Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: Astronomický ústav.
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Slunci blíž
Rozhovor s profesorem Petrem Heinzelem, emeritním vedoucím Slunečního oddělení a emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR nejen o naší nejbližší hvězdě. Rozhovor vedla Jana Žďárská a vyšel v Československém časopise pro fyziku.
Polární záře, která byla z našeho území pozorovatelná včera, souvisí s erupcí o mohutnosti M3.7, ke které došlo 24. února 2023. Postarala se o ní aktivní oblast s označením NOAA 13229. Tato stejná oblast o den později vyprodukovala další, tentokrát silnější erupci o mohutnosti M6.4. Obě erupce byly provázeny tzv. výronem koronální hmoty (CME), přičemž část ionizovaných částic mířila k Zemi. První část dopadajících částic už máme za sebou a dnes v noci se očekává dopad částic z druhé erupce, které by opět mohly vyvolat polární záře.
Je Slunce pro Zemi matkou nebo macechou? - přednáší doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.
Nečekejte žádnou ezoteriku: v přednášce se budeme zabývat fyzikálními vlivy Slunce na meziplanetární prostor se speciálním důrazem na Zemi. Představíme si Slunce jako kosmické těleso, zajímat nás ale bude zejména problematika tzv. kosmického počasí. V závěru se dotkneme i aktuálních výsledků o možných vlivech Slunce na pozemní technologie v kontextu České republiky.
Konjunkce Venuše a Jupiteru 1. a 2. března aneb úkaz na obloze, který bude stát za to a bude dobře pozorovatelný očima, a to i z měst
Předehrou k této podívané bylo setkání s Měsícem 22. 2. 2023. Po celý únor ale bylo patrné, jak se Venuše na obloze přibližuje k největší planetě Sluneční soustavy – Jupiteru. 1. a 2. března 2023 budou obě tělesa od sebe vzdálena pouze půl úhlového stupně, tedy na vzdálenost, jako kdybychom mezi ně „položili“ měsíční úplněk. Venuši rozpoznáte tak, že je jasnější než Jupiter.
Věděli jste, že Annie Cannon (1863 - 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (1943 - ) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako "malé zelené mužíčky" a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění!
Výročí tahouna světové astronomie: konference připomněla 60 let Evropské jižní observatoře
Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři (ESO). Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů. Jako připomínku obou výročí uspořádal Senát Parlamentu ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v úterý 21. února 2023 konferenci ve Valdštejnském paláci v Praze.
Na čem pracujeme: Genetické algoritmy odhalují taje fragmentace bolidů
Když meteoroid prolétá zemskou atmosférou, dochází k celé řadě procesů, které mají společného jmenovatele: hmotnost prolétajícího tělíska klesá. Tělísko se třepí na menší, mluvíme o tzv. fragmentaci. Tomáš Henych se spolupracovníky z ASU navrhl inovativní počítačový program, který umožňuje nalézt solidní popis fragmentace prolétajícího bolidu s pomocí genetických algoritmů.
Významné výsledky Astronomického ústavu AV ČR za rok 2022 - díl druhý
Do Výroční zprávy každoročně zařazujeme významné výsledky ústavu, které vybírá Rada ústavu. Dnes přinášíme druhý: Rekonexe v nohou filamentu jako zdroj výrazných dolů mířících toků hmoty nad arkádou erupčních smyček – Jaroslav Dudík.
Konference v Senátu online - 60 let ESO a 15 let ČR v ESO
V úterý 21. února od 9:30 se budete moci online zúčastnit konference v Senátu Parlamentu České republiky k výročí Evropské jižní observatoře a výročí vstupu ČR do této nadnárodní organizace – stačí si otevřít stránku www.senat.cz/akce. Příspěvky uvedené v angličtině nebudou překládány.
