Previous Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní JAN MATONOHA Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími ANNA KOPOVÁ Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...

29. 5. od 19 hod. v Goethe-Institutu (Masarykovo nábřeží 32, 2. patro) se uskutečnila diskuse „Kulturní paměť: Spisovatelé z České republiky, Německa a Ukrajiny hovoří o transgeneračním vzpomínání.“ Moderoval ji Alexander Kratochvil.

Pozvání ke kulatému stolu přijali  Radka Denemarková, Oksana Zabužko a Thomas Medicus.

Střední a východní Evropa se ve 20. století stala dějištěm nesčetných konfliktů. Zvláště od 90. let 20. století je pociťována nutnost usmíření, které by dokázalo traumatické vzpomínky uceleně harmonizovat a vytvořit evropskou kulturní paměť, což se projevuje i v literatuře a ve filmu. Autoři diskutovali o navzájem si konkurující paměti kulturní a historické v literaturách jednotlivých středo- resp. východoevropských zemí – i na pozadí konkurující si národní a nadnárodní paměti na obecnější evropské rovině.

Diskuse se konala v rámci dlouhodobého projektu Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR Kulturní a historická paměť, literatura a transgenerační vzpomínání. Projekt podpořil Česko-německý fond budoucnosti, Goethe-Institut a Univerzita v Kostnici.

 

 

POZVÁNKA