Věda na dosah

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Jazykovědec Martin Prošek vede Ústav pro jazyk český AV ČR a sám má zkušenosti z jazykové poradny, která funguje od 40. let 20. století. V rozhovoru mluví o tom, proč v poradně nemůže místo vědců pomoct lidem umělá inteligence, jak intenzivně můžeme náš jazyk prožívat a proč není třeba se rozrušovat nad invazí anglicismů. 

Martin Potocký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zkoumá rostlinné buňky. Zajímá ho, jak rostou, co přesně se v nich děje a jak to ovlivňuje růst celého těla rostliny. Jeho tým v Laboratoři buněčné biologie se soustředí zejména na poslední fázi buněčného růstu, tzv. exocytózu. V čem je růst rostlin odlišný od růstu živočichů? Které rostlinné buňky rostou nejrychleji? Proč se vystudovaný chemik věnuje zrovna světu flóry? Proč jsou pro něj v práci rostliny experimentální vášní, ale doma je zapomíná zalít?

Helena Dáňová a Klára Mezihoráková z Ústavu dějin umění AV ČR se zajímají o umělecká díla, která vznikla díky aktivním ženám ve středověku. Činorodé byly třeba královny Eliška Rejčka, Blanka z Valois nebo Anna Svídnická. Umění ale podporovaly i movitější měšťanky. Ještě méně známou kapitolou historie umění jsou ženy autorky, třeba francouzská písařka a básnířka Christine de Pizan. Dosud opomíjenou vrstvu dějin odkrývá nový obor nazvaný queenship studies, který se nyní nově etabluje i v našem prostoru.

Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR zkoumá nové materiály pro fotovoltaické články a také se podílí na velkém ambiciózním projektu PILATUS, který si klade za cíl vrátit jejich výrobu zpět do Evropy. Proč by podle něj měly být fotovoltaické panely skoro na každé střeše? Jak se dá skloubit výroba elektrické energie ze Slunce s pěstováním plodin? Co jsou halogenové perovskity a mohou v budoucnu nahradit krystalický křemík? V rozhovoru se také dozvíte, jak se musí proměnit metody, které fungují v laboratoři, aby obstály v průmyslu. A také třeba to, proč se někdy může vyplatit bydlet na kolejích se staršími studenty.

Michal Cihla z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR se zabývá historickým opracováním kamene, tzv. stavební trasologií. Jde o metodu, při které sleduje původnost povrchu kamene, ze kterého jsou postaveny mosty, hrobky nebo jiné historické stavby. Přináší tak cenný kontext pro památkovou péči. Rozhovor jsme vedli v Klášteře křižovníků s červenou hvězdou, na loďce plující kolem pilířů Karlova mostu i pod jedním z mostních oblouků. Poslechněte si, jak se proměňovala kamenická práce napříč staletími, co přinesli do Prahy kameníci z Itálie nebo i to, proč se Karlův most stavěl dlouhých 50 let.

Helena Reichlová je experimentální fyzička působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Oblastí jejího zájmu je spintronika, díky které se dá vylepšit paměť počítačů a mobilních telefonů. Zajímá ji také, jak využít odpadní teplo z obrovských datových center, kterých stále přibývá. V rozhovoru ale mluví také o tom, proč dává přednost akademickému prostředí před byznysem a jak porovnává vědu u nás a v Německu, kde částečně stále působí.

Václav Brázda z Biofyzikálního ústavu AV ČR zkoumá genom žraloka malohlavého neboli grónského, který se dožívá i přes 400 let. Přestože jde o výjimečného živočicha, vědci se na jeho dědičnou infromaci dosud detailně nezaměřovali. V létě 2022 se na Island vydala česká expedice, která se rozhodla dlouhověkého žraloka najít a odebrat vzorek jeho DNA. Byla jejich mise úspěšná? Rozluštili badatelé a badatelky, proč se této parybě vyhýbají nádorové a degenerativní nemoci? A jakou roli v tom hraje protein P53?

