Spojení takto silných dešťů do tazvané sdružené srážkové události bylo za celé zkoumané období ojedinělé nejen v Česku, ale i ve střední Evropě, uvedla v úterý akademie v tiskové zprávě.
Vědci z Akademie věd (AV) navrhli a využili pro průzkum podmínek, které vedly ke katastrofálním záplavám, takzvaný index extremity počasí (WEI). Při jeho výpočtu je pro každou událost vymezena oblast a doba, ve kterých je extremita daného jevu nejvyšší proti běžným podmínkám.
Experti ve výzkumném projektu PERUN vyhodnotili extrémní srážkové události na území Česka od roku 1961. Zvláště se zaměřili na takzvané sdružené srážkové události. Zjistili, že jen ve třech případech silných srážek ve zkoumaných dekádách index překročil hodnotu 150.
Nejvyšší hodnoty, konkrétně 174, dosáhly srážky mezi 4. a 7. červencem 1997. Na druhém místě je období mezi 17. až 20. červencem 1981, kdy tehdejší podmínky vykazovaly hodnotu 169. Další jsou právě srážky, které spadly od 11. do 13. srpna 2002 a podle vědců dosáhly hodnoty 166.
Právě před 20 lety se, proti dvěma zmíněným obdobím, srážky koncentrovaly do pouhých tří dnů a především jim předcházely dvoudenní deště ze 6. a 7. srpna, které měly hodnotu 102 a obsadily tak pomyslnou devátou příčku.
Exstarosta Nosek: Gross mě přirazil ke zdi, že za evakuaci Karlína půjdu sedět |
Mimořádnost těchto týdnů podle vědců vynikne při vyhodnocení obou tehdejších extrémních dešťů, které dohromady dosáhly hodnoty 196, tedy nejvyšší za celé zkoumané období. „Souslednost takto extrémních srážkových epizod tak krátce po sobě je od roku 1961 unikátní i v měřítku celé střední Evropy,“ uvedla akademie.
„Extrémní meteorologické jevy jsou vždy výsledkem mimořádných cirkulačních podmínek v atmosféře. Jejich vznik lze předpovědět pouze s předstihem několika dní, takže nemůžeme říci, jestli se obdobná sdružená srážková událost vyskytne ještě letos, nebo až třeba za sto let,“ uvedl meteorolog Miloslav Müller, který s kolegou Markem Kašparem index extremity počasí navrhl.
„Nezbývá nám, než zůstávat připraveni,“ dodal.
Povodně, které mezi 7. a 17. srpnem 2002 zasáhly třetinu území České republiky, zdevastovaly především jižní, střední a severní Čechy a Prahu. Vyžádaly si 17 obětí. Zasaženo bylo na 800 obcí, 260 mostů, přes 30 úseků silnic I. třídy a více než 150 komunikací nižších tříd.
Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, voda je zničila téměř celé. Evakuováno bylo na 225 000 lidí, nejvíce v Praze. Způsobené škody vláda odhadla na 73 tehdejších miliard korun.
