Archiv přednášek
23. listopadu 2022
Téma: Právní regulace cloud computingu
Nová regulace cloud computingu
Mgr. Jakub Klodwig
Mgr. Jakub Klodwig je doktorandem na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU a advokátním koncipientem v advokátní kanceláři Eldison. Jeho specializací je regulace cloud computingu, ochrana osobních údajů, online marketing a kybernetická bezpečnost. Jakub Klodwig působil v minulosti na NÚKIBu, kde se podílel na tvorbě cloudových vyhlášek, posuzování nabídek cloud computingu a agendě vyplývající ze zákona o kybernetické bezpečnosti. Jakub Klodwig také přednáší v rámci Českého centra excelence pro kyberkriminalitu C4e.
Jakub Klodwig se ve své přednášce zabýval novou právní úpravu cloud computingu dle zákona o informačních systémech veřejné správy a zákona o kybernetické bezpečnosti, včetně všech prováděcích právních předpisů. Během přednášky přednášejcí vysvětlil systém zápisu do katalogu cloud computingu, výběr poskytovatele služeb cloud computingu v zadávacím řízení a uzavření smlouvy s tímto poskytovatelem. Během přednášky zmíněna připravovaná regulace Evropské unie a její vliv na dosavadní systém.
26. října 2022
Téma: Kyberbezpečnost a NIS 2
Revize evropské kyberbezpečnosti
doc. JUDr. Jozef Andraško, Ph.D.
Doc. JUDr. Jozef Andraško, Ph.D., je ředitelem Ústavu práva informačních technologií a práva duševního vlastnictví Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V rámci své výzkumné práce a publikační činnosti se věnuje zejména otázkám kybernetické bezpečnosti, autonomních vozidel, e-Governmentu, elektronické identity a otevřených údajů. Je spoluautorem komentáře ke slovenskému zákonu o kybernetické bezpečnosti a učebnice Právo kybernetickej bezpečnosti.
Přednáška doc. Andraška se věnovala základním změnám, které s sebou přináší návrh směrnice o NIS 2, tedy směrnice regulující kybernetickou bezpečnost. Doc. Andraško tuto směrnici představil i za srovnání platné směrnic NIS. Doc. Andraško do déle zabýval rozsahem působnosti navrhované směrnice, oznamováním povinností, bezpečnostními opatřeními, dohledem a otázkami ohledně prosazování práva a sankcí a dopady směrnice na veřejný sektor.
21. září 2022
Téma: Umělá inteligence a autorské právo
Umělá inteligence jako technologická výzva autorskému právu
JUDr. Jan Zibner, Ph.D.
Jan Zibner se specializuje na právo informačních a komunikačních technologií s důrazem na právo duševního vlastnictví, ochranu dat, umělou inteligenci a blockchain. Má zkušenosti jak s teoretickou doktrínou, tak s praktickou aplikací jednotlivých právních řešení na nejrůznější projekty a nejrůznější druhy umění, a to na národní i mezinárodní úrovni, samostatně nebo specializovaně pro vybrané advokátní kanceláře. V daných oblastech působí aktivně jednak po stránce aplikační, jednak po stránce přednáškové a publikační.
AI je fenomén s notným vlivem na oblast autorského práva. Vlivem širokých možností umělé inteligence vznikají nejrůznější výtvory bez jasného vymezení vůči autorskoprávní ochraně. Právo totiž i v obecné rovině stále hledá způsob, jak umělou inteligenci uchopit. Je proto potřeba vymezit umělou inteligenci vůči dvěma nejdůležitějším kategoriím autorského práva – autorskému dílu a autorství. Hlavní roli přitom představuje tvůrčí činnost umělé inteligence a hledání konkrétního autora výtvoru, který s využitím umělé inteligence vzniká. Přednáška se věnovala také úvahám o možnostech úprav stávajícího regulačního rámce s cílem eliminovat vyvstávající nejasnosti.
29. června 2022
Téma: Návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA)
EU a regulace kryptoaktiv
Mgr. František Vinopal
František Vinopal se zaměřuje na oblast regulace finančních služeb v návaznosti na využití moderních technologií, platebních služeb, elektronických peněz a kryptoměn. Zkušenosti získal na Ministerstvu financí ČR, v předních českých bankách a jako vedoucí právník a compliance officer v českých i zahraničních fintech společnostech. V současnosti působí jako předseda české kryptoměnové asociace a vede významné domácí i zahraniční regulatorní projekty v oblasti kryptoaktiv a finančních služeb.
František Vinopal představil unijní návrh nařízení MiCA. Seznámil účastníky s obsahem návrhu úpravy nakládání s kryptoaktivy a pravidel pro nabízení a vydávání kryptoaktiv, včetně důsledků pro uplatnění navrhované úpravy pro a osoby, které poskytují služby související s kryptoaktivy.
18. května 2022
Téma: Návrh nařízení Data Act
Návrh nařízení Data Act v kontextu ochrany osobních údajů a dat
Mgr. Veronika Žolnerčíková
Veronika Žolnerčíková je odbornicí na právo ICT, výzkumnou pracovnicí Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a odborná pracovnicí C4E centra Masarykovy univerzity. V současné době je doktorandkou na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jejím výzkumným tématem jsou právní aspekty umělé inteligence. Právu nových technologií se věnovala i ve své předchozí praxi na legislativním odboru Ministerstva spravedlnosti a v advokátní kanceláři. Veronika Žolnerčíková přednáší na Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém v Brně.
Veronika Žolnerčíková představila unijní návrh nařízení Data Act z února 2022 a jeho propojení s návrhy nařízení Data Governance Act a AI Act. Veronika Žolnerčíková hovořila o důsledcích pro uplatňování existující legislativy a případné kolize s ní (ochrana osobních údajů, digitální trh, digitální služby) a o pohledu na připravovanou legislativu ze strany společností zpracovávajících velká data, které byly osloveny v rámci projektu Big Data 4 AI.
