Před deseti lety získal ve fotovoltaice nejčastěji užívaný polovodič křemík silného konkurenta – organicko-anorganické halogenidové perovskity. Martinu Ledinskému se díky Juniorskému grantovému projektu GA ČR podařilo dokázat, že defekty ve struktuře těchto materiálů nemají zásadní dopad na jejich optoelektronické vlastnosti, a tedy ani na účinnost fotovoltaické přeměny energie.
Předmětem projektu je výzkum a vývoj nové produktové rady modulárních konstrukčních prvků, které se stanou základem variabilních a stavebnicových funkčních celků s různým účelem praktického využití.
Jen méně než 5 % celého vesmíru je tvořeno běžnou, viditelnou hmotou; zbývající část se skládá z temná energie (68%) a temné hmoty (27%). Není proto divu, že porozumění této větší části, z níž se vesmír skládá, patří mezi hlavní cíle astrofyziky a kosmologie. Federico Urban z Fyzikálního ústavu je čerstvým držitelem grantu z fondů EHP a Norska na podporu mezinárodní spolupráce, která se zabývá několika konkrétními aspekty temné hmoty.
Víceúčelový pavilon s čistými prostory pro pokročilé technologie a biofyzikální laboratoře, které vědcům umožní používat extrémně citlivé přístroje potřebné pro jejich bádání. Fyzikální ústav AV ČR otevírá na pražském Ládví nové excelentní centrum pro výzkum fyziky pevných látek SOLID 21.
Jak mohou fyzikové přispět k problematice lékového poškození jater? Třeba zapojením nejmodernějších zobrazovacích technik, jak to udělali vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. V rámci mezinárodního týmu složeného z expertů z různých oborů se zapojili do výzkumu, který přináší nové poznatky a přístupy v problematice lékového poškození jater. Zároveň vede i k vytvoření modelu tohoto orgánu, který by se dal využít k včasnému odhalení lékové toxicity. Výzkum publikoval prestižní časopis Journal of Hepatology.
Jak by mohla vypadat moderní fotovoltaika a co pro to dělají badatelé z Akademie věd ČR? Posouvání hranic v energetice podporuje i program Strategie AV21 – Účinná přeměna a skladování energie.
Za novým rekordem v multisvazkovém laserovém nanostrukturování, s ohledem na počet laserových svazků současně modifikujících povrch materiálu, stojí aktivní vědecká spolupráce Centra HiLASE s Izraelskou společností HOLO/OR Ltd.
Centrum HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR dosáhlo dalšího světového rekordu. Tentokrát se jedná o rekord v rychlosti nanostrukturování – 1909 cm2/min 2601 svazky na 40x40mm nerezové oceli, kterého bylo dosaženo týmem Laserové mikroobrábění vedeného Petrem Hauschwitzem.
Vědci z Centra HiLASE překonali světový rekord v rychlosti výroby laserem indukovaných periodických nanostruktur na povrchu nerezové oceli. Tým Laserového mikroobrábění pod vedením Petera Hauschwitze použil k vytvoření nanostruktur na nerezové oceli způsob zpracování více paprsky o rekordní rychlosti 1909 cm2/min.
