Šestý díl seriálu o dějinách biologických věd v uplynulých sto letech se zaměřuje na obecnější biologické teorie v meziválečném období, které měly širší dosah obecně biologický, filozofický, kulturní nebo sociální. Starší typ naturalistického vitalismu představovali Josef Velenovský a František Mareš. Dále je připomenuto působení Emanuela Rádla v dějinách a metodologii vědy a obecnější teorie lékařských biologů Viléma Laufbergera, Vladislava Růžičky a Františka Karla Studničky. Představiteli nových teoreticky progresivních směrů holismu, kondicionalismu a organicismu byli tvůrce konceptu obecné biologie Jan Bělehrádek, dále Vladimír Úlehla a Ferdinand Herčík. O praktické sociální aplikace na biologickém podkladě usilovala eugenická teorie a od 30. let pak též teorie biotypologická neboli konstituční biologie.

V předchozích dílech seriálu Století české biologie byli již podrobněji představeni:

Josef Velenovský – Živa 2019, 2: 55
František Mareš – Živa 2019, 4: 147–148
Edward Babák – Živa 2019, 4: 148
Bohumil Sekla – Živa 2019, 6: 280–281
Michail M. Novikov – Živa 2019, 3: 98–99
Vilém Laufberger – Živa 2019, 4: 147–148
Vladislav Růžička – Živa 2019, 6: 278–280
František Karel Studnička – Živa 2019, 4: 147
Jan Bělehrádek – Živa 2019, 4: 148
Ferdinand Herčík – Živa 2019, 4: 148
Jindřich Matiegka – Živa 2019, 4: 148

Citovaná a použitá literatura:

FRANC, Martin. Některé aspekty hodnocení národností a ras v díle Josefa Velenovského Přírodní filosofie. In: Semináře a studie Výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2002-2003. Práce z dějin vědy, sv. 6, Praha, 2004, s. 105–117.
FRANC, Martin. Skeptické slovanství svárlivého biologia. Slovanství a věda v 19. a 20. století. Práce z Archivu Akademie věd, A 8, Praha, 2005.
HERMANN, Tomáš. Útěcha ze života. Studie o biologickém díle a Útěše z filosofie Emanuela Rádla. Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 2008 (disertační práce).
HERMANN, Tomáš; KLEISNER, Karel. Biolog Michail M. Novikov (1876–1965). Kapitola z dějin ruské vědy v emigraci. Český časopis historický, 2005, 103: 313–353.
HERMANN, Tomáš; MARKOŠ, Anton, ed. Emanuel Rádl – vědec a filosof / Emanuel Rádl – Scientist and Philosopher. Oikoymenh, Praha, 2004.
HERMANN, Tomáš; ŠIMŮNEK, Michal V. Between Science and Ideology: The Reception of Darwin and Darwinism in the Czech Lands, 1859–1959. In: ENGELS, E.-M.; GLICK, T. F. The Reception of Charles Darwin in Europe, vol. I, London–New York, 2008, s. 199–216.
JANKO, Jan. Vědy o životě v českých zemích 1750-1950. Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 1997, s. 435–444.
KRAJNÍK, Bohumil. Lékařský sjezd o výzkumu lidské konstituce, konaný ve Zlíně v listopadu 1936. Biologické listy, 1937, 22: 26–39.
KŘÁPEK, M.; ŠMARDA, Jan. Společné práce velkého matematika s velkým biologem. Universitas, 2011, 44: 21–32.
LINHARTOVÁ, Věra, ed. Jan Bělehrádek a jeho cesta ke svobodě ducha, Galén, Praha, 2003.
MATOUŠEK, Miloslav. Fysiolog František Mareš a jeho idealistická filosofie. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1960.
MUSIL, Jan. Měření Čechoslováků. Česká společnost biotypologická a konstituční lékařství v ČSR mezi lety 1937–1959. Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 2018 (disertační práce).
NAKONEČNÝ, Milan. František Mareš, vědec, filosof a národovec. Národní myšlenka, Praha, 2007.
PAVLIČÍKOVÁ, Helena. František Mareš. Od fyziologie k filosofii. Epocha, Praha, 2017.
PAVLIČÍKOVÁ, Helena. Josef Velenovský: k jeho filosofické a přírodovědecké činnosti. Jihočeská univerzita, České Budějovice, 2008.
STIBRAL, Karel; KOMÁREK, Stanislav; NEUSTUPA, Jiří. Přírodní estetika Josefa Velenovského. Estetika, 2004, 40: 117–126.
SVOBODNÝ, Petr, ed. Sborník k 100. výročí narození profesora MUDr. J. Bělehrádka (1896–1980). Karolinum, Praha, 1997.
ŠMARDA, Jan. Velká osobnost Lékařské fakulty MU (k stému výročí narození prof. Ferdinanda Herčíka). Universitas, 2005, 38: 21–24.
ÚLEHLA, Ivan, ed. Vladimír Úlehla. Nadace Universitas Masarykiana, Brno, 1994.
ZOUHAR, Jan. Filozofie citu Františka Mareše. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, B46, Řada filozofická, 2000, 48: 101–104.

The sixth part of this series on the history of the biological sciences over the last 100 years focuses on general biological theories during the interwar period, which had a broader biological, philosophical, social and cultural impact in general. The older type of naturalistic vitalism was represented by Josef Velenovský and František Mareš. The activities of Emanuel Rádl in the history and methodology of the science are recalled, as are and the broader theories of medical biologists Vilém Laufberger, Vladislav Růžička and František Karel Studnička. The representatives of the new theoretically progressive directions of holism, conditionalism and organicism were the creators of the concept of general biology: Jan Bělehrádek, Vladimír Úlehla and Ferdinand Herčík. Eugenics theory endeavoured to achieve practical social application on a biological basis, as did the theory of biotypological or constitutional biology from the 1930s.