obdobnou výzkumnou jednotku (dále jen „výzkumná jednotka“).
(4) Organizační opatření ředitele, kterým se zřizuje výzkumná jednotka, obsahuje údaje o
a) vedoucím výzkumné jednotky,
b) zaměstnancích zařazených do výzkumné jednotky,
c) cílech, pro které byla výzkumná jednotka zřízena,
d) datu zřízení výzkumné jednotky a době, na kterou byla výzkumná jednotka zřízena,
e) případně další související údaje.
Seznam zřízených výzkumných jednotek spolu s údaji uvedenými pod písmeny a), c) až e) se uveřejňuje v příloze tohoto organizačního řádu.
5) Organizační strukturu ústavu tvoří:
a) vědecká oddělení, kterými jsou
1. oddělení teorie práva a právní filosofie,
2. oddělení veřejného práva,
3. oddělení soukromého práva,
b) výzkumné jednotky,
c) středisko vědeckých informací složené z útvarů
1. knihovna,
2. útvar odborných databází,
d) hospodářská správa,
e) sekretariát ředitele.
(6) Výzkumnou jednotku může ředitel se souhlasem Rady svým organizačním opatřením sloučit s jinou výzkumnou jednotkou nebo zrušit.
(7) Na postavení výzkumných jednotek se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vědeckých oddělení. Vedoucí výzkumné jednotky, případně zaměstnanec zařazený do výzkumné jednotky může být současně vedoucím jiné výzkumné jednotky nebo vědeckého oddělení nebo zařazený do jiné výzkumné jednotky.
(8) Vědecká oddělení, výzkumné jednotky a servisní oddělení jsou řízena vedoucími uvedenými v odstavci 1. Sekretariát ředitele a redakce časopisů uvedených v čl. XII. jsou řízeny ředitelem.
(9) Výzkum a vývoj, jakož i plnění dalších souvisejících úkolů ústavu, je zajišťováno výzkumnými pracovníky, případně i pracovníky servisních oddělení, a to samostatně, i napříč výzkumnými jednotkami, vědeckými a servisními odděleními. Nositelé výzkumu jsou jednotliví výzkumní pracovníci nebo vědecké týmy sestavené z těchto pracovníků, případně z dalších specialistů, nutných pro plnění jednotlivých vědeckých úkolů. Jeden pracovník může být současně členem více vědeckých týmů.
Článek IX.
Zaměstnanci ústavu
(1) Zaměstnanci ústavu jsou řízeni vedoucím oddělení, do něhož jsou zařazeni. Zaměstnanec, který je zařazen do výzkumné jednotky, je při plnění výzkumných úkolů řešených výzkumnou jednotkou a v rozsahu plnění těchto úkolů řízen vedoucím výzkumné jednotky. Konkrétní rozsah práv a povinností jednotlivých zaměstnanců vyplývá ze Stanov AV ČR, tohoto Organizačního řádu a dalších vnitřních předpisů ústavu a dále z funkčního zařazení zaměstnanců.
(2) Ředitel může určit, že zaměstnanci ústavu, kteří jsou řešiteli, spoluřešiteli nebo členy řešitelského týmu samostatného výzkumného projektu, případně zvlášť významného či mimořádného úkolu, budou přímo podřízeni řediteli nebo jím pověřenému zaměstnanci.
Článek X.
Poradní orgány
(1) Poradními orgány ředitele jsou zejména:
a) atestační komise,
b) škodní a likvidační komise,
c) inventarizační komise,
d) ediční komise.
Článek XI.
Vědecká rada
(1) Stálým poradním orgánem Rady, která je ze zákona pověřena rozhodováním o koncepci rozvoje ústavu, je Vědecká rada.
(2) Vědecká rada zejména
a) navrhuje Radě změny vědecké koncepce ústavu,
b) řeší strategické otázky výzkumu,
c) projednává záležitosti vědeckého charakteru předložené jí Radou, ředitelem, vedoucími oddělení nebo skupinou vědeckých pracovníků ústavu,
d) provádí výběr vhodných témat projektů, včetně návrhů projektů se zahraniční účastí,
e) projednává stanoviska, která ústav zpravidla vyhotovil z vlastního podnětu, požádal-li o jejich projednání ředitel, předseda Rady, vedoucí oddělení, vědecký pracovník pověřený ředitelem vypracováním stanoviska nebo skupina vědeckých pracovníků ústavu,
f) organizuje celoústavní diskuse k aktuálním vědeckým otázkám a interní oponentury k významným projektům na základě vlastního podnětu, návrhu ředitele, vedoucích oddělení, Rady či vědeckých pracovníků ústavu,
g) vyjadřuje se k dalším otázkám spjatým s vědeckou činností ústavu.
