Zahlavi

Archiv Fotoreportáže

Vzácné historické tisky, dynamika Blízkého východu i vzestup Číny

Ředitel Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Beránek vítá předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou. Orientální ústav navštívila 25. června 2020 v rámci „turné“ po všech více než padesáti pracovištích Akademie věd ČR.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová přebírá originální dárky od Jarmily Ptáčkové z oddělení Východní Asie – ozdoby ze srsti jaků z vlastního chovu a čestnou vstupenku na festival asijské hudby a kultury Eastern Tunes, který pracovníci Orientálního ústavu organizují již pět let.

Odborník na Indonésii a Malajsii Tomáš Petrů z oddělení Jižní Asie hovoří s členkou Akademické rady Markétou Pravdovou.

Ukázky z Tibetské knihovny Orientálního ústavu AV ČR. Ručně psané knihy a dřevotisky přivezl do Prahy v padesátých letech 20. století bývalý ředitel ústavu Josef Kolmaš.

20 Fotografií v galerii

Samčí převaha. Skokani zelení v Poodří kradou vajíčka příbuzným žábám

Začátkem května jsou obvykle žabí námluvy v plném proudu a na březích rybníků či tůní se konají hotové koncerty místních obojživelných obyvatel. Letošní chladné jaro ovšem žáby nechalo ještě odpočívat.

Žáby se schovávaly v kalužích na loukách a vědci vybavení holinkami a podběráky je museli v trávě hledat. Skokani zelení díky své barvě opravdu umějí splynout s okolím, a když o tom, kde jsou, ani nenapovídají skřehotáním, je lov o to složitější.

Nakonec se podařilo několik obojživelníků objevit. Nejprve to však byla kuňka obecná. Když skákala pryč z našeho dosahu, odhalila pestré oranžové kresby na spodku svého těla.

My jsme však měli políčeno na skokana zeleného, který mezi žábami vyniká svými rozmnožovacími strategiemi. Láká k páření samičky jiného druhu – skokanů skřehotavých. Výsledek jejich milostných pletek je dvojího typu – potomci mužského pohlaví jsou opět skokani zelení, kdežto samičky zdědí taxonomickou příslušnost po matce.

18 Fotografií v galerii

Mák, šafrán, řepa, len, čočka, zelí aneb užitkové zahrádky ve středověku

Zahrádka na jaře (v dubnu 2022) s jednotlivými záhony a prvními rostlinami, které vyrašily ze země. „Pěstujeme zejména byliny, barvířské rostliny či len přadný. Při pohledu na fotografii lze však již spatřit česnek, lebedu nebo ve druhém záhoně zleva rmen barvířský. Vždy se jedná o rostliny doložené buď písemně či na základě archeobotanického rozboru nálezů v českých zemích,“ uvádí Dana Dvořáčková-Malá, vedoucí Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku (DaR) a autorka projektu.

V květnu už jsou záhony přirozeně bohatší. Nejvíce vidět je rmen barvířský, česnek, ale také pelyněk či mydlice lékařská.

Detaily rostlin z června; v popředí vzrůst mydlice lékařské, vpravo lebeda a v pozadí již rozkvetlá šalvěj lékařská, vzrůstající masiv rmenu barvířského a česnek.

Středověká zahrádka se nachází přímo v areálu skanzenu, který představuje ideální podobu sídla raně středověkého šlechtice a jeho lidí v přemyslovských Čechách 12. století. Na fotografii je zachycen jeden z nadzemnicových domů a užitková dílenská dřevěná stavba. Výzkumné centrum Dvory a rezidence spolupracuje se skanzenem již dva roky, samotný areál vzniká jako dobrovolnický projekt odborníků (historických a technických oborů) i amatérských zájemců o středověk bezmála dvě desítky let.

15 Fotografií v galerii

Otřesy ve Staré Boleslavi. Jak se měří technická seismicita v kostele

Před dveřmi baziliky vítá novinářskou návštěvu Shota Urushadze, vedoucí Centra experimentální mechaniky, které spadá pod pražský Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Cílem vědců je prozkoumat vliv tzv. technické seismicity na historické stavby, jejímž zdrojem může být okolní silniční doprava.

