Archiv aktualit

Pracovala v Německu i v USA, letos se vrátila do Česka. Přednáší na univerzitě v Drážďanech a zabývá se výzkumy v oblasti spintroniky, respektive spinkaloritroniky. Helena Reichlová, cenami ověnčená vědkyně působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR, zakládá nový směr výzkumu a zůstává přitom nezdolnou optimistkou. Rozhovor s mladou badatelkou jsme otiskli v časopise A / Věda a výzkum.

V poslední době se zvyšuje tlak na omezování vlivu peer review a scientometrických metod v hodnocení vědy. V posuzování výzkumných organizací roste význam i jiných objektivních měřítek. Mezinárodně uznávaná certifikace ISO je pro pracoviště Akademie věd ČR příležitostí, jak ukázat, že jejich služby či expertizy mají zaručenou kvalitu.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta podpořil 17. února 2023 na setkání s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou a vedením Ústavu fyziky plazmatu AV ČR setrvání Centra TOPTEC v Turnově. Aplikační pracoviště, jehož přítomnost v regionu pozitivně ovlivňuje různá průmyslová odvětví, plánuje výstavbu nových prostor. Stěhovat by se mělo do konce roku 2025.

Habsburská monarchie 19. století a dějiny její samosprávy, politické kultury a školství. Především těmito vědními oblastmi se zabývá Peter Urbanitsch. Za přínos historickým vědám a letitou spolupráci s českými kolegy obdržel 23. února 2023 ve vile Lanna od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy. Ceremoniál se konal za účasti rakouské velvyslankyně Bettiny Kirnbauer.

Jak základní výzkum proudí do průmyslu, se přesvědčila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová při návštěvě Aerodynamické laboratoře Ústavu termomechaniky AV ČR. V Novém Kníně se 17. února 2023 seznámila s vědeckým programem ústavu, jeho výsledky a jejich využitím v praxi.

Obrázky, které už mnohokrát obletěly svět: humanitární pracovníci měří v chudých oblastech Afriky či Asie tenké ručky tamních dětí pomocí pásků a zjišťují míru podvýživy. Děti jsou vyhublé na kost, mají nafouklá bříška a hlavičky bez vlasů. I jim by v budoucnu mohl pomoci nový objev mezinárodního týmu vědců, jehož součástí jsou i pracovníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Zjistili totiž, že specifický bakteriální kmen Lactiplantibacillus plantarum WJL dokáže při každodenním podávání zlepšit růst podvyživených zvířat a doufají, že by stejně mohl působit i u lidí.

Ráno 24. února 2022 začala invaze ruské armády na Ukrajinu. Díky velkému odhodlání a s podporou Západu se Ukrajině daří bránit velkou část svého území. Ztráty jsou ale obrovské. Podle OSN zahynulo více než 8000 civilistů a zatím nepočítaně vojáků. Agresor systematicky ničí infrastrukturu země a nevyhýbá se ani kulturnímu a vědeckému zázemí. Zničena byla například genetická banka v Charkově, která obsahovala na 150 tisíc vzorků zemědělských plodin. Škody utrpěly mnohé historické památky. Akademie věd ČR stojí na straně Ukrajiny od začátku války a má v úmyslu ji podporovat i nadále.

Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři (ESO). Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů. Jako připomínku obou výročí uspořádal Senát Parlamentu ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v úterý 21. února 2023 konferenci ve Valdštejnském paláci v Praze.

V pondělí 6. února 2023 zasáhlo jihovýchodní Turecko poblíž severní hranice Sýrie silné zemětřesení následované sérií dotřesů. Ačkoli se ztráty na lidských životech v prvních zprávách uváděly ve stovkách, již nyní jsou to desetitisíce. Co katastrofě předcházelo a jak zemětřesení probíhalo? Bylo jej možné předpovědět? Podrobný popis událostí přinášejí seismologové z Geofyzikálního ústavu AV ČR zapojení do výzkumného programu Strategie AV21 Dynamická planeta Země.

Podíl žen mezi vědci v Česku patří trvale k nejnižším v celé Evropské unii. V roce 2020 činil jen 27 %. Mezi vysokoškolskými akademickými pracovníky zastoupení žen směrem k profesuře klesá – zatímco lektorek je více než mužů, z celkového počtu profesorů je jich jen 15 %. Situace je neuspokojivá i v zastoupení v rozhodovacích orgánech vědy a výzkumu. Na postu ředitelek veřejných výzkumných institucí jich pracuje například jen 7 %.