Ekonom Jan Švejnar založil před 30 lety CERGE-EI, společné pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studia Univerzity Karlovy. Vede také nezávislý-think tank IDEA, který pod hlavičkou CERGE-EI připravuje studie jako podklad pro tvorbu veřejných politik. Jak může ekonomický výzkum ovlivňovat hospodářství? V čem se liší přístup k ekonomii v postkomunistických státech a v USA, kde česko-americký vědec také působí? A proč zkoumá vliv miliardářů na ekonomiku?

Václav Kuna z oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu AV ČR vyvíjí nízkonákladový inovativní systém včasného varování před zemětřesením. Cena stávajícího varovného systému se totiž může vyšplhat až na miliony korun, a tak si ho nemohou dovolit země, kde mívá zemětřesení ničivé následky. Aby byl systém levný, využívá principy IoT (Internet of Things) a dostupné elektroniky. Jak vědci takové řešení testují v Nepálu nebo na Haiti? Jak bude jednou fungovat v plném provozu? A jaké součástky jej tvoří?

Sociální geograf Petr Jehlička z Etnologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR zkoumá alternativní potravinové sítě a udržitelnost zemědělství. Způsob, jak s půdou zacházíme, podle něj vede k pomalé, ale neúprosné destrukci. Proto hledá možnosti, jak čelit potravinovým a společenským krizím. Kolik sklizní nás ještě čeká při stávajícím modelu zemědělství? Může být zahrádkaření dobrou alternativou k destruktivní produkci potravin? A co vše je potřeba změnit, abychom na naší planetě přežili?

David Černý z Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky AV ČR spolu s Tomášem Hříbkem z Filosofického ústavu AV ČR reflektují přínosy a rizika autonomních vozidel. Jako editoři připravili publikaci Autonomous Vehicle Ethics: the Trolley Problem and Beyond (Oxford University Press), ve které na proměnu dopravy nahlíží tři desítky vědců z perspektivy etiky, filozofie nebo sociologie. Jak budou automobily řešit kolizní situace? Co je špatnost smrti a sociální dilema? Jak auta bez řidičů promění naše města? A zvládneme se vypořádat s tím, že přijdeme o možnost řídit svá auta? Vydejte se na jízdu do budoucnosti v další epizodě Vědy na dosah.

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou kvůli tristní situaci Ujgurů žijících v autonomní oblasti Sin ťiangu. 12 milionů místních obyvatel je násilně nuceno vzdát se své ujgurské identity. Proč je Čína posílá do převýchovných táborů, na nucené práce nebo do vězení? Proč mají být Ujguři čínštějští než sami Číňané? A jak na probíhající genocidu reaguje demokratický svět? Poslechněte si, jak český vědec vnímá příběh Východního Turkestánu, jak se Sin ťiang také nazývá. 

Sociální psycholožka Sylvie Graf založila v roce 2014 Brněnskou laboratoř meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR a spolu se svým mezinárodním vědeckým týmem zkoumá meziskupinové vztahy v mnoha kontextech – od národních stereotypů, přes postoje k imigrantům až po vztahy v postkonfliktní společnosti. Harmonické soužití mezi různými skupinami lidí se jeví jako důležitá výzva současnosti i turbulentní budoucnosti. Jak ji ohrožují předsudky? Co podporuje jejich vznik a kdo všechno na ně doplácí? Poslechněte si, jak se negativním předsudkům můžeme bránit nebo v čem jsou inspirativní myšlenky amerického psychologa Gordona Allporta, který položil základy teorie meziskupinových vztahů.

Magdaléna Gorčíková ze Sociologického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje čtení a psaní školáků.  Aktuálně realizuje výzkum s cílem pomoci předcházet neúspěchům v oblasti čtenářské gramotnosti u dětí na 1. stupni základních škol. Proč je důležitá i takzvaná předčtenářská gramotnost a jak ji mohou děti trénovat? Jak se zkoumá čtení u předškolních dětí, které ještě neumí číst? Co vše se díky čtení učíme a jak nám to pomáhá ve školní i pracovní kariéře?

Historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR zkoumá koncept zahradního města, jak jej na konci 19. století formuloval anglický urbanista Ebenezer Howard. Jak se jeho utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? Je pražská čtvrť Zahradní město inspirovaná konceptem pokrokového Brita? A proč Jan Kotěra s Tomášem Baťou nakonec nepostavili zahradní město ve Zlíně? K poslechu i na procházku po stopách českých zahradních měst a zahradních předměstí vás zve další epizoda podcastu Věda na dosah.

Petr Agha z Ústavu státu a práva AV ČR se zabývá vztahem práva a politiky, sociologií práva a lidskými právy. Právní změnu tradiční instituce manželství vnímá jako celospolečenské téma, o kterém je potřeba věcně diskutovat. Co můžou do diskuze přinést společenští vědci? Mělo by právo reagovat na vývoj společnosti, nebo ji naopak konzervovat? Je česká společnost tolerantní a otevřená ochraně všech menšin? A proč u nás není obvyklé vnímat lidská práva kriticky? Poslechněte si rozhovor s vedoucím Centre for Law and Public Affairs (CeLAPA), který prozradí i to, čím v životě vyvažuje roli akademika a jak vnímá své studenty.

Behaviorální ekolog Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v rozsáhlém výzkumu zabýval výškou a komplexitou ptačího zpěvu a vzdušným předváděním. Ptáme se ho, proč někteří ptáci zpívají vysoko a jiní nízko, jak se opeřenci učí svůj “mateřský jazyk” a jestli a jak jim školu komplikují lidé. Dozvíme se také, že existují ptačí nářečí a které ptačí druhy se rády předvádějí.

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu?

Petra Schindler-Wisten působí v Centru orální historie při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Právě orálně-historickou metodou zkoumala fenomén českého chalupaření před rokem 1989. Co má předrevoluční chalupaření společného s tím současným? Co lidi motivuje pořizovat si nadále obydlí mimo město? A jsme opravdu národ zarytých chalupářů, kteří si zachovají druhou domácnost i v ekonomicky složitých časech? Vydejte se za příběhy českých chalupářů v poslední epizodě letní série podcastu Věda na dosah.

Eliška Maršálková působí v Centru pro cyanobakterie a jejich toxiny Botanického ústavu AV ČR, kde se dlouhodobě zabývá způsoby, jak z vodních nádrží odstranit sinice a jejich toxiny. Proč je nutné pro každou vodní plochu zvolit individuální postup? Jak ovlivňuje chov ryb přemnožení sinic a jsou všechny jejich druhy pro lidi a zvířata nebezpečné? A jak si každý z nás může otestovat, jestli jsou v nádrži sinice? Letní díl podcastu zve k brněnským Splaviskám.

Jitka Šotkovská z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zabývá dramatem, divadelní kritikou a má bohaté zkušenosti s amatérským divadlem. V letní epizodě podcastu AV ČR mluví o tom, proč měli divadelní amatéři v době národního obrození tak významnou roli nebo jak fungovala amatérská scéna za minulého režimu a co s ní udělala 90. léta. Do příběhu současnosti i historie amatérského divadla vás zve Jitka Kostelníková.

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? 

Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR spolu se svým výzkumným týmem a kolegy z Ústavu J. Heyrovského AV ČR vymysleli a patentovali baterii na bázi slané vody. Vodný elektrolyt a materiály jako zinek a grafit mají zabezpečit, že baterie nevybuchne a bude šetrná k přírodě. V jakém stádiu se výzkum nachází? Jak vědci o vynálezu jednají s průmyslem? A nabízí právě vodná baterie dobré řešení pro skladování energie?

Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR se věnuje archeogenetice, revolučnímu přístupu v archeologii, který zkoumá archaickou DNA. Co její analýza napovídá o životě lidí například v době bronzové? Jak vypadali, čím se živili, jaké měli partnerské a rodinné zvyklosti? V rozhovoru se dostaneme i na unikátní pohřebiště v Mikulovicích u Pardubic. Právě odtud pochází žena z hrobu č. 2, které můžeme díky rekonstrukci pohlédnout do 4000 let staré tváře.

