Průhledné larvy koreter (Chaoborus), jedny z nejvýznamnějších bezobratlých predátorů zooplanktonu jezer i tůní, si bezesporu zaslouží přízvisko „fantom“. Nejen díky své neviditelnosti, ale také schopnosti zmizet rybám z očí únikem do temných a často i anoxických hlubin. Vertikální migrace jsou zajištěny změnami objemu plynových váčků, v nichž mohou koretry přenášet v hloubce uvolněný metan a přispívat tak k jeho uvolňování do atmosféry. Masy vylíhlých koreter v tropech slouží i jako potrava pro místní obyvatelstvo.
K dalšímu čtení v Živě
Když se ryby dusí aneb Příčiny a důsledky úbytku kyslíku ve vodách (2022, 2)
Voda je divná (a díky za to) (2022, 2)
Boj o přežití v prostředí vodního sloupce, na světle i ve tmě (2022, 4)
Videosekvenci lovu larvy koretry najdete u článku https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0214013, a to zde: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0214013.s003
Schéma fungování plynových měchýřků je podle článku
MCKENZIE, Evan KG, et al. A pH-powered mechanochemical engine regulates the buoyancy of Chaoborus midge larvae. Current Biology, 2022, 32.4: 927-933. e5.
Phantom midge larvae (Chaoborus) truly deserve their phantomic name: these almost invisible voracious predators of zooplankton in many lakes and ponds migrate to the dark and anoxic layers to disappear from fish sight. By diel vertical migrations facilitated by buoyancy changes of gas vesicles, they may contribute to the release of methane from lentic ecosystems. In some tropical regions, masses of hatched midges serve as delicious food for the locals.
-
Ve vodě žijící, volně pohyblivá kukla koretry (Chaoborus). V tomto stadiu koretra nežere a na rozdíl od larev přijímá kyslík z hladiny pomocí dýchacích růžků. Foto M. Černý
-
Takřka průhledná larva koretry v posledním instaru před kuklením. U předních plynových měchýřků jsou vidět již připravené dýchací růžky budoucí kukly. Foto M. Černý
-
Larva koretry rodu Chaoborus chytá juvenilní hrotnatku obecnou (Daphnia pulex). Ze záznamu vysokorychlostní kamery (snímková frekvence 8 000 fps), mezi obrázky b a h uběhlo 14,9 ms. Orig. S. Kruppert, převzato se souhlasem autorů (Kruppert a kol. 2019).
-
Postavení tykadel a příústních končetin koretry při číhání (nahoře) a rozevření lapacího koše (dole) před uchopením kořisti. Vlevo záběr z vysokorychlostní kamery, vpravo trojrozměrná rekonstrukce struktur založená na mikrotomografii. Orig. S. Kruppert, převzato se souhlasem autorů (Kruppert a kol. 2019).
-
Rozdíly v rozmístění larev koreter ve vodním sloupci mezi dnem a nocí, jak je zachytil echolot při mobilním akustickém průzkumu rybí obsádky ve vodní nádrži Žlutice v srpnu 2019. Drobné modré tečky v oblasti vymezené červenými linkami jsou koretry, výrazná červená oblast dole je dno nádrže (jejíž hloubka se mění v závislosti na pohybu lodi). Během noci se koretry rozptýlí v teplém epilimniu (do hloubky asi 6 m), přes den se převážně zdržují v chladném, temném a téměř anoxickém hypolimniu (pod 12 m), kde jsou v bezpečí před rybami. Orig. V. Draštík, Biologické centrum AV ČR
-
Schéma fungování plynových měchýřků. Změna velikosti a tím i jejich vztlaku je vyvolána roztažením či smrštěním proteinu resilinu ve stěně měchýřků v závislosti na pH v přilehlém endotelu. Upraveno podle: E. K. G. McKenzie a kol. (2022), kreslila R. Bošková.
-
Mrak dospělců koreter C. edulis nad východoafrickým jezerem Malawi. Latinské jméno druhu, který se v podobných masách vyskytuje i v dalších velkých afrických jezerech, např. ve Viktoriině a Edvardově jezeře, znamená nikoli nadarmo koretra jedlá. Domorodí obyvatelé z nich připravují údajně chutné a na proteiny bohaté koláčky kunga. Foto M. Grimm, se souhlasem autora