Tiskové zprávy

Pomohl českým vědcům s vývojem inovativních metodických přístupů i s ekosystémovými experimenty. Za to i mnoho dalších přínosů české a světové vědě obdrží dnes rakouský bioklimatolog a člen IPCC Christian Körner Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Za Akademii věd ČR mu ji předá místopředseda Zdeněk Havlas.

Konference Zoologické dny se bude v roce 2023 konat pod záštitou předsedkyně Akademie věd České republiky Evy Zažímalové. Převzala ji na žádost tradičního hlavního pořadatele Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který letos slaví kulaté výročí 70 let od založení.

Se sledováním pohybů ptáků a dalších zvířat v subsaharské Africe pomůže vědcům mapa izotopů síry. Vytvořili ji odborníci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Podobné technologie jsou klíčové pro ekology, archeology či pro odhalování pašeráků zvířat.

Kosmické počasí působí nejen ve vesmíru, ale i na Zemi, potvrzuje další studie v časopise Nature Physics. Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pochopit, jak se pomalé kmitání magnetického pole šíří z oblasti slunečního větru, která je od Země vzdálená i sto tisíc kilometrů, až k zemskému povrchu, kde jej zaznamenávají pozemní magnetometry. Jedním z členů mezinárodního výzkumného týmu byl i Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který se podílel na analýze družicových dat a interpretaci výsledků.

Téměř neznámé kapitoly československo-norských vztahů za druhé světové války představuje projekt, který dokončují vědci z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Popsali v něm mimo jiné, že do Norska uprchlo několik stovek říšskými zákony ohrožených židů a nejméně 1300 Čechů zde nuceně pracovalo v továrnách, docích a na stavbě opevnění. Češi a Slováci se v Norsku účastnili i bojů proti Hitlerovi. Asi 13 000 občanů meziválečného Československa, zvláště německé národnosti, naopak v Norsku sloužilo v německé uniformě.

Bez ohňostrojů si řada lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Osvětlená barevná obloha a zábavná pyrotechnika je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek, upozorňují vědci z Akademie věd ČR.

V průběhu let 2017 a 2018 byly v povodí řeky Dyje jak na rakouském, tak na českém státním území pozorovány významné dopady změny klimatu na vodní režim Dyje. Ty byly způsobeny chybějícím množstvím sněhu a srážek v povodí, což následně vedlo k nižším průtokům v Dyji a jejích přítocích. Poprvé tak musela být přijata mimořádná vodohospodářská opatření ke stabilizaci vodní bilance a zajištění stávajícího nakládání s vodou, jakým jsou dodávky pitné vody, zemědělské závlahy a průmyslové využití.

Vědečtí pracovníci Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky se dlouhodobě věnují výzkumu různých typů exotických proměnných hvězd. Jednou ze zajímavých skupin jsou modré hvězdy s velkou amplitudou pulsací označované akronymem BLAP. Petr Németh z pracovní skupiny Fyzika horkých hvězd se podílel na studii objektu s označením TMTS-BLAP-1. Provedl analýzu spekter získaných pomocí 10-metrového dalekohledu Keck na Havaji, která umožnila určit teplotu, změřit gravitační sílu na povrchu i radiální rychlost hvězdy a stanovit její chemické složení. Ukázalo se, že TMTS-BLAP-1 se nachází ve velmi vzácné vývojové fázi, která by vědcům mohla pomoci lépe pochopit procesy probíhající v nitrech hvězd. Práce byla publikována v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy. Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou České republiky.

Maroko je proslulé množstvím zkamenělin živočichů od trilobitů po dinosaury. Pocházejí odsud nálezy unikátně zachovalých zkamenělin i s měkkými částmi těla. Vědci teď objevili další z takových nalezišť. Výjimečné je tím, že na rozdíl od předchozích lokalit odhaluje rozmanité druhy krevetám podobných živočichů. Někteří mohli dorůstat délky až dvou metrů. Zkoumal je mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR. Článek o výzkumu publikoval časopis Scientific Reports.

Rodičovství a špičková věda – dvě poslání, která vyžadují celého člověka, ale která mladé vědkyně a mladí vědci na prahu kariéry často svízelně kombinují bez dostatečné institucionální podpory. Právě proto mnozí z nich končí ve vědě dříve, než dokázali změnit svět, nebo odsouvají rodičovství, aby na začátku kariéry neztratili kontakt s vědou. Pomoci v této situaci se jim snaží vědecké stipendium nazvané Pamětní grant Martiny Roeselové. Nadační fond IOCB Tech v něm nyní podpoří deset bádajících celkovou částkou 1,5 milionu korun.