Aktuálně

Kompenzace ztráty příjmů v pandemii

10. 8. 2022 Nová studie představuje výsledky analýzy vládních opatření, která měla kompenzovat ztráty příjmů domácností v reakci na pandemii covid-19.

STÁHNOUT STUDII

 

Shrnutí

  • Ve studii analyzujeme zacílení příjmově kompenzačních nástrojů přijatých českou vládou v reakci na pandemii onemocnění covid-19 na různé skupiny domácností. Ukazujeme, jaký podíl celkových nákladů na kompenzační opatření byl zacílen na nejzasaženější skupiny obyvatel.
  • I přes značné náklady státu na kompenzaci snížení příjmů domácností dopadla pandemie podstatně tíživěji na chudší vrstvy společnosti. Tento fakt se může v budoucnu projevit v prohloubení existujících problémů se zadlužeností, exekucemi nebo postižením dětí chudobou.
  • Analýza je založená na unikátních datech z průběžného šetření ve vzorku domácností v rámci projektu Život během pandemie společnosti PAQ Research ve spolupráci s IDEA při CERGE-EI a s podporou Akademie věd ČR. Data o struktuře příjmů domácností pochází ze šetření SILC Českého statistického úřadu a simulace jsou provedeny pomocí vlastního modelu TAXBEN.
  • Nejvíce zasaženými skupinami domácností jsou z hlediska ekonomické činnosti domácnosti osob samostatně výdělečně činných a těch, kteří před vypuknutím pandemie využívali různé formy prekarizované práce. K významnému poklesu příjmů došlo také v domácnostech s dětmi do 12 let, v domácnostech samoživitelů a v domácnostech, které se už před vypuknutím pandemie nacházely v příjmové chudobě.
  • Největší objem prostředků určených ke kompenzaci negativních příjmových důsledků pandemie covid-19 byl vynaložen na změny v daňovém systému (téměř 130 mld. Kč ročně). Na dočasná pandemická opatření, mířená přímo na pomoc domácnostem postiženým proti-covidovými restrikcemi, mířilo přes 63 mld. Kč. Nejmenší část nákladů byla vynaložena na posílení dávkového systému, jehož změny stály jen necelé 4 mld. Kč za rok.

Graf 3

  • Daňové změny v době pandemie, ač nákladově pro státní rozpočet nejvýznamnější, příjmově pomohly spíše bohatším a více vydělávajícím domácnostem, které byly pandemií zasaženy méně.
  • Soubor opatření přímo kompenzujících restrikce spojené s pandemií úspěšně cílil na kompenzaci ztráty příjmů u osob se stabilním příjmem (ať už zaměstnanců nebo OSVČ). Tato opatření ale nebyla schopna pomoci lidem s nárazovými, občasnými zdroji výdělku v prekarizovaných zaměstnáních. Naopak bylo v rámci těchto opatření vynaloženo přes 14 mld. Kč na příspěvek pro penzisty, kteří byli pandemií po příjmové stránce zasaženi minimálně.
  • Změny v dávkovém systému byly svým rozsahem minimální a kapacitu zlepšit výrazně zhoršenou situaci nízkopříjmových domácností neměly.

IDEA Zpravodaj