Přirozenou snahou každého organismu, vodní nevyjímaje, je předat své geny do další generace, rozmnožit se. Aby tohoto finálního cíle dosáhl, musí zvládnout dvě hlavní věci. Tou první je mít dostatek zdrojů, tedy energie a látek k růstu a investicím do reprodukce. Druhou, neméně podstatnou, je se kýženého okamžiku reprodukce dožít, což je pro kořist v prostředí plném predátorů vždy výzva. Podmínky vodního sloupce se v mnoha aspektech liší od suchozemského prostředí – odlišné je světelné klima, distribuce potravních zdrojů i přenos informací kapalným médiem. Některé antipredační strategie planktonních organismů jsou přímo učebnicovým příkladem adaptací pro přežití.

K dalšímu čtení v Živě

Příběhy z elektronového mikroskopu 2. „Trnová koruna“ chrání drobné korýše proti starobylému nepříteli (2009, 6)

Voda je divná (a díky za to) (2022, 2)

Rybník nejsou jenom ryby (2022, 3)

Použitá a citovaná literatura

BRÖNMARK, Christer; HANSSON Lars-Anders. The Biology of Lakes and Ponds (3rd edn). https://doi.org/10.1093

SARS, Georg Ossian. On some Australian Cladocera, raised from dried mud. Forhandlinger i Videnskapsselskapet i Kristiania, 1885, 8: 1-46.

TOLLRIAN, Ralph; HARVELL, C. Drew (ed.). The ecology and evolution of inducible defenses. Princeton university press, 1999.