Tiskové zprávy

Podle mezinárodního výzkumného týmu je výzkum v neanglických jazycích kriticky důležitý pro zachování biologické rozmanitosti. Přesto se v mezinárodním měřítku překvapivě málo využívá. České a slovenské reporty o ochraně biodiverzity do projektu zpracoval Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Na rozdíl od délky spánku a „sociálního jetlagu“ souvisí kvalita spánkus kvalitou života jednotlivců, tvrdí nová studie sociologů Michaely Kudrnáčové a Aleše Kudrnáče zeSociologického ústavu AV ČR. Ti ve svém výzkumu, realizovaném v rámci společné aktivity s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, zkoumali, jak spánek souvisí s kvalitou života. Zavyužití dat od více jak 5 tisíc respondentů a respondentek srovnávali, jak se pociťovaná kvalita života liší mezi lidmi dle jejich spánku. Zároveň zkoumali, jak změny spánku souvisí se změnami v kvalitě
života. Studie vychází v odborném recenzovaném časopise s otevřeným přístupem PLOS ONE. 

Odborníci z celkem jedenácti ústavů Akademie věd ČR identifikovali faktory hlubší motivace, které by mohly přilákat kultivované turisty k návštěvě hlavního města. Prague City Tourism, společnost vlastněná hlavním městem, využije poznatky vědců pro marketingové aktivity, zejména k oslovení sofistikované a movitější klientely.
Ta ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi v návštěvnosti Prahy dosud zaostává.

V Českém centru pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV) byla 9. března otevřena nová a nejmodernější BSL-3 laboratoř pro práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi v České republice. Až bude plně uvedena do provozu, zvýší se úroveň českého výzkumu v oblasti infekčních onemocnění i návrhů léčby pro pacienty nejen v ČR.     

Moderní technologie hrají v řadě oborů stále větší roli. Archeologii dávají unikátní možnost zkoumat objekty z míst, která jsou v současnosti nedostupná, nebo se virtuálně vracet v čase. Umožnují vědcům analyzovat i ty nejdrobnější detaily na nalezených artefaktech. Přínos moderních technologií v archeologii představí výstava „Velkomoravské Mikulčice virtuálně“, kterou od března nabízí Galerie Věda a umění AV ČR. Návštěvníci uvidí například levitující kopii mistrovsky zpracovaného šperku starých Slovanů, která je desetinásobně zvětšená.

Jak vzniká bolest, jak se učíme, co a proč si pamatujeme? Kromě těchto otázek zodpoví festival Týden mozku i mnoho dalších, které souvisejí s nejsložitějším orgánem těla. Během týdne od 13. do 19. března můžou lidé navštívit desítky akcí, včetně workshopů a virtuální reality. Všechny jsou tradičně zdarma, na většinu je ale třeba si vytvořit rezervaci na webu.

Mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Pluskalem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR představil novou generaci softwaru umožňujícího vědcům analyzovat rozsáhlá kvanta dat získaná při zkoumání složení látek. Článek o nové verzi softwaru MZmine 3 vyšel nyní v jednom z nejcitovanějších světových vědeckých časopisů Nature Biotechnology.

Co psychologové vyčtou z našich slov? Jak rostliny volají o pomoc? Jaká byla krutovláda ruského cara Ivana IV. Hrozného? To jsou některá z témat, která přináší nový, v pořadí šestnáctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky. Ten společně již desátým rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem sedmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd. Jarní cyklus začíná 15. března a přednášky se konají každou středu v 16 hodin, a to nově v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Vztah žížal a mikroorganismů, nové metody v psychologii, středověká čínská poezie a tradiční česká i etnická hudba jsou témata, jimiž se zabývají významní experti a expertka navržení na čestné oborové medaile Akademie věd ČR. Ocenění převzali dnes z rukou předsedkyně AV ČR.

Mezinárodní tým parazitologů a medicinálních chemiků z centra BIOCEV vyvinul a úspěšně otestoval látku proti smrtícímu cizopasníkovi. Naegleria fowleri napadá lidský mozek a přes veškerou moderní léčbu 97 % případů končí fatálně. Nová látka prokázala vyléčení infekce u myší. Spolu s ní objevili vědci další antiparazitní látky, které by se v budoucnu mohly používat proti malárii nebo spavé nemoci.