Aby zjistili frekvenci a sílu otřesů, instalují odborníci na několik míst baziliky měřicí přístroje. Jde o velmi citlivé akcelerometry, snímače zrychlení, které zachycují i neznatelné pohyby stavby.

Měřiče umisťují na podlahu i do podzemí. Vchod do krypty je označen zábranou, aby do ní někdo nespadl.

24 Fotografií v galerii

Vibrující mostní konstrukce i ochrana architektonického dědictví

Výzkum v oblasti stavebnictví „hraje prim“ na jednom z tradičních pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu teoretické a aplikované mechaniky.

20. 02. 2020 – téměř magické datum, řekli by numerologové. Pro vedení a zaměstnance Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR opravdu o obyčejný den nešlo, navštívila je totiž předsedkyně Eva Zažímalová a zástupci vedení Akademie věd ČR.

Poslání i aktuální vědecké cíle pracoviště, které se zaměřuje na základní i aplikovaný výzkum, představil jeho ředitel Stanislav Pospíšil (na snímku vlevo). Prezentaci kromě předsedkyně Evy Zažímalové a členky Akademické rady AV ČR Markéty Pravdové vyslechli také zástupce ředitele Martin Šperl a ředitel Centra Telč Jakub Novotný.

Začlenění do programů Strategie AV21, posílení spolupráce s dalšími ústavy Akademie věd ČR nebo také představení aplikačních výstupů – nejen o těchto tématech hovořil ředitel ústavu Stanislav Pospíšil.

29 Fotografií v galerii

Rozjímání v místě, které střeží ostatky vědce, šlechticů i měšťanů

První zmínka o staroměstském pražském kostele v Týnském dvoře pochází z roku 1135 („týnit“ znamenalo „ohradit“). Budova dnešního chrámu ale vznikla později, dokončena byla v 16. století. Od počátku byla jednou z nejdůležitějších sakrálních staveb ve městě.

Význam Týnského chrámu dokládá mimo jiné množství tzv. sepulkrálních památek – zejména náhrobních desek a epitafů (desky, jež nekryjí hrob, ale například visí na zdi).

„Týnský chrám sloužil jako pohřebiště, a uchovává tak mnoho památek na různé vrstvy obyvatelstva, které ve Starém Městě žily nebo k němu měly vztah,“ říká Jiří Roháček z Ústavu dějin umění AV ČR, který se sepulkráliemi dlouhodobě zabývá.

Asi nejznámějším týnským odpočívajícím je astronom a alchymista císaře Rudolfa II. Tycho Brahe. Zemřel v roce 1601 – podle pověsti zemřel na protržení močového měchýře, protože podle dvorní etikety nesměl od stolu vstát dřív než císař.

21 Fotografií v galerii

Putování za včelami přes střechy, vikýře po dutiny stromů

Jižní Čechy jsou rájem včel a včelařů. Základní organizace v Českých Budějovicích registruje 170 včelařů, kteří chovají přibližně 1600 včelstev. Přímo v centru krajského města se nacházejí dvě stanoviště se včelstvy – na střeše radnice a v jednom z dvorů v Panské ulici.

O včelnici se čtyřmi včelstvy umístěné na střeše radnice se od roku 2012 stará Aleš Mikšátko. Pilnému hmyzu se na budově dobře daří, za pastvou létá do městských parků i okolí řek Malše a Vltavy, a to do vzdálenosti tří až pěti kilometrů. Výnos medu je srovnatelný s výsledkem, jakého dosahují včely z volné krajiny, v průměru 25 kilogramů na včelstvo.

Odměnou pro včelaře a návštěvníky včelnice je pohled na historické českobudějovické náměstí. „Vzpomínám si na úžas našich bavorských přátel, včelařů, kteří zde byli na exkurzi. Jejich dotazy na včelaření na střechách nebraly konce,“ říká Václav Krištůfek. Alegorická socha vlevo představuje Moudrost a vedle ní stojí Opatrnost. Sochy čtyř měšťanských ctností doplňuje Spravedlnost a Statečnost. „Myslím, že tyto ctnosti sluší i nám, včelařům,“ dodává Václav Krištůfek.

Včelař Aleš Mikšátko dopřává hmyzu dostatek prostoru a podněcuje jej ke stavbě nového díla vkládáním mezistěn. Snižuje tím možnost vyrojení včel, což je důležité s ohledem na velký výskyt lidí v okolí.

