Květena Šumavy je pozoruhodnou přírodní hodnotou, ve které je zachycena historie vývoje flóry a vegetace ve středoevropském prostoru. Článek popisuje historii i současnost projektu zpracování květeny Šumavy bez ohledu na státní hranice. Ukazuje nejzajímavější výsledky probíhajícího floristického výzkumu a hodnotí diverzitu šumavských rostlin z pohledu jejich celkového rozšíření i regionálního výskytu.
K dalšímu čtení v Živě
Hoře, hořce, hořečky II. Přežije v Čechách hořeček český? (2013, 4)
Použitá a citovaná literatura
BUFKOVÁ, Ivana; ŽÍLA Vojtěch. Cévnaté rostliny in ANDĚRA, Miloš a Petr ZAVŘEL. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9.
KIRSCHNEROVÁ, Lída; PROCHÁZKA, František. Projekt „Kvĕtena Šumavy “. Zprávy České Botanické Společnosti, 1998, 32.2: 103-110.
PROCHÁZKA, František; ŠTECH, Milan. Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava, Eko-Agency KOPR, Vimperk, 2002.
SKALICKÝ, Vladimír. Fytogeografický rozbor květeny Šumavy a přilehlých území. Zprávy České botanické společnosti, 1998, 32: 117–121.
ŠTECH, Milan; HOLÁ, E.; DIEWALD, Wolfgang. Novelties in the Flora of the Bohemian Forest. Silva Gabreta, 2021, 27: in press.
VEJVODOVÁ K. et al. Distribution and identification of Pulmonaria officinalis and P. obscura in the Bohemian Forest and its adjacent foothills. Silva Gabreta, 2021, 27: in press.
ŽÍLA, Vojtěch. Atlas šumavských rostlin. [S.l.]: Karmášek, 2005. ISBN 80-239-4608-0.
Šumava flora is a remarkable natural asset, which captures the history of the development of vegetation in Central Europe. This article describes the past and present of the current Šumava Flora project regardless of state borders. It shows the most interesting results of ongoing floristic research and evaluates the diversity of Šumava plants in terms of their overall distribution and regional occurrence.
-
Hranice území zahrnutého do Květeny Šumavy a schematické znázornění rozdílů v rozšíření morfologicky velmi podobných druhů plicníku tmavého (Pulmonaria obscura) a p. lékařského (P. officinalis). V území označeném zeleně zcela převažuje plicník lékařský. Ve zbylých částech naopak plicník tmavý nebo se plicníky nevyskytují, jako např. v centrální části Šumavských plání. Zkratky obcí: NY – Nýrsko, ŽR – Železná Ruda, SU – Sušice, KV – Kvilda, VI – Vimperk, VO – Volary, PR – Prachatice, HP – Horní Planá, ČK – Český Krumlov, VB – Vyšší Brod; v Německu: BK – Bad Kötzling, RE – Regen, ZW – Zwiesel, GR – Grafenau, FR – Freyung; v Rakousku: RB – Rohrbach-Berg, BL – Bad Leonfelden. Orig. M. Štech
-
Zvonek rozkladitý je na Šumavě zastoupen dvěma cytotypy. Tetraploidní rostliny, nejčastěji označované jako Campanula patula subsp. jahorinae, mají obvykle nápadně větší květy a převažují v jihovýchodní části Šumavy po celém pravém břehu Vltavy. Foto M. Štech
-
Kontryhel půlkulovitý (Alchemilla subglobosa) – jeden ze vzácnějších šumavských kontryhelů. Jeho zdejší výskyt je soustředěn na Šumavské pláně. Foto M. Štech
-
Rozšíření ožanky lesní (Teucrium scorodonia) představuje jeden z nejvýraznějších floristických rozdílů mezi českou a bavorskou stranou Šumavy. Zatímco na šumavské návětrné straně v Bavorsku byl zjištěn výskyt v 18 kvadrantech středoevropské mapovací sítě, na české straně Šumavy je udávána z jediné lokality. Foto M. Štech
-
Do teplé jihovýchodní části Šumavy pronikají některé teplomilnější druhy z Podunají, jako např. nápadný čilimník nízký (Chamaecytisus supinus). Foto M. Štech
-
Šumavská prameniště jsou často místy s velkou druhovou diverzitou. Typickým druhem nejcennějších z nich je starček podalpský (Senecio subalpinus) s velmi fragmentovaným celkovým areálem od Šumavy přes východní Alpy po vyšší pohoří Karpat a severního Balkánu. Foto M. Štech
-
Ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia) je nenápadným, ale fytogeograficky významným druhem Hornovltavské kotliny. Foto M. Štech
-
Prstnatec Traunsteinerův rašelinný (Dactylorhiza traunsteineri subsp. turfosa) můžeme považovat za jeden z mála šumavských endemických taxonů. Předpokládá se, že vznikl hybridogenní speciací, která je v rodě prstnatec velmi častá. Areál má omezen pouze na část Šumavských plání v širším okolí Horské Kvildy, odkud byl popsán. Foto M. Štech
-
Světlíky (rod Euphrasia) často vytvářejí morfologicky jedinečné populace adaptované na konkrétní ekologické podmínky prostředí. V okolí Modravy byly objeveny unikátní populace časně kvetoucího světlíku, který se nepodobá žádnému z ostatních šumavských druhů. Příbuzenské vztahy těchto rostlin jsou v současnosti předmětem intenzivního studia. Foto M. Štech
-
Nejohroženějšími rostlinami současnosti jsou konkurenčně slabé druhy pramenišť vázané na oligotrofní podmínky, jako rozchodník huňatý (Sedum villosum). Z kdysi poměrně hojného druhu se dnes stala mimořádná vzácnost. Neobstojí ani v konkurenci acidofilních rašeliníků. Recentní zkušenosti z jedné ze dvou posledních šumavských lokalit však ukazují, že velmi rychle a pozitivně reaguje na odstranění konkurenčních druhů, a po tomto zásahu se úspěšně množí. Bez cíleného managementu by ale v důsledku sukcesních změn rychle vyhynul. Foto M. Štech