Zlatá stoka přímo či nepřímo souvisí s řadou přírodních lokalit, na nichž jsou zbytky původních přirozených společenstev a vzácných a chráněných druhů rostlin, hub i živočichů. Je to dané jednak polohou a vazbou na nivu přirozeně meandrující řeky Lužnice s výskytem cenných vodních a mokřadních společenstev, jednak hospodářským režimem uplatňovaným v duchu tradičního rybníkářství. Novou situaci však představuje nadměrně zvýšené používání dodatkových živin, a to v podmínkách celkové eutrofizace prostředí.
The Golden Canal (Zlatá stoka) is directly or indirectly associated with a large number of natural sites where there are still remnants of the original natural communities and rare and protected species of plants, fungi and animals. This is due to its location and floodplain position along the naturally meandering Lužnice river where valuable water and wetland communities occur, as well as to the economic regime applied in traditional pond management. However, a recent development has been the excessively increased use of supplementary nutrients, in the case of overall eutrophication of the environment.
-
Přestože je Zlatá stoka uměle vybudovaný kanál, působí po většinu toku zcela přirozeným dojmem. Lemují ji pobřežní porosty potočních olšin a vrbin. Foto T. Kučera
-
Pískovny hostí zpravidla jednoleté druhy počátečních sukcesních stadií, později přerůstané konkurenčně silnějšími druhy s převahou vegetativního růstu a šíření. Mrvka myší ocásek (Vulpia myuros, zde) a bělolist rolní (Filago arvensis, následující obrázek) jsou zatím ještě poměrně hojné na okrajích velkých pískoven, nevadí jim ani mechanické narušování sešlapem. Foto T. Kučera
-
Pískovny hostí zpravidla jednoleté druhy počátečních sukcesních stadií, později přerůstané konkurenčně silnějšími druhy s převahou vegetativního růstu a šíření. Mrvka myší ocásek (Vulpia myuros, předchozí obrázek) a bělolist rolní (Filago arvensis, tento obrázek) jsou zatím ještě poměrně hojné na okrajích velkých pískoven, nevadí jim ani mechanické narušování sešlapem. Foto T. Kučera
-
Branská pískovna hostí vysazené vzácné vodní rostliny, jako jsou voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a řezan pilolistý (Stratiotes aloides), v pozadí sítina rozkladitá (Juncus effusus). Foto T. Kučera
-
Bublinatka jižní (Utricularia australis) osídluje nově vybudované tůně a roste roztroušeně i v čistších rybnících. Foto T. Kučera
-
Desítky mohutných dubů letních (Quercus robur) postupně dožívají v přírodní památce Branské doubí. Kdysi to byly pastevní louky se solitérními roztroušenými duby, dnes jsou zarostlé náletovými dřevinami a vysazenými porosty kulturních dřevin. Foto T. Kučera
-
Pstřeň dubový (Fistulina hepatica) v přírodní památce Branské doubí. Foto T. Kučera
-
Trsnatec lupenitý (Grifola frondosa) v přírodní památce Branské doubí. Foto T. Kučera
-
Vějířovec obrovský (Meripilus giganteus) napadá mohutné staré duby na hrázích rybníků, zde v doubravě u Branné. Foto T. Kučera
-
Vzácný nehtovec přeslenitý (Illecebrum verticillatum) má bohatou populaci na bývalé těžebně rašeliny v Branné. Foto T. Kučera
-
Starček potoční (Tephroseris crispa) potkáme roztroušeně v okrajích vlhkých luk a podél odvodňovacích struh. Foto T. Kučera
-
Do nitra národní přírodní památky Ruda lze nahlédnout např. z posedu, za téměř neprůchodnými porosty bažinných vrbin se střídají rašelinná lada s nálety dřevin, což značí mimo jiné dlouhodobé vysychání okrajových částí. Foto T. Kučera
-
Všivec lesní (Pedicularis sylvatica) na rašelinné louce u biologické terénní stanice Ruda na Třeboňsku. Všivce jsou poloparaziti a potlačují odnožující dominantní trávy, čímž přispívají k vyšší diverzitě rostlin. Foto T. Kučera
-
Přírodní rezervace Písečný přesyp u Vlkova tvoří asi 5 m vysoká otevřená duna vátých písků udržovaná před zarůstáním pravidelným prořezáváním dřevin. Foto T. Kučera
-
V pobřežních rákosinách se nacházejí bohaté populace prudce jedovatého rozpuku jízlivého (Cicuta virosa, nedotýkat se!), které místy pronikají až k hrázím. Foto T. Kučera
-
Jedna z posledních přežívajících rostlin koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) v přírodní památce Kozí vršek. V současnosti se na lokalitě vlastněné Českou botanickou společností nachází několik exemplářů vypěstovaných ze semen. Foto T. Kučera