Popularizační přednášky

V úvodu přednášky hovoří Jan Konvalinka o vědě vítězné, jejímž zástupcem je Antonín Holý, a vědě neviditelné, jejímž zástupcem je Alois Pískala - oba z ÚOCHB. V dalších částech vypráví příběhy vědců spojených s metodou Crispr Cas9 a výhledy, které genové manipulace a genové modifikace přináší pro takové oblasti jako léčba rakoviny či léčba leukémie.

Přednáška proběhla 25. dubna 2022 v rámci Večerů na FF UK projektu Neurazitelny.cz.

"Na pozadí historie fyzikální a kvantové chemie ukážeme, jak vzájemné působení elektromagnetického záření a látky umožňuje porozumět dějům na molekulární úrovni. Návštěvníci si vyslechnou přednášku, během které uvidí praktické experimentální ukázky neviditelných inkoustů, rozptylu světla na nanočásticích a vznik světla při chemické reakci."

Přednáška proběhla 4. listopadu 2021 v rámci Týdne Akademie věd ČR v ÚOCHB.

"Posluchači se seznámí s historickým vývojem analytické techniky zvané hmotnostní spektrometrie. Dozví se, jakým způsobem lze 'vážit' molekuly. Součástí přednášky bude praktická ukázka chování iontů s využitím Goldsteinovy trubice."

Přednáška proběhla 3. listopadu 2021 v rámci Týdne Akademie věd ČR v ÚOCHB.

"Voda je pravděpodobně nejstudovanějším systémem na Zemi, přesto nás některé její vlastnosti stále naplňují úžasem. Nemyslím tím nutně úžas nad naivitou, se kterou někteří lidé přikládají význam vodním mýtům, jako je například spolehlivě vyvrácená teorie o dlouhodobé paměti vody, kterou se zaštiťují prodejci homeopatik. Mám spíše na mysli skutečné vlastnosti vody, které mohou být velmi překvapivé. V přednášce se hlouběji dotknu dvou takových, vzájemně nezávislých jevů."

Přednáška proběhla 1. listopadu v rámci Týdne Akademie věd ČR v ÚOCHB.

"Přednáška se pokusí provést posluchače rokem a půl boje vědy proti novému koronaviru. Probereme si, co všechno chemici vyzkoušeli a proč to dělali, co všechno se jim nepovedlo, co se povedlo a jak by to celé mohlo dopadnout. Kromě toho se dozvíme, k čemu je dobrá věda, proč na pravdě záleží a proč je fajn vystudovat v Česku chemii."

Přednáška proběhla 1. listopadu 2021 v rámci Týdne Akademie věd ČR.

Učená společnost ČR, 18. února 2020

Plně konjugované dvourozměrné polymery, sestávající z jediné vrstvy atomů, ale jinak nekonečné ve zbývajících dvou rozměrech, mají řadu pozoruhodných vlastností. Nejznámější z nich je grafen, tvořený jedinou vrstvou grafitu. Lze si ho snadno představit jako plát tvořený zkondenzovanými benzenovými kruhy. Nedávno syntetizovaný porfen (viz obrázek) je heterocyklický analog grafenu, tvořený zkondenzovanými porfyrinovými makrocykly. V závislosti na volbě kovového iontu v porfyrinovém cyklu se tvoří jednovrstvy nebo dvouvrstvy o průměru až 0,1 mm, které lze přenášet na různé pevné substráty. V současné době probíhá výzkum mechanismu tvorby porfenu a jeho spektroskopických, strukturních, elektrických, chemických a mechanických vlastností. Porfyrinový makrocyklus dokáže vázat mnoho různých druhů kovových kationtů nesoucích až dva další ligandy. Porfen má díky tomu potenciál být nikoli jediným polymerem, ale spíše velkou skupinou dvourozměrných polymerů s laditelnými vlastnostmi.

Učená společnost ČR, 17. září 2019

"O původu a významu pravo/levotočivosti v okolním světě. Pravotočivost/levotočivost je jiným vyjádřením pojmu chiralita. Ta popisuje vztah předmětu a jeho zrcadlového obrazu, které není možné ztotožnit. Fenomén chirality se prolíná řadou vědních oborů, technologií i každodenní praxí a projevuje se od nanosvěta po vesmír. Na přednášce představíme chiralitu zejména v kontextu chemie a příbuzných disciplín, jako je fyzika a biologie. Vysvětlíme klíčové pojmy a zmíníme metody studia chirality. Probereme mimo jiné chirální strukturu chemických sloučenin a její význam pro architekturu a funkci biomolekul, vznik homochirality biomolekul spojený s původem života na Zemi, způsob přípravy šroubovicových uhlíkatých molekul s uvedením jejich unikátních vlastností či vliv chirálního prostředí na spin procházejících elektronů. Nastolíme také zatím nezodpovězené otázky týkající se chirality v přírodních vědách."

Učená společnost ČR, 13. prosince 2018

Učená společnost ČR, 24. října 2018

Začátek v čase 3:35.

Biologické čtvrtky ve Viničné, 26. dubna 2018

Navazující diskuse: https://youtu.be/CDaQRztyg_w

Voda má pro lidstvo a pro život na Zemi zásadní význam jako univerzální biologické rozpouštědlo. Dostupnost kvalitní vody je jedním z rozhodujících činitelů ekonomického rozvoje a politologové předpovídají, že mezinárodní konflikty příštích desetiletí nebudou kvůli ropě, ale kvůli vodě. Voda má v lidské kultuře také význam duchovní - v křesťanské tradici voda očišťuje a dokonce je možné ji proměnit ve víno. Při tak zásadní důležitosti pro lidstvo je proto možná překvapivé, kolik toho o vodě z více prozaického, vědeckého pohledu ještě nevíme. O tom, jak je to s naším poznáním často "samá voda, samá voda", i když občas, pravda, v našich laboratořích a výpočetních střediscích "přihořívá", je tato přednáška, ve které se soustředíme na zajímavé fyzikální a chemické vlastnosti vody a na mýty, které se kolem vody vytvářejí. A navíc jako bonbónek ukážeme, jak a proč ve vodě vybuchuje sodík a dozvíte se, jak dopadl další experiment s ochutnávkou vody přímo na místě.

Pátečníci, 7. října 2016