Projekt si klade za cíl zmapovat a vysvětlit měnící se míry a vzorce genderových nerovností ve vzdělávání a na trhu práce v ČR a také v komparativní perspektivě. S využitím nově dostupných dat bude detailně analyzován vliv rodinného zázemí, školního prostředí a vzdělávacího systému na genderové nerovnosti v dosaženém vzdělání, studijní úspěšnosti a výsledcích na trhu práce, konkrétně platových nerovnostech. Projekt, založený primárně na kvantitativních komparativních analýzách, se zaměří na dopad vzdělávacího systému a podmínek trhu práce na genderové nerovnosti, v případě českých dat pak na specifikum zatím neprozkoumané role rodinného a školního prostředí a kognitivních schopností v genderových nerovnostech ve vzdělávání. Z důvodů úspory finančních nákladů budou využita již existující data z výzkumů Český panel domácností, OECD PIAAC a navazujících šetření PIAAC v ČR, OECD PISA, ISPV a EU Labor Force Surveys.
V roce 2020 bylo zasláno do recenzního řízení pět článků. Jeden z nich se například zabýval otázkou genderových rozdílů ve vzdělanostních drahách v ČR, tři články se týkaly role kulturních a sociálně-psychologických faktorů (jako kulturní kapitál, osobnost a další měkké dovednosti) v procesu vzdělanostních nerovností (vzdělanostní aspirace rodičů, formování kulturního kapitálu rodiny). Pozornost byla věnována také problematice moderujících efektů nekognitivních charakteristik na vzdělanostní výsledky. Řešitelský tým také uspěl v podávání abstraktů na zahraniční konference jako Annual Meeting of the American Sociological Association (ASA) a European Consortium for Sociological Research (ECSR), jejichž konání však bylo zrušeno kvůli epidemiologické situaci.
V roce 2021 byla v prestižních zahraničích časopisech vydána většina dříve podaných článků a některé výsledky projektu byly prezentovány na zahraniční konferenci RC28 v Londýně. Nadále se výzkumný tým věnoval genderovým rozdílům ve vzdělanostních drahách jedinců, genderovým rozdílům v efektu kulturního kapitálu rodiny na vzdělanostní aspirace rodičů, rozdílným volbám vysokoškolského oboru u žen a mužů a efektu rodinných charakteristik na školní výsledky dětí. Projekt ukázal, že genderové rozdíly v efektu rodinných a individuálních charakteristik na vzdělání jedince jsou mnohem jemnější a skryty spíše v mechanismech, jak tyto charakteristiky působí, spíše než ve zjevných rozdílech mezi muži a ženami nebo mezi chlapci a děvčaty.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 4, zobrazeno 1 - 4)
For decades, social stratification research has focused on the effect of families’ cultural capital on their offspring’s educational attainment. However, few studies have focused on the shaping of individuals’ cultural capital. This study aimed to examine the effects of family background, individual, partner, and household characteristics on individuals’ reading preferences and cultural participation.
This study investigated family scholarly culture’s effects on parental educational aspirations, with special attention paid to gender differences based on the ideas of stratified parenting and a sociocultural approach to parenting. Two-level structural modeling was applied to nationally representative Czech Household Panel Survey data from 2015 – 2016.
Following recent literature, this study focused on the mediating mechanisms through which cultural capital leads to students’ higher grades and academic ability.
This study investigated the effects of family socioeconomic status on children’s academic performance as mediated by their home environment and children’s characteristics, with special attention to gender differences. Structural modeling was applied to a nationally representative Czech Household Panel Survey data (2015/2016). The results revealed that socioeconomic status had no significant direct effects on school performance after controlling for other family aspects.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter