Tiskové zprávy

Téměř třetina Čechů (29 %) žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v Česku pak žije bez jakékoli finanční rezervy, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který realizuje Česká spořitelna spolu se Sociologickým ústavem AV ČR a datovým portálem Evropa v datech. Více než polovina (57 %) respondentů v průzkumu deklarovala, že vychází s rozpočtem jen s obtížemi a 41 % se obává, že se jejich finanční situace bude zhoršovat. Index finančního zdraví analyzoval finanční rezervu Čechů v průběhu prosince na reprezentativním vzorku 2003 respondentů.

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Ruce a mozky českých žen stále nevyužity“ mapuje celoživotní profily zaměstnanosti a odpracované doby českých žen v letech 2000 až 2019.  Jak si Češky vedou v zapojení na trhu práce oproti ostatním zemím EU?  

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a americká farmaceutická společnost Gilead Sciences dnes oznámily obnovení společného výzkumného programu Gilead Sciences Research Centre at IOCB Prague (GSRC), který se zaměří se na oblasti s naléhavými a nenaplněnými zdravotními potřebami. Gilead bude poskytovat finanční podporu a bude spolupracovat na několika vybraných projektech ÚOCHB v oblasti virových, zánětlivých a onkologických onemocnění.

Časopis Nature Sustainability zveřejnil článek, v němž se mezinárodní kolektiv autorů vedený Guidem Canigliou z Institutu Konrada Lorenze pro výzkum evoluce a poznání zabývá využitím praktické moudrosti a etiky ctnosti pro koprodukci znalostí ve vědě o udržitelnosti. To může zároveň zvýšit schopnost výzkumných pracovníků podporovat transformační změny.

Negativní strategie Andreje Babiše, která zdůrazňovala nebezpečí války a totality, na konci kampaně vyhrotila postoje voličů natolik, že ho skoro polovina respondentů považovala za zcela nepřijatelného. Růst polarizace dokládají průzkumy agentur zadané vědci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.

Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli bránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan Hrček z Biologického centra Akademie věd ČR, který získal na tento výzkum prestižní evropský grant ERC Consolidator na 5 let ve výši 2 milionů Euro. Výsledky grantové soutěže za rok 2022 dnes oznámila Evropská rada pro výzkum (ERC). Z 2 222 žadatelů z celé Evropy se svými návrhy uspělo 321 vědců, jimž rada rozdá 657 milionů euro. Jan Hrček uspěl jako jediný z České republiky.  

Teplo, nebo chlad? Dva důležité mechanismy, které objasňují, jak přesně se v buňce přenáší informace o bolesti nebo teplu a chladu, odhalil mezinárodní výzkum vědců z Univerzity v Lundu, na němž se podíleli experti Fyziologického ústavu AV ČR. Dvojici studií publikoval odborný časopis Nature Communications.

Se zvyšujícími se  teplotami planety Země roste také intenzita a četnost výskytu extrémních projevů počasí, jakými jsou vlny veder a sucha, silné bouře či přívalové deště. Vědkyně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe  ve spolupráci s nevládní organizací Hnutí DUHA zjišťovaly, kde jsou silné stránky a slabiny české společnosti v odolnosti (resilienci) vůči katastrofám. Vycházely při tom z rozhovorů a skupinových diskuzí s experty, kteří se katastrofami, jejich riziky a důsledky zabývají.

Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie z mezinárodního výzkumu, publikovaného v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.

K Zemi přilétá kometa, která již překročila hranici viditelnosti pouhým okem. Dobře jí nyní můžeme pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry. A první pozorovatelé hlásí její viditelnost očima. Od poloviny ledna je kometa viditelná celou noc. Nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února.