Archiv aktualit

Na kyberpárty padla řeč na češtinu a byl z toho hajp. K diskusi o divnopravidlech se přidali planetariáni. Flexili, LOL. Rozuměli jste? Nová slova zkoumá a baví se jimi v práci Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Rozhovor o jejím vztahu k českému jazyku a zkoumání neologismů jsme otiskli v popularizačním časopise AΩ / Věda pro každého.

Skleníkové plyny jsou nechtěným produktem průmyslové činnosti a vedou k oteplování planety. Co kdyby se ale daly efektivně zachytit a využít? K vývoji katalyzátoru na přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky přispívá výzkum Evy Krupičkové Pluhařové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, nadšené mladé vědkyně, milovnice šalvějových bonbonů a skvělé „simulantky“. Rozhovor s ní jsme přinesli v časopise AΩ / Věda pro každého.

Vizuálně jsou krásné, mají ale bohužel více negativ než pozitiv. Ohňostroje, petardy, zábavní pyrotechnika. Jaká nebezpečí při jejich používání hrozí? Každý rok – zejména během silvestrovských oslav – se do ovzduší dostane velké množství toxických látek. Jsou škodlivé nejen pro lidi, ale také pro zvířata a životní prostředí. O rizicích spojených se zábavní pyrotechnikou hovoří ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Temná hmota, která tvoří významnou část vesmíru, zůstává pro odborníky stále záhadou. Je totiž neviditelná. Hypotéza publikovaná mezinárodním týmem v časopise Physical Review Letters naznačuje, že by se mohla skládat z ultralehkých temných fotonů, které vesmír zahřívaly. Výsledky studie se zakládají na datech ze spektrografu COS (Cosmic Origin Spectrograph) umístěném na palubě Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Ženy a muži neberou za stejnou práci stejné finanční ohodnocení. Jak je to možné? Na genderové rozdíly v odměňování se zaměřila nedávná studie publikovaná v časopise Nature Human Behaviour. Výzkumníci a výzkumnice z 15 zemí zjišťovali, do jaké míry jsou nerovnosti způsobeny tím, že muži a ženy pracují v jiných zaměstnáních a na jiných pracovištích, a do jaké míry jsou ženy a muži odměňováni rozdílně za stejnou práci. Na výzkumu se podílela Alena Křížková ze Sociologického ústavu AV ČR, která v rozhovoru přibližuje příčiny nerovností v Česku.

Naučit děti zpracovávat data z meteostanice, postavit raketu na vodní pohon z petlahví nebo „prolomit“ genetický kód. S takovými cíli odjely letos v létě tři vědkyně z Akademie věd do školy v tibetské vesnici Mulbekh v severní Indii. O jejich misi jsme psali v časopise AΩ / Věda pro každého.

Levný, ekologický a neomezený zdroj energie. To je termojaderná fúze. Podle vyjádření amerických vědců z Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii znamená výsledek jejich experimentů v této oblasti historický průlom. Díky jaderné fúzi totiž poprvé získali větší množství energie, než do pokusu vložili. Vyhráno však ještě nemají. Co pokrok v bádání znamená pro další výzkumy a jaké překážky musí ještě odborníci překonat? V rozhovoru odpovídá Radomír Pánek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Ceny energií lomcují Českem po celý letošní rok. Bezprecedentní situace se citelně dotkla také Akademie věd ČR. Jak se vyrovnávají s energetickou krizí pracoviště, popisují ředitelé a ředitelky v anketě listopadového čísla interního e-časopisu Akademie věd AB / Akademický bulletin.

Útroby Kateřinské jeskyně v Moravském krasu ukrývají mnohá tajemství. Na zdejších stěnách se nacházejí nejstarší skalní kresby nalezené v Česku. Uhlíky je vytvořili lidé před sedmi tisíci lety. Co mohou znamenat a jak se je podařilo objevit? O archeologických výzkumech jsme psali v článku Doteky pravěku uveřejněném v časopise A / Věda a výzkum.

Plánování rozpočtu Akademie věd ČR se stalo ve světle energetické i společenské krize nelehkou disciplínou. Otázky spojené s financováním vědy a výzkumu v situaci, kdy pracovištím rostou výdaje na energie, nastínilo LX. zasedání Akademického sněmu AV ČR 13. prosince 2022 v Národním domě na Vinohradech.