(3) Zasedání Vědecké rady jsou veřejná. Vědecká rada může zvát jmenovitě odborníky z řad interních i externích vědeckých pracovníků k projednávání závažných vědeckých problémů.
(4) Vědecká rada je složena nejméně ze sedmi členů. Každé vědecké oddělení zastupují dva členové a každou výzkumnou jednotku jeden člen, kteří jsou vzhledem ke svým zkušenostem a dlouhodobým vědeckým výsledkům zárukou zejména reprezentování názorů vědeckého oddělení nebo výzkumné jednotky jako celku. K navržení kandidáta do Vědecké rady je zapotřebí souhlas nejméně dvou třetin výzkumných pracovníků zařazených do daného vědeckého oddělení nebo výzkumné jednotky, nepočítaje v to pracovníka, který kandiduje. Je-li kandidát do Vědecké rady pracovníkem vědeckého oddělení i výzkumné jednotky, může kandidovat pouze za jeden útvar.
(5) Členy Vědecké rady jmenuje předseda Rady z kandidátů navržených vedoucími vědeckých oddělení a výzkumných jednotek; předsedou Vědecké rady je člen Rady delegovaný Radou. Vědecká rada na svém prvním zasedání jmenuje tajemníka Vědecké rady z řad výzkumných pracovníků, který se svým jmenováním vysloví souhlas.
(6) Vědecká rada se schází podle potřeby na návrh svého předsedy nebo na žádost alespoň dvou členů Vědecké rady; nejméně však třikrát za rok. Zasedání Vědecké rady svolává a řídí delegovaný člen Rady, který schvaluje zápis jednání. Zápis je rozeslán nejpozději do 7 dnů členům Vědecké rady, členům Rady a řediteli na vědomí. Na vyžádání je zpřístupněn každému výzkumnému pracovníkovi ústavu.
Článek XII.
Ediční činnost
(1) Ústav vyvíjí ediční činnost, a to zejména formou vydávání odborných časopisů a tištěných nebo elektronických neperiodických vědeckých publikací.
(2) Ústav je vydavatelem recenzovaného časopisu pro otázky státu a práva Právník. Časopis se vydává s měsíční periodicitou. O trvalou vysokou odbornou prestiž časopisu pečuje redakční rada. Redakční radu svolává a její práci řídí předseda redakční rady, kterého jmenuje a odvolává ředitel; předsedou redakční rady je významný odborník z oblasti právní vědy. Členy redakční rady z řad významných představitelů české i zahraniční právní vědy po projednání s předsedou redakční rady jmenuje a odvolává ředitel. Skladbu jednotlivých čísel časopisu stanoví vedoucí redaktor, kterého po projednání v Radě jmenuje ředitel. Vedoucí redaktor ve spolupráci s výkonným redaktorem zajišťuje běžnou činnost spojenou s vydáváním časopisu a odpovídá za plnění povinností, které ústav má jako vydavatel periodického tisku.
(3) Ústav je vydavatelem cizojazyčného recenzovaného časopisu The Lawyer Quarterly („TLQ“), který navazuje na tradice časopisu Právník. Časopis přináší původní autorské články. Časopis se vydává s čtvrtletní periodicitou. O trvalou vysokou odbornou prestiž časopisu pečuje redakční rada. Redakční radu svolává a její práci řídí předseda redakční rady, kterého po projednání v Radě jmenuje a odvolává ředitel; předsedou redakční rady je významný odborník z oblasti právní vědy. Členy redakční rady z řad významných představitelů české i zahraniční právní vědy po projednání s předsedou redakční rady jmenuje a odvolává ředitel.
(4) Ústav je vydavatelem recenzovaného periodika Časopis zdravotnického práva a bioetiky, které je zaměřeno na problematiku medicínského práva a bioetiky. Časopis vychází 3 krát ročně, s možností vydávání zvláštních monotematických čísel. O trvalou vysokou odbornou prestiž časopisu pečuje redakční rada. Redakční radu svolává a její práci řídí předseda redakční rady, kterého jmenuje a odvolává ředitel; předsedou redakční rady je významný vědecký pracovník v oblasti medicínského práva nebo bioetiky.
