Nádech, výdech. Podobně jako my „dýchá“ i příroda okolo nás. Koloběh látek a energie mezi krajinou a atmosférou vytrvale sledují ostražité ekosystémové stanice. Tyčí se vysoko nad lesem, na louce, v mokřadu, ale třeba i uprostřed rýžoviště. Přečtěte si další článek z dílny Akademie věd.

Zatímco křížení dvou různých biologických druhů je v říši zvířat vzácným jevem, u rostlin představuje mezidruhová hybridizace jeden ze základních mechanismů, kterým vznikají nové druhy. Projekt Davida Kopeckého Genomová dominance jako nástroj evolučních změn u kříženců podpořený Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) se zaměřil na vzájemné soužití dvou rozdílných rodičovských genomů v buněčném jádře kříženců.

Výjezd do zahraničí jako součást vědecké kariéry s sebou přináší řadu výzev. Kde budu bydlet? Jak se sžiji s místní kulturou? A mnoho dalších… Vědkyně a vědci, kteří mají zdravotní komplikace, řeší všechny tyto otázky, ale k tomu přibývají další. Budou tam dostupné léky? Jaká je místní zdravotní péče? Jak rychle se zvládnu zorientovat v novém prostředí?

Doktorandka CEITEC VUT Alžběta Ressnerová v Innovative Genomics Institute v Berkeley zkoumala, jak dopravit „genetické nůžky“ na určený cíl v těle a odstranit nežádoucí mutaci, která způsobuje nevyléčitelnou nemoc. Kde jsou hranice při „editování“ lidí? Co znamená demokratizace genové terapie a jaký je recept vědkyně, která má v Americe už dvě nabídky na postdoka?

Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu (CZARMA) v návaznosti na Společnou pozici ke snižování administrativní zátěže ve vědě a výzkumu zorganizovala k tomuto tématu konferenci. Akce se konala 3. 10. 2023 v Praze za organizační podpory Univerzity Karlovy, v jejíchž reprezentativních prostorách se sešlo 6 zástupců poskytovatelů účelové podpory a více než 180 členů asociace, dalších 80 se akce účastnilo online.

Velká Británie je opět součástí Horizontu Evropa, Iliana Ivanova byla oficiálně jmenována evropskou komisařkou pro výzkum a inovace a dopady ruské agrese na Ukrajině negativně ovlivňují demilitarizovanou Antarktidu. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulé září událo.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Je plný příležitostí: CZELO hledá nového kolegu či kolegyni do Bruselu, EIT členy správní rady, Evropská komise odborníky na ekonomický a sociální dopad výzkumu a inovací. Nepřehlédněte vypsané výzvy v rámci Nástroje na propojení Evropy či programů Horizont Evropa a Digitální Evropa.

Nejen, že ve vědě neustále stoupá počet publikací, ale roste také počet výzkumníků a výzkumnic. I proto je stále důležitější rychle a bezproblémově určit autory a autorky konkrétních výsledků vědecké práce. V tomto ohledu může pomoci ORCID iD – šestnáctimístný identifikátor, který jednoznačně určí, kdo je kdo ve vědě.

Devět mladých vědců dokázalo porotě a divákům ve třech minutách srozumitelně a nezřídka humorně představit svůj jedinečný pohled na vědu. Stalo se tak v rámci národního finále FameLab 2023. Vítězem letošního ročníku se stal Marek Brousil z Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy.

Jaký problém znamená červ v mozku? Jak se šíří autismus na TikToku? A co nový lék na hubnutí? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc září.