Společenstva makrozoobentosu v tocích se v současnosti mění vlivem řady antropických vlivů včetně klimatických změn. Aby bylo možné oddělit čistý vliv teploty od ostatních vlivů, jsou potřeba data z monitoringu přírodě blízkých lokalit. Analýzou takových dat nasbíraných ve třech časových etapách jsme zjistili jasnou odpověď druhového složení na teplotu. Velký nárůst početnosti a frekvence mnoha druhů způsobil biotickou homogenizaci, která byla statisticky významná na obou koncích říčního kontinua. Překvapivě byla velká většina takto přibývajících druhů („vítězů“) našimi původními druhy.
K dalšímu čtení v Živě
Dlouhodobý výzkum vodního hmyzu – rodinné stříbro české entomologie (2014, 5)
Macroinvertebrate communities in streams are currently being altered by several anthropogenic stressors, including climatic changes. To disentangle the pure effect of temperature increase from the other effects, data from the monitoring of near-natural sites are critical. Using such data collected over three time periods, we observed a clear response in species composition to temperature. A large increase in the abundance and frequency of many species resulted in biotic homogenization that was significant at opposite ends of the river continuum. Interestingly, the vast majority of the increasing species, i.e. the winners, are represented by native species.
-
Larva jepice Centroptilum luteolum. Tento poměrně nenáročný druh se od počátku 21. století šíří prakticky ve všech typech toků, což je zřejmé také z porovnání s jeho výskytem v letech 1955–60 (viz např. Živa 2014, 5: 215–218). Foto J. Hamrský
-
Pozice 65 monitorovaných lokalit na území České republiky na referenčních tocích. Lokality reprezentují různé typy toků podél říčního kontinua. Orig. V. Horsáková
-
Zobrazení výsledku ordinační analýzy (NMDS – nemetrické mnohorozměrné škálování), která převádí do dvojrozměrného prostoru vzájemnou podobnost vzorků na základě celého druhového složení makrozoobentosu jednotlivých vzorkovaných úseků toků ve třech sledovaných časových etapách, tedy 1996–2000, 2006–08 a 2015–16. Šipka spojuje jednotlivé odběry na daném toku a směřuje od nejstaršího k nejmladšímu odběru. Povšimněte si, že většina šipek směřuje do středu diagramu, což již naznačuje vzájemné připodobňování společenstev v čase. Barevně je vyznačena klasifikace toků na základě jejich nadmořské výšky a vzdálenosti od pramene: potoky středních poloh (a), podhorské potoky (b), podhorské řeky (c), řeky středních poloh (d) a nížinné řeky (e). Orig. V. Syrovátka
-
Nárůst počtu druhů makrozoobentosu nalezených na studovaných referenčních lokalitách v jednotlivých etapách vzorkování. Porovnání změn druhové bohatosti mezi etapami je provedeno pomocí akumulačních křivek. Ty udávají, jaký je očekávaný průměrný nárůst počtu druhů se zvýšením počtu vzorkovaných lokalit (středové křivky), včetně 95% intervalů spolehlivosti (barevné plochy kolem křivek). Orig. M. Janáč
-
Homogenizace společenstev byla statisticky významná v podhorských potocích a řekách nižších poloh. Ojedinělým příkladem přirozeného úseku řeky v nížině je Ploučnice u České Lípy. Foto J. Bojková
-
Na stupních vítězů. Ukázka druhů, které během období let 1997–2015 výrazně zvýšily své populační hustoty a četnost výskytu ve sledovaných úsecích našich zachovalých toků. Pouze jeden z nich je pro naši faunu nepůvodní. V závorce je uvedena velikost těla v nejdelším rozměru. Pošvatka rohatá (Leuctra geniculata, a) se koncem 90. let minulého století začala šířit ze západní Evropy a dál pokračuje směrem na východ, přičemž první nález u nás pochází z r. 2003 (larva, 12 mm). Hrachovka obecná (Pisidium casertanum, b) byla vždy naším nejhojnějším druhem rodu, novodobě se stala hojnou i v podhorských potocích (5 mm); na obr. je horní pohled na levou lasturu. Chrostík rodu Mystacides (c), zástupce čeledi Leptoceridae, u které jsme pozorovali jen těžko vysvětlitelný nárůst početnosti (larva, 15 mm); na obr. vidíme schránku z kamínků a s podélně přilepeným jehličím. Skvrnitá hlava a hruď včetně nápadně protaženého páru zadních nohou jsou typické pro larvy této čeledi. Jepice dánská (Ephemera danica, d) je příkladem druhu vázaného na jemné sedimenty, jak napovídají přední hrabavé nohy její larvy (30 mm). Larvy střechatky začoudlé (Sialis fuliginosa, e) zvýšily svou početnost ve všech typech toků, vyjma nížinných řek (20 mm). Svou kresbou nezaměnitelný potápník Platambus maculatus (f) je druh vázaný na tekoucí vody, ve kterých se v poslední době vyskytuje v silných populacích i na lokalitách, kde před 20 lety nežil (8 mm). Foto M. Horsák