(5) Recenzní řízení v časopisech uvedených v odst. 2, 3 a 4 je anonymizované a podílejí se na něm zpravidla alespoň dva obecně uznávaní specialisté v oblasti, které se předložené příspěvky týkají, a kteří nepůsobí ve stejné instituci jako autor příspěvku. O zveřejnění příspěvků v časopisech uvedených v odst. 2, 3 a 4 rozhodují předsedové redakčních rad příslušných časopisů s přihlédnutím k závěrům recenzních posudků, jakož i k požadavkům vyplývajícím z tiskového zákona a dalších obecně závazných právních předpisů.
Článek XIII.
Vědecké posudky, studie a stanoviska
(1) Vědecké posudky, studie a stanoviska ústavu (dále jen "stanoviska") může ústav vypracovat na základě písemné žádosti podané zadavatelem.
(2) O tom, že ústav vypracuje stanovisko, rozhoduje ředitel po předchozím souhlasném doporučení vedoucích vědeckých oddělení. Při rozhodování o vypracování stanoviska se přihlíží zejména k časovým a kapacitním možnostem ústavu, jakož i k tomu, zda se žádost o stanovisko týká právních otázek obecného významu.
(3) O odmítnutí žádosti o vypracování stanoviska rozhoduje ředitel. Žádost o vypracování stanoviska ředitel odmítne vždy, jestliže s vypracováním stanoviska nesouhlasí alespoň dva vedoucí vědeckých oddělení. Svůj nesouhlas s vypracováním stanoviska musí vedoucí vědeckých oddělení řediteli zaslat nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla vedoucím vědeckých oddělení žádost o vypracování stanoviska postoupena sekretariátem ředitele.
(4) Na vypracování stanoviska není právní nárok. Stanovisko se vypracovává zpravidla za úplatu.
(5) Stanovisko může ústav vypracovat též z vlastního podnětu, v takovém případě stanovisko před zveřejněním projedná Vědecká rada.
(6) Stanovisko vypracovává jako součást svých pracovních povinností zaměstnanec zařazený do vědeckého oddělení určený buď ředitelem, nebo vedoucím příslušného vědeckého oddělení. V odůvodněných případech může ředitel po předchozím souhlasném doporučení vedoucích vědeckých oddělení pověřit vypracováním stanoviska i jiného odborníka z praxe. Ředitel a vedoucí vědeckého oddělení mohou vypracováním stanoviska rovněž pověřit i více zaměstnanců ústavu; v takovém případě musí být určen vedoucí zpracovatelského kolektivu. Pověření vícero zaměstnanců je odůvodněné zejména tehdy, kdy se stanovisko vyjadřuje k zvláště závažné právní otázce obecného významu. Jestliže se při projednávání stanoviska vyskytnou v řešitelském kolektivu rozdílné názory, musí být v písemném vyhotovení uvedeny. Sekretariát ředitele oznámí vedoucímu příslušného vědeckého oddělení, že bylo stanovisko zadáno zaměstnanci tohoto oddělení. Vyhotovené stanovisko zasílá zpracovatel (vedoucí zpracovatelského kolektivu) na vědomí též svému vedoucímu oddělení. Konečné vyhotovení stanoviska zasílá zadavateli sekretariát ředitele.
(7) Součástí stanoviska je
a) jméno a příjmení zaměstnance, který je vypracoval, případně vedoucího zpracovatelského kolektivu, bylo-li vypracováno takovým kolektivem,
b) sdělení, které zní takto: „Toto stanovisko je právním názorem výzkumného pracovníka, resp. výzkumných pracovníků ústavu, kteří jej zpracovali. Toto vyjádření nepředstavuje autoritativní ani závazný výklad práva a má pouze doktrinální povahu. Jde o literárním autorské dílo, které se vydává na základě žádosti a podkladů toho, kdo se na ÚSP AV ČR, v. v. i., obrátil, a to v souladu s posláním vyplývajícím z ustanovení § 13 písm. d) zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd, v platném znění. Toto vyjádření není poskytnutím právní služby či pomoci ve smyslu právních předpisů upravujících výkon advokacie, není odborným vyjádřením ve smyslu § 105 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, v platném znění ani není radou či informací ve smyslu § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, ani jiným obdobným vyjádřením. Objednatel tohoto vyjádření bere na vědomí, že orgány veřejné moci mohou k výkladu práva zaujmout jiný, případně i opačný právní názor, než ten, který je uveden v tomto vyjádření.“
(8) Stanovisko před jeho zasláním zadavateli nebo před jeho zveřejněním podepisuje ředitel. Ředitel také může po předchozím souhlasném doporučení vedoucích vědeckých oddělení stanovit další formální náležitosti stanoviska.