Michaela Žáková z Historického ústavu AV ČR se zabývá dějinami šlechtických elit, filantropie i dámského automobilismu. Jaké ženy usedaly za volant v pionýrském období automobilismu a co měly tehdy na sobě? Jaké příběhy střežil Tereziánský ústav na Pražském hradě, který poskytoval útočiště neprovdaným šlechtičnám? A jak se proměňovala dobročinnost? Držte si klobouček, vyrážíme!

Marek Piliarik vede v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vědeckou skupinu nazvanou Nano-optika. Vyvíjí zobrazovací metody, které dokážou zaostřit i do nanorozměrů. Nanooptika totiž vidí i tam, kam klasická mikroskopie nedohlédne. V podcastu představujeme jeho laboratoř nad atomovým krytem i vášeň pro objevování nových rozměrů a předávání znalostí studentům.

Botanička a ekoložka Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR zkoumá podzemní orgány rostlin a jejich funkci. Co ji přivedlo ke kořenům, oddenkům a hlízám? V čem je klonalita, tedy schopnost vytvořit dceřinou rostlinu, pozoruhodná a jak ji rostliny využívají v rámci svých životních strategií? Uslyšíte také, proč si Jitka Klimešová bere do terénu rýč a blok s tužkou.

Dendrochronologové Michal Rybníček, Tomáš Kolář a Irena Sochová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) umí datovat stáří dřevěného vzorku ze stromu nebo dřevěné stavby s přesností na rok, a dokonce i roční období. Co z minulosti nám odhalují letokruhy? A co vědci zjistili z rekonstrukce klimatu posledních dvou tisíc let, na které se podíleli?

Petr Cígler vede výzkumnou skupinu syntetické nanochemie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jeho tým vytváří a sleduje nové typy nanočástic pro použití v terapii, zobrazování a diagnostice onemocnění. Jak je dlouhá cesta nanočástice z laboratoře k pacientům? Co vše znamená objev „univerzálního dopravce“ účinných látek, který se nedávno skupině povedl? A jak se Petru Cíglerovi daří kombinovat výzkum se skládáním vážné hudby?

Karolína Stegurová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (I ženy chtěly bojovat!) a historička Alena Flimelová (Ve stínu mužů) sledují ve svých publikacích příběhy československých vojákyň za druhé světové války. V rozhovoru uslyšíte, proč ženy bojovaly v pomocných sborech armády Velké Británie nebo na východní frontě a s čím se v mužském prostředí potýkaly. Dozvíte se i to, jak se historičky dívají na současnou válku na Ukrajině, ve které bojují tisíce žen. Knihy vydalo Nakladatelství Academia.

Helioseismolog Michal Švanda ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu nitra Slunce. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak Zemi ohrožují geomagnetické bouře, jak se sleduje a měří sluncetřesení i to, jak jsou čeští vědci zapojeni do světového pozorování naší nejbližší hvězdy.

Eva Jamrichová a Lydie Dudová z Botanického ústavu AV ČR se věnují paleoekologii. Ve svém výzkumu kombinují přístupy botaniky, archeologie a ekologie. Jak jim v nahlížení do historického terénu krajiny pomáhá fosilní pyl? Kde ho hledají a jak je možné, že se zachová po tisíce let? A do jakých období vědkyně rády cestují? 

Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR vysvětluje, proč v tropech běží evoluce rychleji, jak se počítá hmyz a z jakých důvodů obvykle selhávají ochranářské projekty na Papui Nové Guineji. Dozvíte se, nakolik spolu souvisí biologická a kulturní diverzita i to, jak zní papuánský prales či některý z 850 místních jazyků.

Ivo Pezlar z Filosofického ústavu AV ČR umí najít filozofické otázky ve videohrách i v kresleném vtipu. V rozhovoru se dozvíte, jak se od elektronické hudby dostal k logice, co ho baví na teorii důkazů i to, jak lze jejich principy aplikovat do praxe. A je právě logika společným jazykem pro matematiky, informatiky, lingvisty a filozofy? 

Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR vysvětluje, jak se zkoumá vnímání řeči u nenarozených dětí. Jak souvisí hudební trénink a schopnost učit se cizí jazyk. Proč je podle ní důležité zaměřit vědeckou pozornost také na indiánské a africké jazyky? A je možné, že se rodíme jako poetické bytosti?     

Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR nám ve vánočním speciálu podcastu Věda na dosah přiblíží, jak se v průběhu času proměňovala štědrovečerní tabule. Řekneme si, proč většina z nás nejí na Vánoce hlemýždě, kdy se podával kapr s knedlíkem, jak ovlivnila sváteční stolování válka nebo čím se v minulosti „znesvětil“ bramborový salát. V podcastu pro dokreslení atmosféry Vánoc zaznívají úryvky lidových koled v podání Domažlické dudácké muziky, která s jejich použitím laskavě souhlasila.

Radovan Kukutsch z Ústavu geoniky AV ČR s námi fárá symbolickou poslední šichtu po stopách končícího havířského řemesla. Vysvětluje, jaká nebezpečí na horníky v podzemí číhala a jak jim pomáhali koně a kanárci, ale také se dozvíme, co je v hornickém slangu rikša, pikovačka nebo klec. Podcast jsme natáčeli v bývalém dole a připravovaném hornickém muzeu v Horním městě na Bruntálsku.

Milada Jonášová z Ústavu dějin umění AV ČR u příležitosti 230 let od úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta přibližuje některé méně známé okamžiky z návštěv geniálního rakouského skladatele v Praze. Vysvětluje, co je pravdy na údajném Mozartově výroku „mí Pražané mi rozumějí“, proč u nás nakonec nezůstal anebo proč nemají někteří muzikologové v láce oskarový film Amadeus.

Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah vysvětluje, z jakého důvodu prudce rostou ceny bydlení a jak s nimi zamávala probíhající pandemie. Ukazuje, proč je při případném řešení klíčová ochrana životního prostředí, jestli skončíme jako důchodci v karavanech nebo čím se můžeme inspirovat v Berlíně.

Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, jak vypadaly zlomové okamžiky sametové revoluce. Přímo v budově bývalého Federálního shromáždění se vrací k osudovým okamžikům, ukazuje, proč se dějinný zvrat obešel bez krveprolití, jak těžké bylo stát se revolucionářem na malém městě anebo kdo na poslední chvíli převlékl kabát a zachránil Václava Havla.

Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah prozradí, kde lze uprostřed Prahy narazit na nefalšovanou městskou džungli. Přímo při pouti pražskou krajinou se dozvíme, jak souvisí mikulášská nadílka s invazí fíkovníků do Čech, ale také v čem byla přírodě prospěšná ničivá povodeň a které pochutiny si můžeme připravit z volně rostoucí městské květeny. Přijměte pozvání na netradiční audioprocházku s poetizujícím botanikem Jiřím Sádlem.

Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, jak vzniká zemětřesení a nakolik hrozí v našem okolí. Přímo v muzeu ve Skalné u Chebu, které se nachází v epicentru západočeských zemětřesných rojů, nám osvětlí vztah mezi magnitudem, řinčením skleniček a borcením střech. Poslechneme si ale také, nakolik otřesy země souvisejí s blechami sibiřských psů a jedem kapajícím do očí bohů.

Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, proč už u nás zbývá jen poslední asi stovka párů sýčka obecného, dříve zcela běžného obyvatele české zemědělské krajiny. Dozvíme se, co jsou sýčkovníky a jak se k záchraně sov staví současní zemědělci. A také proč se dříve věřilo, že sýček zve lidi do záhrobí a jestli na tom, že sýček předpovídá smrt, skutečně něco není.

Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR odpovídá v podcastu Věda na dosah, jestli a proč je podle ní lepší fotoaparát v chytrém mobilu než zrcadlovka. Řekne nám, jak se obraz reality stává fotografií a jestli vůbec zachycuje skutečnou realitu. Dozvíme se také, podle čeho odborníci odhalují úpravy digitální fotografie a že díky své expertize pomáhají usvědčovat zločince.

Lucie Kubalíková a František Kuda z Ústavu geoniky AV ČR vás v podcastu A / Věda na dosah provedou po geologických zajímavostech Brna. Dozvíte se, jestli a případně kde se dají v moravské metropoli najít trilobiti, kolik stovek milionů let vznikaly horniny tvořící základy katedrály na Petrově, a poslechnete si příběh o nedalekém puklinovém prameni, který přinesl tyfovou zkázu.

Jiří Mikulec z Historického ústavu AV ČR nás v podcastu A / Věda na dosah přenese na Staroměstské náměstí do doby přesně před 400 lety. V červnu 1621 se tam odehrálo krvavé divadlo – exemplární hrdelní trest pro 27 vůdců takzvaného stavovského povstání proti tehdejší královské moci. Jak vypadaly poslední chvíle odsouzených? Kolik peněz inkasoval za svou práci mýty opředený kat Mydlář a jaká národní traumata si odnášíme z pobělohorského období?

Lingvistka Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR se ve svém výzkumu zaměřuje na hodně netradiční téma: mluvu českých raperů. V podcastu A / Věda na dosah zjistíme, co znamená někoho dissovat, jak si nejlépe zaflausit nebo kdy je dobré draulit jako bauch. Dozvíme se také, z jakého důvodu čeští rapeři raději sáhnou po anglickém než našem vulgarismu a proč už nepaří v partě, ale v crew.

Romistka Renata Berkyová z Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v podcastu A / Věda na dosah představuje méně známou historii československých Romů. Přibližuje, jak vypadalo peklo tábora v Letech u Písku, a připomíná osudy legendárního černého partyzána. Dozvíme se více o ne zcela zdařilých sociálních experimentech z doby komunismu a zmařené naději Romů v devadesátých letech, ale také o soudobé romské literatuře.

Fyzik Michal Duška z Ústavu termomechaniky AV ČR v podcastu A / Věda na dosah vysvětluje, kde a jak se hledají kritické body mezi skupenstvími vody. Dozvíme se, jak zahřát vodu, aby zmrzla, a poslechneme si, jak si můžeme doma v mrazáku vyrobit podchlazenou vodu. Povíme si, jak se tvoří matematické rovnice, které přesně popisují fyzikální vlastnosti vody, a osvětlíme, proč jezero v Andách zamrzá jinak než rybník na Vysočině.

Ekonomka Julie Chytilová z CERGE – společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy – v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, co vše ovlivňuje chování lidí a jak se to dá změřit. Dozvíme se, jak souvisejí odčervovací pilulky s úspěchy ve škole, jestli se muži a ženy rozhodují odlišně nebo proč u nás vlivem pandemie covidu-19 podléhají depresím především mladí lidé.

Michal Vašíček ze Slovanského ústavu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, jaký je rozdíl mezi Rusínem a Rusňákem, která místa v Zakarpatí stojí za vidění a proč zástupy Čechů léta jezdily ke špatnému hrobu Nikoly Šuhaje loupežníka. Dozvíme se také, nakolik ovládal rusínštinu slavný americký umělec Andy Warhol, a uslyšíme, jak vlastně rusínština zní.

Kateřina Jirků z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, jak se zkoumají střevní paraziti a jestli se máme bát tatarského bifteku. Dozvíme se, nakolik funguje léčba pomocí červů – helmintoterapie – a jak se pozná člověk, který má v sobě tasemnici nebo roupy.

Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, nakolik byla první republika zlatými časy, jak se v ní žilo nejen Čechoslovákům, ale i Němcům, Židům nebo Romům. Dozvíme se, jak jsme z kolektivní paměti vymazali španělskou chřipku, která vrcholila právě v době zakládání republiky. A ohlédneme se za zvěstmi o legionářském pokladu.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, kdy a jestli se zcela objasní příčiny černobylské jaderné katastrofy, v čem se mýlí ikonický seriál HBO a co naopak věrně připomíná. Dozvíme se také, co je pravdy na zvěstech o takzvaném mostě mrtvých, proč okolí elektrárny stále přitahuje tisíce návštěvníků a jestli skutečně můžeme na hranicích mezi Ukrajinou a Běloruskem narazit na dvouhlavého jelena.

Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, kdy se lidstvo podívá na Mars, nakolik jsou reálné smělé vize Elona Muska nebo v čem spočívá krása marsovských vulkánů. Vydáme se po stopách sondy Perseverance, která úspěšně na rudé planetě přistála 18. února 2021 a nemůže chybět ani povídání o někdy až neskutečných nápadech Petra Brože, jak netradičně popularizovat vědu.

Jan Klusák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR v našem podcastu A / Věda na dosah odpovídá, proč je ocel pevná a guma pružná, jak funguje tvarová paměť a jaký je ideální materiál budoucnosti. Dozvíme se také, jak souvisí lidová pořekadla s exaktní vědou, proč je nutné před vstupem na most takzvaně zrušit krok a jak může pomoct znalost materiálu při útěku z nejstřeženější věznice světa.

Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR odpovídá v podcastu A/ Věda na dosah, k čemu je dobrý základní výzkum, jak těžké je zkoordinovat práci vědecké skupiny nebo jaké změny plánuje v čele Učené společnosti ČR. Mluvíme s ním také o jeho oblíbených experimentech, jejichž výsledky se dostávají na stránky prestižních vědeckých časopisů a o úspěšném pěstování vína.

S imunologem Václavem Hořejším z Ústavu molekulární genetiky AV ČR hovoříme o tom, proč a jak může covid-19 zaútočit i na imunitní systém dosud zdravého mladého člověka. Vycházíme z osobní zkušenosti autora podcastu Martina Ocknechta, který v necelých 33 letech bojoval skoro půl roku se středně těžkým průběhem onemocnění. Proč neplatí, že nový koronavirus ohrožuje pouze starší a zranitelné osoby? Pomůže nám očkování? Objevuje se v pandemii covidu-19 světlo na konci tunelu? Skončí doba covidová?

Jak a proč vědci loví ryby na rozbouřeném Lipně? Z jakých důvodů z naší největší přehradní nádrže mizí candáti? A k čemu je biologům manuální zručnost? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah, točeném částečně přímo na vědecké lodi, odpovídá Marie Prchalová z Biologického centra AV ČR.

Které nejčastější omyly si spojujeme se školní šikanou? Jak pracovat s její obětí a jak s pachatelem? A v čem se můžeme inspirovat ve Finsku? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah odpovídá Lenka Kollerová z Psychologického ústavu AV ČR.

O dynamické proměně krajiny v české kotlině, o epidemiích a krizích minulosti či výzvách budoucnosti, ale i o dospívání a školní docházce v Tanzanii nebo o výzkumné práci v uranových dolech na Příbramsku hovoří v podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR.

Jak chránit tmavou noční oblohu a proč je potřebná? Vyšleme do vesmíru českého kosmonauta nebo astronauta a jaký je v těchto názvech vlastně rozdíl? Hrozí, že se dočkáme časů, kdy na nebi uvidíme více umělých družic než hvězd? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah odpovídá Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Jak se živočichové přizpůsobují změnám klimatu? Zajímavý příklad nabízí příběh hraboše lesního neboli norníka rudého. Jeho strategie pro přežití doby ledové studuje pomocí detailní analýzy DNA Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově. V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah si s ní povídáme také o jejím zapálení pro práci v laboratoři a o jednom netradičním koníčku.

Co přesně se stalo krátce po válce v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku? Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? Jakou roli v našich dějinách hrají převlékači kabátů, dvojití agenti a statečné ženy v odboji? O pohnuté československé historii v podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah mluví Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích.

Jak se nejlépe bránit před bleskem? Co jsou skřítci, elfové a trollové v oblacích a jak se hledají? Proč stále nevíme, jak blesk vzniká? A kam se posunul výzkum bouřky od dob Benjamina Franklina? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah odpovídá  Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.