24 Fotografií v galerii

Staré fotografie, grafiky i zapůjčený Picasso

Dosud nevydané rukopisy známého Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém vycházejí v nakladatelství Artefactum. Tento druhý díl se věnuje památkám Českého Krumlova. Soupis se zachoval v pozůstalosti historika umění Zdeňka Wirtha a společně s ní (rozuměj pozůstalostí) v roce 1961 přešel do majetku Ústavu dějin umění AV ČR. Edici doplňuje dobová obrazová dokumentace, kterou pořídili architekt Jan Sedláček a jihočeské fotoateliéry Josefa Seidela a Josefa Wolfa.

Sbírky v oddělení dokumentace obsahují také kresby a akvarely českých zámeckých interiérů z 19. století a kresby a grafiky mnoha šlechtických autodidaktů – například album pohledů na schwarzenberská panství od Pauliny Schwarzenbergové.

I když autorka grafik Paulina Schwarzenbergová nestudovala žádnou uměleckou akademii, její kresby mají svou kvalitu a historikům umění slouží jako dobový dokument.

Sbírka fotografií a reprodukcí obsahuje několik desítek tisíc položek. Na snímku zleva Lubomír Slavíček, Tomáš Winter a Jan Salava z Ústavu dějin umění AV ČR.

19 Fotografií v galerii

Zrcadla pro kosmickou sondu nebo technologie pro odolnější kloubní náhrady

Plazma tvoří až 99 % viditelné hmoty vesmíru. Na Zemi se vyskytuje zřídka, nabízí ale mimořádné vlastnosti a jeho využití je široké – od výroby pokročilých materiálů přes lékařské aplikace, chemii, optiku až po prakticky nevyčerpatelný bezpečný zdroj energie. Výzkum plazmatu je téma pro vědce v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (na snímku uprostřed společně s ředitelem Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomírem Pánkem vpravo) navštívila 14. února 2020 v rámci svých cest po pracovištích Regionální centrum speciální optiky a optometrických systémů TOPTEC. V Turnově jej o roku 2012 provozuje Ústav fyziky plazmatu AV ČR.

Výzkumné a vývojové pracoviště TOPTEC se zaměřuje na ultrapřesnou a speciální optiku a je vybaveno nejmodernější technikou. Ředitel centra Vít Lédl vysvětluje, že jeho umístění v Turnově není náhodné: „Již před staletími se ve zdejším regionu obráběly drahé kameny. Později zde vyrostly generace optiků, za Rakouska-Uherska zde vznikla první fabrika na brýlová skla.“

Centrum TOPTEC vzniklo z legendární Vývojové optické dílny AV ČR, a i když jde o mladé pracoviště, vybudovalo si skvělou reputaci. Spolupracuje se zahraničními institucemi a společnostmi jako European Space Agency či firmami Airbus, Siemens nebo Eltodo. S ředitelem TOPTEC Vítem Lédlem diskutuje místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký.

22 Fotografií v galerii

Fungující interdisciplinární ekosystém – předsedkyně navštívila Ústav ...

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zavítala 19. února 2020 po téměř dvou letech v rámci svých návštěv pracovišť AV ČR do Ústavu informatiky AV ČR. Přivítal ji ředitel Emil Pelikán.

Vybrat tři nejlepší publikace za dva roky přirovnal Emil Pelikán k zápletce prvorepublikového filmu „Nejlepší člověk“. Ve filmu s Vlastou Burianem vzruší obyvatele městečka Pětice záhadná zásilka, která má být doručena nejlepšímu člověku v obci. Na titul si přitom samozřejmě dělá nárok kdekdo. Ředitel Ústavu informatiky AV ČR vybíral z okolo 200 publikací.

Eva Zažímalová a členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová s vedením pracoviště řešily mj. úspěšnost při získávání grantů. Podle Emila Pelikána mají kandidáta, který by se mohl výhledově ucházet o prestižní ERC grant.

Jiří Wiedermann a Julius Štuller v diskusi – hovořilo se třeba o iniciativě prg.ai, jejímiž zakládajícími členy jsou Ústav informatiky AV ČR, Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze a Magistrát hlavního města Prahy. Do Česka chce přilákat světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoci vzniku technologických firem.

15 Fotografií v galerii