(9) Stanovisko má povahu vědeckého literárního díla ve smyslu autorského zákona, žádnou jeho část nelze bez předchozího písemného souhlasu ředitele a autora jakkoliv reprodukovat, distribuovat či publikovat, případné zákonné citace s řádným uvedením pramene tím nejsou dotčeny. Stanovisko může být použito výlučně v rámci práv vyplývajících z uzavřené (licenční) smlouvy mezi ústavem a zadavatelem. Jakékoliv změny v již takto vyhotovených a poskytnutých stanoviscích nelze provádět.
(10) Stanovisko se vypracovává odborným způsobem a vždy v něm musejí být váženy různé alternativy řešení (jsou-li možné nebo jsou-li doktrínou či judikaturou rozpracovány). Stanoviska se především soustřeďují na právní otázky obecného významu, nikoliv na posuzování skutkových okolností v konkrétních případech.
(11) O každém vypracovaném stanovisku vede sekretariát ředitele spisovou dokumentaci, jejíž nezbytnou součástí jsou zejména veškeré materiály související s předmětem zadání, zejména podklady, žádost o stanovisko, jakož i konečné vyhotovení předmětného stanoviska. Po zadání stanoviska dle čl. XIII odst. 3 předá sekretariát ředitele základní informace o stanovisku vedoucí Střediska vědeckých informací, které vede elektronickou evidenci stanovisek. Po vyhotovení a odeslání stanoviska zadavateli pak Středisko vědeckých informací doplní do této elektronické evidence datum odeslání stanoviska.
(12) Ředitel určí svým opatřením
a) pravidla pro stanovení výše finanční částky, kterou bude ústav za poskytnutá stanoviska objednatelům účtovat, jakož i formu a způsob její úhrady,
b) pravidla pro hospodaření s výnosy ze stanoviska podle tohoto článku.
Článek XIV.
Závěrečná ustanovení
(1) Organizační řád ze dne 1. 3. 2011 se ruší dnem nabytí účinnosti tohoto organizačního řádu.
(2) Tento organizační řád byl schválen Radou dne 6. 3. 2014 a nabývá účinnosti dnem 1. 4. 2014.
V Praze dne 19. března 2014.
JUDr. Jan Bárta, CSc.
ředitel
Změna č. 1/2015 byla schválena Radou dne 24. 9. 2015 a nabyla účinnosti dnem 1. 12. 2015.
Změna č. 2/2015 byla schválena Radou dne 3. 12. 2015 a nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2016.
Změna č. 3/2017 byla schválena Radou dne 17. 5. 2017 a nabyla účinnosti dnem 1. 8. 2017.
Změna č. 4/2019 byla schválena Radou dne 10. 1. 2019 a nabyla účinnosti dnem 15. 1. 2019.
Změna č. 5/2019 byla schválena Radou dne 25. 11. 2019 a nabyla účinnosti dnem 1. 12. 2019.
Příloha Organizačního řádu Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i.
Seznam výzkumných jednotek zřízených podle článku VIII. odst. 3 a 4 organizačního řádu, ve znění Změny č. 2/2015, Změny č. 4/2019 a Změny č. 5/2019
Název výzkumné jednotky:
Kabinet zdravotnického práva a bioetiky
Vedoucí výzkumné jednotky:
doc. JUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., LL.M.
Cíle, pro které byla výzkumná jednotka zřízena:
Výzkum v oblasti zdravotnického práva a bioetiky s cílem prohlubovat znalosti a zvyšovat úroveň vědeckého bádání v těchto oborech; zprostředkovávání kooperace mezi předními odborníky v oblasti zdravotnického práva a bioetiky, zejména formou pravidelných setkání, workshopů a diskusních fór.
