Rašeliniště představují významný fenomén šumavské přírody a jsou nositeli mnoha důležitých funkcí v krajině, jako je akumulace organické hmoty v podobě rašeliny a ovlivňování hydrologického režimu krajiny. Odvodnění prováděné v minulých stoletích vedlo ke změnám ve složení vegetace, vlastností rašeliny a mikrobiálního společenstva, což se odrazilo i v narušení přirozeného fungování rašelinišť.
Citovaná a použitá literatura:
BUBIER, Jill L. The relationship of vegetation to methane emission and hydrochemical gradients in northern peatlands. Journal of Ecology, 1995, 403-420.
FISK, Melany C.; RUETHER, Kristin F.; YAVITT, Joseph B. Microbial activity and functional composition among northern peatland ecosystems. Soil Biology and Biochemistry, 2003, 35.4: 591-602.
GORHAM, Eville. Northern peatlands: role in the carbon cycle and probable responses to climatic warming. Ecological applications, 1991, 1.2: 182-195.
HOLDEN, J.; CHAPMAN, P. J.; LABADZ, J. C. Artificial drainage of peatlands: hydrological and hydrochemical process and wetland restoration. Progress in Physical Geography, 2004, 28.1: 95-123.
RYDIN, Håkan; JEGLUM, John K. The biology of peatlands. Oxford university press, 2006.
SEGERS, Reinoud. Methane production and methane consumption: a review of processes underlying wetland methane fluxes. Biogeochemistry, 1998, 41.1: 23-51.
STRACK, Maria (ed.). Peatlands and climate change. IPS, International Peat Society, 2008.
STRAKOVÁ, Petra, et al. Disentangling direct and indirect effects of water table drawdown on above‐and belowground plant litter decomposition: consequences for accumulation of organic matter in boreal peatlands. Global Change Biology, 2012, 18.1: 322-335.
URBANOVÁ, Zuzana; BÁRTA, Jiří. Microbial community composition and in silico predicted metabolic potential reflect biogeochemical gradients between distinct peatland types. FEMS microbiology ecology, 2014, 90.3: 633-646.
URBANOVÁ, Zuzana; BÁRTA, Jiří. Effects of long-term drainage on microbial community composition vary between peatland types. Soil Biology and Biochemistry, 2016, 92: 16-26.
URBANOVÁ, Zuzana; BÁRTA, Jiří; PICEK, Tomáš. Methane emissions and methanogenic archaea on pristine, drained and restored mountain peatlands, Central Europe. Ecosystems, 2013, 16.4: 664-677.
URBANOVÁ, Zuzana, et al. Vegetation and carbon gas dynamics under a changed hydrological regime in central European peatlands. Plant Ecology & Diversity, 2012, 5.1: 89-103.
VASANDER, H., et al. Status and restoration of peatlands in northern Europe. Wetlands Ecology and Management, 2003, 11.1-2: 51-63.
WADDINGTON, J. M.; ROTENBERG, P. A.; WARREN, F. J. Peat CO2 production in a natural and cutover peatland: implications for restoration. Biogeochemistry, 2001, 54.2: 115-130.
Peatlands are an outstanding natural element in the Šumava Mts. (Bohemian Forest), providing valuable ecosystem services such as peat accumulation and regulation of hydrology in the landscape. The anthropogenic drainage has caused a loss of these original functions, accompanied by changes in vegetation, peat hydrochemical properties and microbial community composition.
-
Pohled na typické horské vrchoviště s jezírky na Šumavě. Blatenská slať. Foto Z. Urbanová
-
Interiér rašelinné smrčiny s různorodou povrchovou strukturou, kde se střídají rašeliníky (Sphagnum spp.) s porosty suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum) a brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Stromové patro je rozvolněné a nízké. Rašelinná smrčina poblíž Filipovy Huti. Foto Z. Urbanová
-
Minerotrofní (sycené podzemní vodou) ostřicové rašeliniště s dominantní ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) v okolí Jezerní slati. Foto Z. Urbanová
-
Schéma znázorňující rozdíly v mikrobiální diverzitě a zastoupení hlavních skupin bakterií v různých typech rašelinišť v souvislosti s podmínkami prostředí, jako je pH nebo dostupnost živin. To se odráží i v odlišné mikrobiální aktivitě a rychlosti rozkladu. Pod hladinou vody dochází k hromadění organické hmoty ve formě rašeliny, rašeliniště fungují jako zásobárna uhlíku. Orig. Z. Urbanová
-
Schematické znázornění změn na různých typech rašelinišť způsobených dlouhodobým odvodněním. Snížení hladiny vody je následováno změnami ve vegetaci, diverzitě a složení mikrobiálního společenstva. Provzdušnění svrchních vrstev rašeliny vede k jejímu rozkladu, neukládá se nová rašelina, rašeliniště se tedy stávají zdrojem uhlíku uvolňujícího se do atmosféry. Orig. Z. Urbanová
-
Odvodňovací kanál vyhloubený až na minerální podloží. Černohorský močál. Foto Z. Urbanová
-
Změny ve struktuře rašeliny způsobené dlouhodobým odvodněním. Ve vzorku rašeliny z nenarušeného minerotrofního ostřicového rašeliniště lze rozeznat nerozložené zbytky rašeliníků a ostřic. Rašelina je načechraná, pórovitá, s vysokým podílem vody (až 95 %). Naopak ve vzorku rašeliny z minerotrofního ostřicového rašeliniště po 50 letech odvodnění jsou veškeré rostlinné zbytky zcela rozložené, rašelina se stala vysoce kompaktní a má nižší podíl vody (ca 70 %). Foto Z. Urbanová
-
Středně narušené vrchoviště s částečně zachovalou vegetační strukturou se suchopýrkem trsnatým (Trichophorum cespitosum). Foto Z. Urbanová
-
Silně degradované vrchoviště porostlé keříčkovitou vegetací se vzrostlými jedinci smrku ztepilého (Picea abies) a borovicí klečí (Pinus ×pseudopumilio). Foto Z. Urbanová
-
Degradované vrchoviště zarostlé borovicí klečí, kde ale bylinnému patru stále dominuje suchopýrek trsnatý. Foto Z. Urbanová
-
Odvodněná rašelinná smrčina s monotónním porostem smrku a borůvkou v podrostu, rašeliníky přežívají pouze v odvodňovací rýze (viditelné v prostřední části snímku). Foto Z. Urbanová
-
Silně odvodněné minerotrofní ostřicové rašeliniště, kde dominují ostřice obecná (C. nigra), smilka tuhá (Nardus stricta), bezkolenec modrý (Molinia caerulea) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Původní rašeliništní druhy se zde vyskytují ojediněle ve vlhčích prohlubních. Foto Z. Urbanová
-
Horské vrchoviště s charakteristickou povrchovou strukturou s mělkými prohlubněmi zaplněnými vodou (šlenky) a porosty suchopýrku trsnatého (Trichophorum cespitosum) lemované borovicí klečí (Pinus ×pseudopumilio). Foto Z. Urbanová