Astronomický ústav AV ČR

Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Slunci blíž

Rozhovor s profesorem Petrem Heinzelem, emeritním vedoucím Slunečního oddělení a emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR nejen o naší nejbližší hvězdě. Rozhovor vedla Jana Žďárská a vyšel v Československém časopise pro fyziku.

Bude dnes z našeho území viditelná polární záře?

Polární záře, která byla z našeho území pozorovatelná včera, souvisí s erupcí o mohutnosti M3.7, ke které došlo 24. února 2023. Postarala se o ní aktivní oblast s označením NOAA 13229. Tato stejná oblast o den později vyprodukovala další, tentokrát silnější erupci o mohutnosti M6.4. Obě erupce byly provázeny tzv. výronem koronální hmoty (CME), přičemž část ionizovaných částic mířila k Zemi. První část dopadajících částic už máme za sebou a dnes v noci se očekává dopad částic z druhé erupce, které by opět mohly vyvolat polární záře.

Je Slunce pro Zemi matkou nebo macechou? - přednáší doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.

Nečekejte žádnou ezoteriku: v přednášce se budeme zabývat fyzikálními vlivy Slunce na meziplanetární prostor se speciálním důrazem na Zemi. Představíme si Slunce jako kosmické těleso, zajímat nás ale bude zejména problematika tzv. kosmického počasí. V závěru se dotkneme i aktuálních výsledků o možných vlivech Slunce na pozemní technologie v kontextu České republiky.

Konjunkce Venuše a Jupiteru 1. a 2. března aneb úkaz na obloze, který bude stát za to a bude dobře pozorovatelný očima, a to i z měst

Předehrou k této podívané bylo setkání s Měsícem 22. 2. 2023. Po celý únor ale bylo patrné, jak se Venuše na obloze přibližuje k největší planetě Sluneční soustavy – Jupiteru. 1. a 2. března 2023 budou obě tělesa od sebe vzdálena pouze půl úhlového stupně, tedy na vzdálenost, jako kdybychom mezi ně „položili“ měsíční úplněk. Venuši rozpoznáte tak, že je jasnější než Jupiter.

Chat s astronomkou

Věděli jste, že Annie Cannon (1863 - 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (1943 - ) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako "malé zelené mužíčky" a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění!

Výročí tahouna světové astronomie: konference připomněla 60 let Evropské jižní observatoře

Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři (ESO). Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů. Jako připomínku obou výročí uspořádal Senát Parlamentu ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v úterý 21. února 2023 konferenci ve Valdštejnském paláci v Praze.

Načíst další Archiv zpráv

Slunci blíž

Rozhovor s profesorem Petrem Heinzelem, emeritním vedoucím Slunečního oddělení a emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR nejen o naší nejbližší hvězdě. Rozhovor vedla Jana Žďárská a vyšel v Československém časopise pro fyziku.

Bude dnes z našeho území viditelná polární záře?

Polární záře, která byla z našeho území pozorovatelná včera, souvisí s erupcí o mohutnosti M3.7, ke které došlo 24. února 2023. Postarala se o ní aktivní oblast s označením NOAA 13229. Tato stejná oblast o den později vyprodukovala další, tentokrát silnější erupci o mohutnosti M6.4. Obě erupce byly provázeny tzv. výronem koronální hmoty (CME), přičemž část ionizovaných částic mířila k Zemi. První část dopadajících částic už máme za sebou a dnes v noci se očekává dopad částic z druhé erupce, které by opět mohly vyvolat polární záře.

Je Slunce pro Zemi matkou nebo macechou? - přednáší doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.

Nečekejte žádnou ezoteriku: v přednášce se budeme zabývat fyzikálními vlivy Slunce na meziplanetární prostor se speciálním důrazem na Zemi. Představíme si Slunce jako kosmické těleso, zajímat nás ale bude zejména problematika tzv. kosmického počasí. V závěru se dotkneme i aktuálních výsledků o možných vlivech Slunce na pozemní technologie v kontextu České republiky.

Konjunkce Venuše a Jupiteru 1. a 2. března aneb úkaz na obloze, který bude stát za to a bude dobře pozorovatelný očima, a to i z měst

Předehrou k této podívané bylo setkání s Měsícem 22. 2. 2023. Po celý únor ale bylo patrné, jak se Venuše na obloze přibližuje k největší planetě Sluneční soustavy – Jupiteru. 1. a 2. března 2023 budou obě tělesa od sebe vzdálena pouze půl úhlového stupně, tedy na vzdálenost, jako kdybychom mezi ně „položili“ měsíční úplněk. Venuši rozpoznáte tak, že je jasnější než Jupiter.

Chat s astronomkou

Věděli jste, že Annie Cannon (1863 - 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (1943 - ) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako "malé zelené mužíčky" a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění!

Výročí tahouna světové astronomie: konference připomněla 60 let Evropské jižní observatoře

Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři (ESO). Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů. Jako připomínku obou výročí uspořádal Senát Parlamentu ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v úterý 21. února 2023 konferenci ve Valdštejnském paláci v Praze.