Projekt je zaměřen na rozvoj připravenosti České republiky na mimořádnou radiační událost, například nehodu. Na jeho řešení spolupracují Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, Státní ústav radiační ochrany, v. v. i., SOÚ AV ČR a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Hlavní cíle projektu jsou rozvoj znalostí, metod a nástrojů z oblasti sociologie, psychologie a psychiatrie pro předvídání a zvládání obav a paniky při radiační havárii; rozvoj zapojení občanů do měření radioaktivní kontaminace; zvýšení znalostí veřejnosti v oblasti radiační ochrany a kompetencí samo-měření kontaminace; rozvoj spolupráce vládních a občanských měřicích systémů při radiačních haváriích; podpora včasné analýzy informací v médiích a na sociálních sítích pro zvládnutí dezinformací a paniky; zavedení školicí a vzdělávací činnosti pro orgány státní správy, samosprávy, bezpečnostní složky, lékaře a občany. Sociálně-vědní rovina výzkumu se soustředí na bližší porozumění reakcím obyvatel na situaci s rizikem paniky (s využitím analogie pandemie COVID a mimořádné radiační události) s důrazem na vyrovnávání s obavami a riziky, a na identifikaci mechanismů vhodných k eliminaci vzniku a šíření paniky. Sociologický ústav je zapojen především do zkoumání potenciálu rozsáhlého zapojení občanů do měření radioaktivity v rámci tzv. „citizen science“. Osobní přenosný detektor, vyvinutý ve spolupráci ÚTEF ČVUT a SÚRO, v.v.i., bude poskytnut sestavenému panelu respondentů a institucí, který bude v průběhu projetu opakovaně objektem dotazníkových šetření. Součástí projektu je rozvoj matematických metod pro včasné zjištění nebezpečných jevů v mediálním prostředí.
V roce 2021 byla připravena koncepce pravděpodobnostního panelu respondentů a konceptualizace tématu reakce na událost s panickým potenciálem pro dotazníková šetření, která na něm budou probíhat v dalších letech. Připravené koncepty byly otestovány v pilotním dotazníkovém šetření a proběhly analýzy k ověření jejich využitelnosti.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 1, zobrazeno 1 - 1)
The paper presents a general theoretical argument about narrating futures and demonstrates its validity on the topic of energy transitions. It goes beyond the perspective of social constructionism and analyzes the temporal relationship between narratives, as employed in social interactions, and the reality of structural conditions in societies.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter