Granty

Granty

Projekty v řešení a v udržitelnosti

GA ČR

Název projektu: Komparativní genomika, transkriptomika a proteomika hlavních močových proteinů myši domácí

Anotace: Hlavní močové proteiny (MUP) slouží k transportu a ochraně volatilních ligandů, samy však můžou působit jako olfaktorické signály. Protože se podílí na komplexní informaci o donorovi signálu, mohou hrát významnou roli při divergenci nascentních druhů. Přestože je jim věnována značná pozornost, drtivá většina studií byla zaměřena na „klasický“ inbrední kmen C57, kdežto volně žijící populace domácích myší byly studovány ojediněle. Proto se zaměříme na tyto otázky: Jaká je sekvenční struktura všech Mup genů u kmenů odvozených z divokých populací tří poddruhů (musculus, domestius, castaneus) a 4 nekomenzálních druhů? Jak se na variabilitě mezi nimi podílí proměnlivost počtu genových kopií (CNV)? Které geny jsou exprimovány na úrovni RNA a proteinů u těchto kmenů? Jaký vliv na expresi jednotlivých MUP mají různé typy sociálních kontaktů? K řešení těchto otázek budou použity moderní genomické (sekvenování dlouhých úseků, NGS, identifikace CNV pomocí NGS a ddPCR), transkriptomické (qPCR cDNA a techniky založené na NGS) a proteomické (analýza proteinů pomocí hmotnostní spektrometrie) metody.

Registrační číslo: 19-19056S

Doba řešení: 1. 1. 2019 – 31. 12. 2021

Řešitel: prof. RNDr. Miloš Macholán, CSc.  Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

 

MŠMT

Název projektu: Pohled oknem evoluce: Co nám introgrese velké genové rodiny přes myší hybridní zónu říká o vzniku druhů?

Anotace: Projekt si klade následující cíle: 1) Odhalit strukturu komplexu Abp genů u volně žijících příslušníků obou poddruhů (M. m. musculus a M. m. domesticus) a jejich přirozených hybridů pomocí nové technologie sekvenování dlouhých úseků a na základě jeho výsledků vytvořit zpřesněnou referenční sekvenci lépe popisující zájmovou oblast. 2) Zjistit, které kombinace různých duplikovaných nebo deletovaných genových bloků vzniklých u Mmd (a chybějících u Mmm) během posledních dvou sérií nealelických homologních rekombinací se vyskytují v centru hybridní zóny. 3) Určit míru, v jaké míře jednotlivé paralogy i pseudogeny pronikají přes zónu, a porovnat ji s introgresí jiných částí genomu, které jsou selektivně neutrální nebo naopak pod silnou selekcí. Ze získaných dat odhadnout míru selekce proti hybridům, fitness a další klíčové evoluční parametry. 4) Dvěma nezávislými metodami (read-depth, ddPCR) odhadnout počet kopií jednotlivých Abp paralogů a testovat hypotézu, že jejich proměnlivost je napříč hybridní zónou aditivní (alternativní hypotéza předpokládá nelineární průběh, např. zvýšený počet počtu kopií v jejím centru). 5) Zjistit (i) zda populace mimo zónu vykazují podobné vzorce exprese genů jako u kmene C57BL/6J, tj. identifikovat soubor Abp genů exprimovaných jako transkripty a translatovaných do proteinů v slzách i slinách; (ii) zda, případně do jaké míry jsou tyto vzorce u hybridů rozrušeny; (iii) zda můžeme disruptivní důsledky hybridizace, pokud k nim dochází, vztáhnout k blokům genů, které přecházejí/nepřecházejí přes zónu.

Registrační číslo: LTAUSA18178

Doba řešení: 1.1. 2019 – 31.12. 2022

Řešitel: prof. RNDr. Miloš Macholán, CSc.    Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

VÍCE +

Laboratoř evoluční genetiky savců