27. dubna 2022
Téma: Vendor lock-in ve veřejných IT zakázkách
Vendor lock-in ve veřejných zakázkách na IT
JUDr. Kamil Jelínek, Ph.D.
JUDr. Kamil Jelínek, Ph.D. získal oba doktoráty na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v současné době vyučuje na fakultě Správní vědy a správního práva. Současně působí jako samostatný advokát specializující se především na právo veřejných zakázek a stavební právo. Před vstupem do advokacie působil řadu let na Krajském soudu v Brně, kde se mimo jiné věnoval přezkumu zadávání veřejných zakázek.
Dr. Jelínek se ve své přednášce věnoval tomu, co je vendor lock-in, kdy vzniká, jaké jsou důsledky a především jaké jsou možnosti jeho řešení. Právě toto téma je palčivé fakticky pro všechny subjekty z řad zadavatelů a zásadně zasahuje i dodavatele IT. Orgány dozoru a přezkumu přitom na jednání a snahy zadavatelů zpravidla nahlížejí přísnou optikou.
30. března 2022
Téma: Ochrana oznamovatelů
Ochrana oznamovatelů v ČR
JUDr. Jiří Kapras
JUDr. Jiří Kapras vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Právo a právní věda. Působil jako advokátní koncipient v pražské advokátní kanceláři zaměřené na trestní a přestupkové právo, poté v oddělení trestně právní legislativy Ministerstva spravedlnosti se zaměřením na problematiku teroristických trestných činů a pomoci obětem trestných činů. Od roku 2016 se věnuje problematice střetu zájmů veřejných funkcionářů v České republice a oblasti boje proti korupci se zaměřením na regulaci lobbování a ochranu oznamovatelů protiprávního jednání. Působí jako ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti. Je předsedou Pracovní komise ke střetu zájmů Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí a členem autorského kolektivu pro přípravu nového a doplněného vydání komentáře k zákonu o střetu zájmů. Publikuje občasně v odborných periodicích pro právní praxi.
JUDr. Jiří Kapras se ve své přednášce věnoval procesu implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, do českého právního řádu, přímým vertikálním účinkem této směrnice a jeho dopady na entity veřejného práva. Dále se dr. Kapras zabýval obsahovými aspekty minimální harmonizace národního zákonodárství (zejména právy oznamovatelů a povinnostmi zaměstnavatelů).
23. února 2022
Téma: Data Protection in Automated Driving
Watching you watching the road: data protection implications of automated driving
Nynke Vellinga and Gerard Ritsema van Eck
Nynke Vellinga is a postdoctoral researcher at the STeP research group of the Faculty of Law of the University of Groningen, The Netherlands. Back in 2020, Nynke successfully defended her PhD thesis, titled ‘Legal Aspects of Automated Driving. On Drivers, Producers, and Public Authorities’, at the same university. Currently, Nynke is a member of the ITU focus group on AI for autonomous and assisted driving. The legal framework for cybersecurity in automated vehicles (as part of the Cybersecurity Noord-Nederland project) is one of Nynke’s main research focuses.
Gerard Ritsema van Eck is an assistant professor in IT-law at the Faculty of Law of the University of Groningen, The Netherlands. His research focuses on the impacts of emerging surveillance technologies on the free enjoyment of human rights in public spaces. He is a member of Research Ethics Review Committee of the Law Faculty (CETOR) and teacher and member of advisory board Frijlande Privacy Management.
Vehicles are becoming more automated, necessitating the use of sensors and cameras both inside and outside the vehicle. In their talk dr. Vellinga and dr. Ritsema van Eck highlighted some illogicalities and inconsistencies in a recent regulation concerning automated driving. The General Safety Regulation (Regulation (EU) 2019/2144, hereafter: GSR) will make sensors and cameras, as well as the recording of data collected by this equipment, mandatory. The introduction of all these cameras and sensors has grave implications for data protection. The GSR acknowledges this. The technologies that require data from sensors and cameras are used to determine whether the driver is fit and able to drive. Therefore, health data is collected. The processing of this type of data is prohibited under art 9(1) of the General Data Protection Regulation (Regulation (EU) 2016/679, hereinafter: GDPR). However, article 9(2)g GDPR provides an exception to this restriction where there is a basis in Union or member state legislation.
26. ledna 2022
Téma: Zaměstnanecké a podnikové vynálezy
Podnikový (zaměstnanecký) vynález a jeho odměňování – koncepce a doporučení pro praxi
Prof. JUDr. Martin Boháček, CSc.
Prof. JUDr. Martin Boháček, CSc. je profesorem na katedře podnikového a evropského práva na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Prof. Boháček se zaměřuje na právo duševního vlastnictví, soutěžní právo, právo počítačové právo a informačních a komunikačních technologií, srovnávací obchodní právo a obchodní právo obecně. Je autorem řady publikací, mezi jinými též spoluautorem monografie Odměňování zaměstnaneckých (podnikových) vynálezů a jeho přiměřenost - právní i ekonomické aspekty.
Ve své přednášce se profesor Boháček věnoval podnikovým (zaměstnaneckým) vynálezům a jejich odměňování. Srovnával zaměstnanecký vynález s právní úpravou zaměstnaneckých užitných vzorů, průmyslových vzorů a autorských děl. Profesor Boháček zmínil vynálezy vytvořené externími původci na základě smlouvy o dílo, studenty, výzkumníky na stáži u jiné instituce, ve společném výzkumu aj. Přednáška obsahovala také některá doporučení pro praxi. Podrobněji se profesor Boháček zaměřil na podmínky přiměřené odměny i dodatečného vypořádání.