Zahlavi

Biologicko-ekologické vědy

10. 02. 2023
Kdo uvnitř buňky rozhoduje a kdo poslouchá? Jak funguje vnitrobuněčná komunikace, zkoumá molekulární bioložka Alena Panicucci Zíková z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. ...
01. 02. 2023
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta s velkým množstvím rozmanitých druhů? Nebo naopak ta, v nichž jeden druh převládne? ...
11. 01. 2023
Jmenuje se Blastocrithidia nonstop a je to parazit. Pro vědeckou obec je zcela nový a zároveň velmi unikátní. Proč je ale jeho objev tak mimořádný? ...
10. 01. 2023
Moderní čisté zemědělské budovy vybavené nejnovějšími technologiemi vypadají dobře na pohled a slouží svému účelu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti živočišné výroby. Jenže modernizace venkova s sebou nese i negativní jevy. ...
24. 11. 2022
Odolnost proti suchu, větší výnosy, méně hnojiv. Atributy, které si do kolonky pozitiv může vepsat nový, vysoce účinný stimulátor růstu rostlin nazvaný MTU. ...
11. 11. 2022
Co se na naší planetě odehrávalo v době před 400 miliony let? Jak probíhala evoluce rostlin? Pohled do dávné historie umožnil nový objev mezinárodního týmu pod vedením Martina Boudy z Botanického ústavu AV ČR, publikovaný v prestižním časopise ...

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce