Referát archeologické památkové péče

Vedoucí oddělení: PhDr. Jiří Doležel

Odborný pracovník: Mgr. et Mgr. Róbert Antal, Mgr. Jana Hanušová,

Mgr. Lenka Macháňová (mateřská dovolená), Mgr. et Bc. Eva Mariánusová Juhaňáková (mateřská dovolená)

 

 

Archeologické památky jsou jedinečným, nenahraditelným a konečným zdrojem informací pro poznání kulturní minulosti území nynější České republiky a jako takové jsou součástí národního i světového kulturního dědictví, jehož ochraně by měla být věnována maximální pozornost. Bohužel zároveň patří k památkám nejohroženějším, a to jak v souvislosti s intenzivní stavební činností, tak z důvodu neoprávněně prováděných výzkumů či průzkumů a nedostatečné informovanosti veřejnosti. Územím s archeologickými nálezy je přitom celé území naší republiky, kromě míst vytěžených či jinak prokazatelně znehodnocených. Legislativně je péče o archeologické dědictví obsažena jak v mezinárodních úmluvách, zejména v Úmluvě o ochraně archeologického dědictví (tzv. Maltská konvence), tak na bázi národního Zákona o státní památkové péči (č. 20/1987 Sb., v platném znění).

 

Brněnský Archeologický ústav působí ve sféře památkové ochrany archeologických lokalit a nálezů jako expertní odborná organizace oprávněná přímo ze zákona, podílející se na výkonu státní správy a zaštiťující péči o archeologické kulturní dědictví v moravskoslezském regionu. Podle § 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. jsou právě ústavu povinni stavebníci oznámit úmysl stavby na území s archeologickými nálezy. V oblasti archeologie a archeologické památkové péče provádí rovněž konzultační a poradenskou činnost se statutem úředního znalce v oboru archeologie. Akademii věd ČR a Ministerstvu kultury ČR konečně ústav dle § 3 zák. č. 20/1987 Sb. předkládá zpracované návrhy na prohlášení archeologických nálezů za kulturní památky.

 

Oddělení archeologické památkové péče tak funguje především jako distributor klíčových informací o územích s archeologickými nálezy, a to jak ve směru k organizacím a osobám mimo archeologickou obec (projektanti, stavebníci, úřady, orgány státní správy a samosprávy), tak směrem k jednotlivým oprávněným archeologickým institucím, které informuje o aktuálně ohrožených lokalitách. Samozřejmou součástí tohoto úředního postupu je tvorba posudků a vydávání stanovisek pro potřeby stavebních projektů a navazujících správních řízení. Odborní pracovníci oddělení se rovněž vyjadřují k ochraně archeologického dědictví pro potřeby státní správy, samosprávy a dalších subjektů formou odborných expertiz. Cílem této snahy je zejména ve fázi přípravy podchytit stavební činnost a další zásahy do terénu na územích s archeologickými nálezy, aby byly případné archeologicky pozitivní situace včas a odborně zdokumentovány a vyzvednuty. Další vyjádření jsou směrována i k dalším aspektům památkové ochrany archeologických lokalit a nálezů: k vyčíslení jejich hodnoty, odhadům škod způsobených neohlášenou stavební činností, posudkům k zabezpečení jednotlivých památek a ke zpracování návrhů na jejich ochranu pro Ministerstvo kultury ČR.

 

V oboru archeologie a archeologické památkové péče Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., koordinuje také veškeré výzkumné aktivity na území Moravy a českého Slezska. Děje se tak především prostřednictvím regionálních archeologických komisí, ústavem a dalšími oprávněnými organizacemi zřízených v každém z krajů a komplexně řešících problematiku spojenou se záchrannými archeologickými výzkumy v daných oblastech. Pětice těchto komisí pro kraje Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský a kraj Vysočina tak již od roku 1994 distribuuje mezi jednotlivé oprávněné archeologické organizace veškeré záchranné výzkumy na lokalitách ohrožených stavební činností, dozírá na odbornou kvalitu provedení těchto akcí a rozhoduje sporné případy. Ústav konečně prostřednictvím Oddělení archeologické památkové péče dozírá rovněž na plnění dohod, které podle zákona č. 20/1987 Sb. uzavírají s Akademií věd ČR jednotlivé organizace, oprávněné povolením Ministerstva kultury ČR k provádění archeologických výzkumů.

 

Oddělení archeologické památkové péče plní v rámci Archeologického ústavu zdánlivě nenápadnou, ale důležitou funkci zaštiťování systému ochrany archeologického kulturního dědictví, které je součástí paměti národa. Povědomí o něm by nemělo vymizet.

 

Posláním Regionálních archeologických komisí je v souladu se z. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči koordinovat provádění archeologických výzkumů, ochranu, záchranu a dokumentaci archeologických památek, archeologických nalezišť a území s archeologickými nálezy.

 

V jednotlivých regionálních komisích jsou členy oprávněné organizace k provádění archeologických výzkumů v příslušném kraji. Oprávněné organizace jsou povinny svoji činnost koordinovat v rámci příslušné regionální archeologické komise. Tato podmínka vyplývá z příslušné dohody uzavřené mezi oprávněnou organizací a Akademií věd ČR.

 

Oprávněné organizace k provádění archeologických výzkumů na území Moravy a Slezska mají povolení Ministerstva kultury ČR a mají uzavřenou Dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů, na základě § 21, odst. 2 z. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, s Akademií věd ČR.

 

Na základě výše uvedených dokumentů mají oprávněné organizace za povinnost odevzdávat do Archivu ARÚB oznámení o zahájení archeologického výzkumu (OZAA), zprávu o archeologické akci (ZAA) a nálezovou zprávu. O výsledcích jednotlivých archeologických výzkumů musí informovat ročními zprávami v periodiku ARÚB "Přehled výzkumů".

 

Oprávněná organizace je povinna koordinovat svoji činnost s ARÚB a všemi oprávněnými teritoriálně příslušnými organizacemi v příslušných archeologických regionálních komisích.