Previous Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní JAN MATONOHA Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími ANNA KOPOVÁ Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

EVA MARKOVÁ

Kniha Nebe, peklo, poezie s podtitulem Reformace z různých stran je souborem deseti esejů, které původně vznikaly pro Český rozhlas Vltava. Pro potřeby publikace autoři své eseje znovu přehlédli, upravili a dopracovali původní rozhlasové eseje čtenářům a do širšího rámce vsazují dodatečně napsané kapitoly první části. Matouš Jaluška, editor knihy, je zároveň autorem většiny textů, esej pojednávající především o Dantově Božské komedii sepsal spolu s Martinem Pokorným. Dvěma esejemi je v knize zastoupená Jana Fantysová Matějková, jedním textem přispěl Daniel Soukup.

JAN VAŠKŮ

V posledních měsících zažívá doslova boom studium kramářských písní, a to hlavně díky programu Ministerstva kultury ČR NAKI II, jehož řešení připadá na roky 2018–2022. Kromě výstupů na konferencích a pořádání workshopů budila pozornost především výstava v Moravském zemském muzeu Do Brna široká cesta, kterou jsme bohužel neměli příležitost po podstatnou část trvání kvůli protiepidemickým opatřením navštívit, a katalog Do Brna široká cesta: kramářské písně se světskou tematikou (edd. P. Kosek, H. Bočková, M. Drozda, H. Glombová), vydaný roku 2020 tímtéž muzeem.

JAN LINKA

Roku 1709 vydal jezuita Daniel Ignatius Nitsch (1651–1709) kromě sbírky kázání nazvané Berla královská také anonymně Hodinky zlaté Bohmila (viz Knihopis 3 081; Jan Kvapil, Jan Linka: Daniel Ignatius Nitsch a svatý František Xaverský v objetí Boží lásky; in Petronilla Cemus [ed.]: Bohemia jesuitica 1556–2006, Praha 2010, s. 841–853; celý text hodinek je vydán in Barokní jezuitské Klatovy 8, 2015, s. 39–77). Posledně jmenovaným tiskem Nitsch motivicky navazuje na meditační hymnus Co Bůh? Člověk? a k tomuto úvodu do ignaciánských meditací zpracovanému Fridrichem Brideliem přidává po půl století českou adaptaci anonymních latinských hodinek Diurnum parvum Divini Amo­ris, jakési básnické verze závěru Duchovních cvičení sv. Ignáce z Loyoly. Nitsch ve své době experimentální protopolymetrickou výstavbou textu hymnu hodinek mohl ovlivnit další vývoj české prozódie, neboť některé jeho rytmické experimenty nacházejí echo u Miloty Zdirada Poláka a jeho Vznešenosti přírody.

MAREK NEKULA

Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ) sehrály v dějinách české literatury, kultury a vědy klíčovou roli. Objev a vydání národního eposu, menších epických děl i lyrických písní daly české literatuře a společnosti „svou básnickou […] i historickou společenskou hodnotou“ (s. 13) významný impulz při jejich formování v moderní době. Svou existencí i látkami se pak RKZ staly pramenem české kultury 19. století, kulturním textem, který měl přinejmenším pro tzv. generaci Národního divadla na uměny podobný dopad jako na literaturu, zatímco spor o jejich pravost formoval rodící se českou vědu.

TOMÁŠ HORVÁTH

V roku 1881 vydal mladý dvadsaťtriročný učiteľ Karel Josef Pleskač román Život na Měsíci so žánrovým podtitulom Fantastický obraz. Román následne zhruba na storočie upadol do zabudnutia. Zrejme ako prvý o ňom zasvätene písal Ondřej Neff v knižke Tři eseje o české sci­fi (1985). Vďaka novému edičnímu spracovaniu máme teraz príležitosť zoznámiť sa „z prvej ruky“ s textom samotným.