Tiskové zprávy

Vytvářet příznivé podmínky pro efektivní a účelnou spolupráci v oblasti implementace inovativních projektů ve veřejné správě je účelem Memoranda, které uzavřely Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. Jedná se o projekty reagující na projevy globální změny a její dopady na biosféru a lidskou společnost vhodné zejména pro území Jihomoravského kraje.

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. Genetikové spolu s antropology a archeology zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem. Studie, kterou zveřejnil časopis Nature, zahrnula též ostatky ze známého věstonického trojhrobu, na jejichž analýze pracovali experti z Archeologického ústavu AV ČR v Brně.

Méně je více. Proti hlavnímu proudu současného třídění hub na menší, úzce definované druhy se vydali vědci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na základě analýzy zhruba osmi set vzorků hub rodu Aspergillus, významné pro potravinářství, medicínu nebo biotechnologie, navrhli výrazně jednodušší systém členění. Snížení počtu druhů bude mít dopad mimo jiné na kontrolu potravin. Vědci předpokládají, že podobné zjednodušení bude možné i u dalších skupin hub.

Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali symbiotický vztah mezi houbami a řasami, který byl doposud ve vědeckém světě přehlížen. Pro soužití řas s kornatcovitými stopkovýtrusými houbami, které se zcela běžně vyskytuje v lesích mírného pásu, zavedli nový termín alkobioza.

Kolik tepla vzniká v našem těle, ale také jakým způsobem teplo tvoříme, by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR zkoumali, jak se s chladem vypořádávají dva různé kmeny laboratorních myší – výsledky naznačují i novou možnost léčby obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve svalech.

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny“ sleduje změny v přístupu k ukrajinským imigrantům v české společnosti. Jsou Češi ve svém názoru na uprchlíky jednotní? A jak moc se jejich postoj změnil s prodlužujícím se trváním válečného konfliktu?

Emocionální reakce občanů České republiky v době vpádu ruských vojsk na Ukrajinu i rok poté, ale také pocit identifikace s demokratickou Evropou a postoje k různým etnickým menšinám v ČR byly tématem dotazníkového šetření, které pro Psychologický ústav Akademie věd ČR provedla agentura Median. Na špičce pociťovaných emocí se držel celý rok soucit, obdiv a vztek. Sílila identifikace s demokratickou Evropou, horšil se naopak postoj k ruské menšině.  

Potenciál pomoci podvyživeným dětem má výzkum mezinárodního týmu vědců. Zjistili, že specifický bakteriální kmen Lactiplantibacillus plantarum WJL dokáže při každodenním podávání zlepšit poporodní růst podvyživených zvířat a podporovat produkci a aktivitu růstového faktoru-1 (IGF-1) a inzulinu. Podobně by to mohlo fungovat právě i u dětí. Na výzkumu pracovali vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s francouzskými a německými výzkumníky a s kolegy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a jejich práci zveřejnil časopis Science.

Historicky cennou a dosud nevydanou Lexikální databázi jihokarpatských nářečí z materiálů Ivana Paňkevyče zveřejní dnes Slovanský ústav AV ČR. Databázi mohou využívat odborníci i veřejnost. Kromě dialektů zachycuje například i lidové zvyky a reálie, které odrážejí tradiční způsob života v Karpatech.

Čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách udělila Akademie věd ČR Peteru Urbanitschovi. Oceněný vědec patří mezi přední světové odborníky na dějiny habsburské monarchie 19. století.