Rozhovor k výročí 125 let od založení ondřejovské observatoře
Shodou okolností to letos 12. září bude 100 let od chvíle, kdy astrofotograf Josef Klepešta vyfotografoval blízkou galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy, kolem které po obloze v době fotografování proletěl velmi jasný meteor – bolid. Tahle fotografie tehdy obletěla celý svět. Hvězdárna v Ondřejově vznikala také jako po Klementinu nejstarší astronomická observatoř u nás, byly zde postaveny první astronomické kopule na našem území a dosud je naší největší a nejvýznamnější hvězdárnou.
Významné výsledky Astronomického ústavu AV ČR za rok 2022 - díl první
Do Výroční zprávy každoročně zařazujeme významné výsledky ústavu, které vybírá Rada ústavu. Dnes přinášíme první. Spektrální a polarizační vlastnosti odraženého rentgenového záření od akrečních disků černých děr - Jakub Podgorný a Michal Dovčiak.
PLATOSpec vybrán jako významný výsledek programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo
PLATOspec je nový přesný spektrograf, který bude nainstalován na dalekohledu E152 na observatoři ESO La Silla v Chile v roce 2024. PLATOSpec je českým příspěvkem do mise PLATO, která bude po vypuštění Evropskou kosmickou agenturou od roku 2027 hledat z vesmíru druhou Zemi.
Na čem pracujeme: V838: pomalu se probouzející kráska
Hvězda s označením V838 Monocerotis je jednou z nejznámějších hvězd vůbec i mezi běžnými laiky, i když si toto označení možná ani neuvědomují. Psychedelické snímky světelného echa po jejím výbuchu, který se odehrál v roce 2002, se dostaly snad do všech sdělovacích prostředků. Tiina Liimets ze Stelárního oddělení ASU vedla tým, který tuto hvězdu systematicky sledoval po více než 13 let. Jejich zjištění byla přijata k publikaci v časopise Astronomy&Astrophysics.
Nevěřte všemu, co internet nabízí, tohle video je naprostý nesmysl
Na video, které v těchto dnech koluje internetem, nám přišlo tolik dotazů, že se k němu vyjádříme. Jedná se bohužel o podvrh. A to z mnoha důvodů. Měsíc nikdy v krajině nemůže být tak velký, jedná se o zvětšený obraz (dalekohledem nebo teleobjektivem), očima ani takhle krátery neuvidíme.
Na čem pracujeme: Pátrání po výbuchu supernovy v Galaktickém centru
V bezprostředním okolí centra naší Galaxie se nachází objekt označovaný jako Sagittarius A East. Jde o pozůstatek po supernově nejbližší centru Mléčné dráhy. Soňa Ehlerová a další kolegové z ASU i ze zahraničních institucí sestavili nejpravděpodobnější numerický model, který identifikoval místo výbuchu supernovy, jež je za Sgr A East zřejmě odpovědná. Model také popisuje celý proces od výbuchu supernovy po současnost.
ESO at 60 – mimořádná přednáška k 60 rokům Evropské jižní observatoře 21. února
V úterý 21. února 2023 od 18 hodin ve velkém sále Planetária Praha. Vstup zdarma. Přednáška proběhne v angličtině a nebude tlumočena do češtiny. 60 let existence Evropské jižní observatoře připomene její současný generální ředitel profesor Xavier Barcons. Tato přednáška pro veřejnost naváže na konferenci pořádanou ten samý den v Senátu Parlamentu České republiky. Ta bude probíhat v angličtině a češtině a bude přes den streamovaná, můžete se jí tak zúčastnit na dálku, odkaz najdete na webu Senátu.
K Zemi přilétá kometa, která již překročila hranici viditelnosti pouhým okem. Dobře jí nyní můžeme pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry. A první pozorovatelé hlásí její viditelnost očima. Od poloviny ledna je kometa viditelná celou noc. Nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února.
Prémie Jana Friče za rok 2022 udělena Jánu Šubjakovi
V pondělí 23. ledna 2023 proběhlo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2022. Laureátem je Mgr. Ján Šubjak, Ph.D. ze Stelárního oddělení, který získává toto ocenění za práci „Fotometrická a spektroskopická charakterizace subhvězdných společníků hvězd“.
Observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2023 připomíná 125. výročí založení
21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.