Datum zřízení výzkumné jednotky:
1. ledna 2016
Doba, na kterou byla výzkumná jednotka zřízena:
neurčitá
Název výzkumné jednotky:
Centre for Law and Public Affairs (CeLAPA)
Vedoucí výzkumné jednotky:
prof. dr. George Pavlakos, Ph.D.
Cíle, pro které byla výzkumná jednotka zřízena:
Mezioborová platforma pro zkoumání práva a právní vědy pro účely komplexního výzkumu významných společenských témat; zkoumání konkrétních témat napříč vědeckými obory ústavního práva, politologie, politické ekonomie a morální filozofie; kritické analyzování konceptů demokracie, práv a právního státu a podmínek soužití v pluralitním světě.
Datum zřízení výzkumné jednotky:
1. ledna 2016
Doba, na kterou byla výzkumná jednotka zřízena:
neurčitá
Název výzkumné jednotky:
Centrum pro výzkum právního jazyka
Vedoucí výzkumné jednotky:
doc. JUDr. František Cvrček, CSc.
Cíle, pro které byla výzkumná jednotka zřízena:
Výzkum českého právního jazyka založený na analýze datových struktur a textů v rovině platného práva, judikatury a doktrinálního jazyka; sjednocování tohoto výzkumu v České republice; vytváření platformy pro mezinárodní spolupráci; vytváření databází, korpusů, právnických slovníků a aplikačních programů typu informačních a analytických systémů.
Datum zřízení výzkumné jednotky:
1. ledna 2016
Doba, na kterou byla výzkumná jednotka zřízena:
neurčitá
Název výzkumné jednotky:
Centrum práva výzkumu, vývoje a inovací
Vedoucí výzkumné jednotky:
JUDr. Miloslava Hálová, Ph.D.
Cíle, pro které byla výzkumná jednotka zřízena:
Mezioborová platforma pro zkoumání a řešení aktuálních otázek a problémů v oblasti práva výzkumu, vývoje a inovací, včetně komplexního výzkumu a konsolidace souvisejících témat; zkoumání konkrétních témat napříč dotčenými právními obory, zejména obory správního práva, práva duševního vlastnictví, ochrany dat, jakož i práva pracovního, korporátního; účelem výzkumu je zvýšení právní jistoty při realizaci právních norem v této oblasti, efektivního využívání veřejných prostředků poskytovaných na podporu výzkumných projektů a vytvoření synergických efektů mezi výzkumnými pracovišti a jejich zřizovatelem (AV).
Datum zřízení výzkumné jednotky:
15. ledna 2019
Doba, na kterou byla výzkumná jednotka zřízena:
neurčitá
Název výzkumné jednotky:
Centrum pro klimatické právo a udržitelnost
Centre for Climate Law and Sustainability Studies (CLASS)
Vedoucí výzkumné jednotky:
JUDr. Hana Müllerová, Ph.D.
Cíle, pro které byla výzkumná jednotka zřízena:
Specializované právní centrum pro zkoumání aktuálních otázek a problémů v oblasti práva ochrany klimatu a souvisejících oblastech práva životního prostředí, s cílem prohlubovat znalosti a zvyšovat úroveň vědeckého bádání v těchto oborech a zjištěné poznatky prezentovat v českém právním prostoru, jakož i budovat odborné kontakty se zahraničními experty a pěstovat mezioborovou spolupráci v rámci řešených témat.
Datum zřízení výzkumné jednotky:
1. prosince 2019
Doba, na kterou byla výzkumná jednotka zřízena:
neurčitá
Název výzkumné jednotky:
Centrum pro výzkum inovací a kyberpráva
Center for Innovations and Cyberlaw Research (CICeRo)
Vedoucí výzkumné jednotky:
Mgr. Alžběta Solarczyk Krausová, Ph.D., LL.M.
Cíle, pro které byla výzkumná jednotka zřízena:
Specializované centrum, jehož cílem je zkoumání právních problémů a výzev vznikajících v souvislosti s vývojem informačních a komunikačních technologií, prohlubování znalostí v tomto oboru pomocí mezioborového výzkumu a prohlubování mezinárodní spolupráce. Výzkum se zaměřuje na právní otázky spojené s vývojem umělé inteligence a jejích aplikací, robotiky, hybridní robotiky, brain-computer, interfaces, biotechnologií a kvantových technologií.
Datum zřízení výzkumné jednotky:
1. ledna 2023
Doba, na kterou byla výzkumná jednotka zřízena:
neurčitá