Publikování výzkumných výsledků nyní prochází dynamickým vývojem. Původní poslání odborných a vědeckých časopisů, totiž služba komunitě a šíření znalostí, se v některých případech změnilo na honbu za ziskem. Nepřímo tomu nahrává publikování open access a způsoby hodnocení výzkumu založené pouze na bibliometrických výpočtech bez kvalifikovaného posouzení výzkumných prací.
Některá periodika parazitující na systému se v minulosti dostala na seznamy predátorských časopisů. V současnosti si vydavatelé dávají velký pozor a odhalit predátorské praktiky nemusí být tak snadné. Nekvalitní a rychlé recenzní řízení, rozesílání spamových emailů s pozvánkami k publikování, uvádění nepravdivých a vymyšlených citačních ukazatelů, či napodobování a kradení identit renomovaných časopisů – to je jen malá část predátorských praktik, se kterými se můžeme setkat.
Jednotlivé instituce mají osvětovou kampaň „jak nenaletět“ a je tomu tak i v Akademii věd. Ve Zpravodaji Knihovny AV ČR vyšel článek na toto téma, který hovoří mj. o vzniku iniciativy Stop Predatory Practices. Ta bojuje proti těmto nekalým praktikám pomocí volně dostupného výukového modulu, který je k dispozici všem zájemcům na webu iniciativy.
U nás v ústavu mluvíme o tomto tématu také na týmových schůzkách. Pokud má někdo o některém časopisu pochybnosti, může se poradit s vedoucím svého týmu, ten má totiž prioritní zodpovědnost za týmové publikace. Publikace v časopisech podezřelých z „predátorských“ a neetických praktik mohou být totiž vyřazeny z hodnocení nebo dokonce hodnoceny negativně.