Nový díl skvělého seriálu Jirka vysvětluje věci se věnuje vesmírným technologiím, které denně používáme. Technologiemi vás provede ředitel Astronomického ústavu AV ČR Dr. Michal Bursa.
Dějiny lidstva se hemží starými civilizacemi s astronomickými znalostmi na nejrůznější úrovni. Jednou z těch vyspělejších byli nepochybně Mayové, obývající středověkou střední Ameriku. Jejich znalosti dění na obloze byly velmi dobré, umožnily jim vytvořit velmi sofistikovaný kalendář. V literatuře se soudí, že Mayové znali hlavní tělesa Sluneční soustavy, ovšem na Merkuru se různí historikové neshodnou. Jan Vondrák, emeritní pracovník ASU, společně s bratry Böhmovými tuto otázku znovu otevřeli.
Příští zastávka: vesmír (studium, věda a průmysl, státní správa)
Přinášíme záznam minikonference pro studenty středních a vysokých škol, kteří se zajímají o možnosti ve spojitosti s vesmírným průmyslem v ČR. Tato beseda byla zaměřena na možnosti uplatnění v průmyslové, akademické sféře a sféře státní správy. Panelisté: Michal Václavík, Josef Kašpar, Jiří Svoboda (Astronomický ústav AV ČR, koordinátor výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo) a Ondřej Rohlík.
Astro soutěž pro děti - co dělají družice a jak a proč nám létají nad hlavou?
Je sice po Vánocích, tato soutěž ale pořád běží. Je tady třetí ročník Vánoční astro soutěže, kterou již tradičně pořádá výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo (koordinovaný Astronomickým ústavem AV ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou.
Rozhovor s profesorem Petrem Heinzelem, emeritním vedoucím Slunečního oddělení a emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR nejen o naší nejbližší hvězdě. Rozhovor vedla Jana Žďárská a vyšel v Československém časopise pro fyziku.
Polární záře, která byla z našeho území pozorovatelná včera, souvisí s erupcí o mohutnosti M3.7, ke které došlo 24. února 2023. Postarala se o ní aktivní oblast s označením NOAA 13229. Tato stejná oblast o den později vyprodukovala další, tentokrát silnější erupci o mohutnosti M6.4. Obě erupce byly provázeny tzv. výronem koronální hmoty (CME), přičemž část ionizovaných částic mířila k Zemi. První část dopadajících částic už máme za sebou a dnes v noci se očekává dopad částic z druhé erupce, které by opět mohly vyvolat polární záře.
Je Slunce pro Zemi matkou nebo macechou? - přednáší doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.
Nečekejte žádnou ezoteriku: v přednášce se budeme zabývat fyzikálními vlivy Slunce na meziplanetární prostor se speciálním důrazem na Zemi. Představíme si Slunce jako kosmické těleso, zajímat nás ale bude zejména problematika tzv. kosmického počasí. V závěru se dotkneme i aktuálních výsledků o možných vlivech Slunce na pozemní technologie v kontextu České republiky.
Konjunkce Venuše a Jupiteru 1. a 2. března aneb úkaz na obloze, který bude stát za to a bude dobře pozorovatelný očima, a to i z měst
Předehrou k této podívané bylo setkání s Měsícem 22. 2. 2023. Po celý únor ale bylo patrné, jak se Venuše na obloze přibližuje k největší planetě Sluneční soustavy – Jupiteru. 1. a 2. března 2023 budou obě tělesa od sebe vzdálena pouze půl úhlového stupně, tedy na vzdálenost, jako kdybychom mezi ně „položili“ měsíční úplněk. Venuši rozpoznáte tak, že je jasnější než Jupiter.
Věděli jste, že Annie Cannon (1863 - 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (1943 - ) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako "malé zelené mužíčky" a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění!
Výročí tahouna světové astronomie: konference připomněla 60 let Evropské jižní observatoře
Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři (ESO). Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů. Jako připomínku obou výročí uspořádal Senát Parlamentu ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v úterý 21. února 2023 konferenci ve Valdštejnském paláci v Praze.
