Tematický okruh B

Kulturní stát?

Sekce B1: Literatura jako sociální praxe

Interpretace nového státu – vedle jiného – i jako nástroje masového povznesení kulturní a životní úrovně všech jeho občanů, vytvořily v počátcích republiky vcelku jedinečnou možnost prosadit opatření, které by umožnilo lidem v každé obci přístup ke čtení. Zákon o knihovnách nutil obce budovat obecní knihovny, nová síť veřejných knihoven stimulovala i přebírání starších spolkových knihoven. Pozoruhodnými tématy jsou hospodářské otázky výroby, vydávání, distribuce a spotřeby knih, novin a časopisů, knihovny studentských spolků, komerční půjčovny knih či „vzdoronárodní knihovna“ československých Němců (Bücherei der Deutschen). Vítáme příspěvky zohledňující otázky spojené s literární cenzurou, čtenářstvím různých společenských tříd, literární sociabilitou, reprezentací kulturních ambicí „státního národa“ či problémy německojazyčné a další menšinové literatury, její institucionalizace a spotřeby.

Lukáš Borovička (garant)

Sekce B2: Novou školou k novému světu? Boje o školskou reformu a školské pokusy

Zásadním tématem období počátků republiky bylo úsilí o proměnu školství. Hovořilo se o tom, že je třeba školství „odrakouštit“ a „demokratisovat“ a učinit „republikánským“, či přímo jej postupně přetvořit v nástroj společenské změny. O praktickém způsobu, jak školství proměnit, však již široká shoda nepanovala. Převrat stimuloval snahu po změně v podobě školských alternativ a pokusů, zpravidla uskutečňovaných zdola zanícenými učiteli (např. Dům dětství, Volná škola práce, Pokusná pracovní škola, aj.). Snahy o školskou reformu přes obrovská očekávání skončily v tomto období bez valného úspěchu, zřejmě převážně z politických příčin, pouze vydáním tzv. malého školského zákona. Sekce se omezuje na počáteční poválečná léta, tj. na období před pozdějšími příhodovskými reformními snahami; zároveň uvítáme zahrnoutí středoevropských srovnání.

Tomáš Kasper (garant)

Sekce B3: Vědní a vysokoškolská politika

Sekce se zaměří na vztah československého státu a vysokoškolského vzdělání, resp. vědy. Nabízí možnost, klást si otázky po různých podobách vztahu státní moci a akademického prostředí, od vzájemné symbiózy v podobě základních nových anebo převzetí existujících vědeckých a univerzitních institucí ze strany státu, přes způsoby vyjednávání záměrů a projektů, které nebyly z různých důvodů uskutečněny, až po kritické debaty o omezení role státu vůči vysokému školství a vědě. Podstatnými tématy jsou také nové osy mezinárodní vědecké spolupráce (Francie, Jugoslávie, aj.) a jejich vazba na mezistátní dohody či domácí vědecké kapacity. Prostor chceme dát otázkám utváření vědeckého diskursu ve vztahu ke státem podporovaným tématům a otázce, jak se ve vědní politice projevovaly postoje státu vůči „nestátním národům“ a jiným menšinám, soukromým vědeckým subjektům ad. Přivítáme srovnání s jinými středoevropskými a dalšími zeměmi.

Karel Šima (garant)

Sekce B4: Umění, stát a reprezentace

Formování nové státní identity občanů Československa v první polovině 20. let bylo podporováno přetvářením prostředí, při němž se uplatnily státní zakázky v oblasti architektury, urbanismu, krajinných úprav a umění ve veřejném prostoru, ale i drobné objekty (grafický design cenin apod.). Zaměříme se na to, jak se realizovala adaptace výtvarných umělců i institucí světa umění (muzea umění, publikace, umělecké školy, výtvarná kritika, obchod s uměním) na novou státní situaci. Jak se projevovala v tématech výstav, sbírkových programech muzeí, subjektivní volbě uměleckých témat, zaměření uměleckohistorického výzkumu atd. Nejzajímavější případy lze očekávat v průsečíku obou situací, stejně jako v příčných otázkách (česko – slovensko – německé vztahy, zahraniční reprezentace, aj.). Uvítáme příspěvky z oblasti dějin umění, historie, filosofie a kulturní antropologie.

Milena Bartlová (garantka)

Sekce B5: Film jako popkulturní fenomén a průmyslové odvětví

Československý stát byl od svých počátků sledován okem filmové kamery. Události, které byly chápány jako významné, zůstaly pro budoucí generace často zaznamenány na filmový pás. Stále poměrně nový druh zábavy se stal masovým díky rostoucímu počtu stálých kin, která byla na území ČSR otevírána. První roky Československé republiky byly spojeny s obnovením a ukotvením pravidelné národní produkce, utvářením kultury místních filmových hvězd i fanouškovských subkultur, ale také se zájmem avantgardních tvůrců a prvními umělecky ambiciózními projekty. Uvítáme také středoevropská srovnání.

Tereza Czesany Dvořáková (garantka)

Sekce B6: Uchovávající republika: změny a vize v archivnictví a památkářství

Uchovávání historických a kulturních statků a péče o ně je společným průsečíkem archivnictví a památkové péče. První roky republiky přinesly v těchto oblastech zásadní výzvy. Vznikla archivní škola, byla uskutečňována archivní rozluka, došlo ke sporům o vhodnou koncepci archivní sítě. Také oblast památkové péče jen obtížně hledala svou novou podobu, byly vedeny spory o památkový zákon. Podobu a priority obou oblastí výrazně utvářel proces pozemkové reformy, omezení vývozu uměleckých památek a archiválií ze země a problémy nedokonalé evidence a kontroly. Zároveň se objevily snahy o zásadnější reformy archivnictví i památkové péče, provázené náměty a vizemi jejich rozvoje. Příspěvky se mohou věnovat také středoevropskému srovnání.

Eva Drašarová – Kristina Uhlíková (garantky)