Lokality s vysokou druhovou bohatostí lišejníků jsou rozptýlené v mnoha oblastech světa, avšak publikované seznamy druhů z takových míst bývají zpravidla jen povrchní. Toto tvrzení podporuje náš detailní průzkum národní přírodní rezervace Týřov na Křivoklátsku. Na zhruba 4 km2 jsme nalezli více druhů, než kdy bylo nalezeno na jiných lokalitách o velikostech do 10 km2, a to v celosvětovém měřítku.
K dalšímu čtení v Živě
Lišejníky Žofínského pralesa (2013, 3)
Kde přežít v těžkých časech? Refugia epifytických lišejníků (2015, 2)
Kdo najde víc, vyhrává – jedinečná metoda výzkumu lišejníkové diverzity (2016, 2)
Středoevropské pralesy a lišejníky II. Biodiverzita a srovnávání lokalit (2017, 6)
Ochrana biodiverzity horských smrčin za kůrovcové kalamity – lišejníky v NPR Boubínský prales (2021, 4)
Citovaná a použitá literatura:
ARUP, Ulf; SØCHTING, Ulrik; FRÖDÉN, Patrik. A new taxonomy of the family Teloschistaceae. Nordic journal of Botany, 2013, 31.1: 016-083.
GARDES, Monique; BRUNS, Thomas D. ITS primers with enhanced specificity for basidiomycetes‐application to the identification of mycorrhizae and rusts. Molecular ecology, 1993, 2.2: 113-118.
WHITE, Thomas J., et al. Amplification and direct sequencing of fungal ribosomal RNA genes for phylogenetics. In: INNIS, Michael A., et al. (ed.). PCR protocols: a guide to methods and applications. New York, Academic press, 2012.
ZOLLER, Stefan; SCHEIDEGGER, Christoph; SPERISEN, Christoph. PCR primers for the amplification of mitochondrial small subunit ribosomal DNA of lichen-forming ascomycetes. The Lichenologist, 1999, 31.5: 511-516.
Sites with high species richness of lichens are scattered throughout many areas of the world, but published species lists from such sites are usually only superficial. This statement is supported by our detailed survey of the Týřov National Nature Reserve in the Křivoklát region. We found more species in about 4 km2 than have ever been found in other sites of up to 10 km2 in size on the global scale.
-
Národní přírodní rezervace Týřov – její poloha (A, ohraničena bíle) a umístění referenčních lokalit na Křivoklátsku (I – PR Stříbrný luh, G – PR Na Babě, J – NPR Vůznice, E – NPR Kohoutov, C – PR Lípa, K – PR Vysoký tok, D – PR Jezírka, H – PR U Eremita, M – PP Vraní skála, N – PP Trubínský vrch, F – PR Svatá Alžběta, L – PR Červený kříž, B – PR Dubensko). Podle: J. Vondrák a kol. (2022)
-
Národní přírodní rezervace Týřov – její poloha (A, ohraničena bíle) v rámci České republiky. Podle: J. Vondrák a kol. (2022)
-
Rozdělení národní přírodní rezervace Týřov na 14 polygonů. Podle: J. Vondrák a kol. (2022)
-
K typickým stanovištím v NPR Týřov patří stepi, lesostepi a světlé doubravy. Řídká doubrava přecházející v lesostep na jihozápadním svahu Vápenného vrchu. Foto J. Hofmeister
-
Týřovické skály – nejvýraznější skalní útvar v NPR Týřov. Celkový pohled. Foto J. Kocourková
-
Týřovické skály – nejvýraznější skalní útvar v NPR Týřov. Detailní pohled na jeden z andezitových skalních výchozů, bílá barva ve spodních částech skal prozrazuje vápnité vložky. Foto J. Kocourková
-
Mimořádný lichenologický nález z Týřovických skal drobnovýtruska žlutá (Pleopsidium flavum) – tento nápadný lišejník má jinde v ČR jen hrstku lokalit v okolí Prahy. Měřítko odpovídá 5 mm. Foto J. Kocourková
-
Pohled z Týřovických skal do údolí Berounky a na zalesněný hřbet s vrchem Vosník (součást národní přírodní rezervace Týřov). Skalnaté svahy nad Berounkou byly v 19. století převážně bezlesé a je zřejmé, že postupné zastínění skalních stanovišť vedlo k ochuzení místní lichenoflóry. Foto J. Kocourková
-
Nově popsaný lišejník z Týřova – drobnovýtruska Acarospora fissa. Měřítko odpovídá 1 mm. Foto J. Machač a J. Vondrák
-
Nově popsaný lišejník z Týřova – buelie maloplodá (Buellia microcarpa). Měřítko odpovídá 1 mm. Foto J. Machač a J. Vondrák
-
Nově popsaný lišejník z Týřova – krásnice Rufoplaca griseomarginata. Měřítko odpovídá 1 mm. Foto J. Machač a J. Vondrák
-
Nově popsaný lišejník z Týřova – bradavnice týřovská (Verrucaria teyrzowensis). Měřítko odpovídá 1 mm. Foto J. Machač a J. Vondrák
-
Týřov v 19. století. Malba od Jana Antonína Venuta z r. 1822 zachycuje holé, erozí vypreparované svahy nad Berounkou, dále bezlesé (dnes zalesněné) kopce – zleva Na Budkách, Vápenný vrch a Vosník – a v popředí zříceninu hradu Týřov.
-
Týřov v 19. století. Malba od Josefa Šembery z r. 1824 zobrazuje kulturní krajinu parkového charakteru s ořezávanými stromy v údolí Úpořského potoka a bezlesý jihovýchodní svah pod zříceninou. Vyobrazená krajina je dnes zcela zalesněna.