Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Jizerská oblast tmavé oblohy nejlepším turistickým zážitkem na Euroregion Tour 2023
Jizerská oblast tmavé oblohy, jíž je Astronomický ústav AV ČR spoluzakládající institucí, se svým stánkem opět prezentovala na tradiční regionální výstavě Euroregion Tour v Jablonci nad Nisou. Místní Hospodářská komora uspořádala soutěž pro vystavovatele o nejlepší zážitek v Trojzemí a na nejvyšší ocenění dosáhla právě Jizerská oblast tmavé oblohy.
HYB4 Ateliér: Deep time data a rytmy planety Země III. – Nebeská mechanika
Třetí ze série diskuzí o tom, jak tvoříme příběhy z hluboké minulosti Země, představí astronomické cykly a jejich souvislost s naším životem. Pohyby planety Země podléhající zákonům nebeské mechaniky představí Cyril Ron z Astronomického ústavu AV ČR, který nám přiblíží i to jak se tyto zákonitosti měnily v čase.
Proč molekulární mračna nedokážou účinně přeměnit svůj plyn na hvězdy? Masivní hvězdy mohou vysvětlit jednu z nejzajímavějších záhad v oblasti tvorby hvězd.
Michalis Kourniotis a jeho kolegové z oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR a ze zahraničí zkoumali podmínky, za kterých může energie z mladých hvězdokup regulovat vznik hvězd v chladných plynných oblacích. Ukázalo se, že silné větry a ionizující záření mladých hmotných hvězd jsou účinné v odstraňování plynu z rodící se hvězdokupy a tak brání jeho kolapsu do hustých hvězdotvorných jader.
Přednáška Průvodce po galaktickém centru - Jihlava 30. března
V krásném Malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava proběhne od 17 hodin přednáška o centru naší Galaxie. Vyprávět a promítat bude Dr. Soňa Ehlerová z Oddělení galaxií a planetárních systémů, která předmět své přednášky skutečně zkoumá. Navíc je zástupkyní České republiky v Radě Evropské jižní observatoře a setkání s ní opravdu stojí za to.
Pořad České televize Nedej se o světelném znečištění
Eroze noci - tak Česká televize tento díl nazvala. A pomůže tu erozi zastavit nová Česká státní norma? Komentuje také Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, který byl členem normativní komise za astronomickou obec.
Následky srážky sondy DART s planetkou Dimorphos: první výsledky pozorování teleskopy Evropské jižní observatoře
O tom, že se na misi NASA DART podíleli zásadním způsobem Češi, konkrétně Dr. Petr Pravec a Dr. Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, jsme již psali. Následně dva astronomické týmy sledovaly pomocí dalekohledu ESO/VLT následky srážky kosmické sondy DART s menší složkou binárního asteroidu Didymos-Dimorphos.
Na čem pracujeme: Planety v hvězdných systémech s hnědým trpaslíkem
Objevy extrasolárních planet odhalují bohatost planetárních systémů ve vesmíru. Ján Šubjak z ASU byl hlavním autorem studie, která se zabývala hledáním planet v systémech s hnědým trpaslíkem na vzdálené oběžné draze a jejich možnými vlivy na vlastnosti planetárního systému.
„Stejně jako vozíme městské děti na ekofarmy, aby se podívaly, jak vypadají koza a ovce, tak už je musíme vozit mimo město, aby se podívaly, jak vypadá Mléčná dráha,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Významné výsledky Astronomického ústavu AV ČR za rok 2022 - díl třetí
Do Výroční zprávy každoročně zařazujeme významné výsledky ústavu, které vybírá Rada ústavu. Dnes přinášíme třetí a poslední. Stáří a příčina vzniku shluku meteoroidů z roku 2016 – David Čapek.
Na čem pracujeme: Záhada opticky tmavých oblaků neutrálního vodíku v kupě galaxií ve Lvovi
Kupy galaxií jsou tvořeny nejen galaxiemi samotnými, ale také útvary, v nichž jednoznačně převažuje plynná složka. Často není na první pohled zřejmé, jak tyto nehvězdné útvary vznikly. Rhys Taylor a jeho kolegové z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU i ze zahraničí studovali několik zajímavých exemplářů těchto útvarů nacházejících se v kupě galaxií Lev I.
UFO, mimozemšťané, exoplanety ... jak to s nimi je?
Pořad pro děti Wifina České televize se tomu věnoval s Dr. Michalem Bursou. Sice už v roce 2021, ale od té doby se na Zemi žádné mimozemské přistání neodehrálo...
Věděli jste, že Annie Cannon (1863 - 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (1943 - ) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako "malé zelené mužíčky" a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění!
Rozhovor s profesorem Petrem Heinzelem, emeritním vedoucím Slunečního oddělení a emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR nejen o naší nejbližší hvězdě. Rozhovor vedla Jana Žďárská a vyšel v Československém časopise pro fyziku.
Polární záře, která byla z našeho území pozorovatelná včera, souvisí s erupcí o mohutnosti M3.7, ke které došlo 24. února 2023. Postarala se o ní aktivní oblast s označením NOAA 13229. Tato stejná oblast o den později vyprodukovala další, tentokrát silnější erupci o mohutnosti M6.4. Obě erupce byly provázeny tzv. výronem koronální hmoty (CME), přičemž část ionizovaných částic mířila k Zemi. První část dopadajících částic už máme za sebou a dnes v noci se očekává dopad částic z druhé erupce, které by opět mohly vyvolat polární záře.
Je Slunce pro Zemi matkou nebo macechou? - přednáší doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.
Nečekejte žádnou ezoteriku: v přednášce se budeme zabývat fyzikálními vlivy Slunce na meziplanetární prostor se speciálním důrazem na Zemi. Představíme si Slunce jako kosmické těleso, zajímat nás ale bude zejména problematika tzv. kosmického počasí. V závěru se dotkneme i aktuálních výsledků o možných vlivech Slunce na pozemní technologie v kontextu České republiky.
Konjunkce Venuše a Jupiteru 1. a 2. března aneb úkaz na obloze, který bude stát za to a bude dobře pozorovatelný očima, a to i z měst
Předehrou k této podívané bylo setkání s Měsícem 22. 2. 2023. Po celý únor ale bylo patrné, jak se Venuše na obloze přibližuje k největší planetě Sluneční soustavy – Jupiteru. 1. a 2. března 2023 budou obě tělesa od sebe vzdálena pouze půl úhlového stupně, tedy na vzdálenost, jako kdybychom mezi ně „položili“ měsíční úplněk. Venuši rozpoznáte tak, že je jasnější než Jupiter.
Výročí tahouna světové astronomie: konference připomněla 60 let Evropské jižní observatoře
Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři (ESO). Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů. Jako připomínku obou výročí uspořádal Senát Parlamentu ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v úterý 21. února 2023 konferenci ve Valdštejnském paláci v Praze.
Na čem pracujeme: Genetické algoritmy odhalují taje fragmentace bolidů
Když meteoroid prolétá zemskou atmosférou, dochází k celé řadě procesů, které mají společného jmenovatele: hmotnost prolétajícího tělíska klesá. Tělísko se třepí na menší, mluvíme o tzv. fragmentaci. Tomáš Henych se spolupracovníky z ASU navrhl inovativní počítačový program, který umožňuje nalézt solidní popis fragmentace prolétajícího bolidu s pomocí genetických algoritmů.
Významné výsledky Astronomického ústavu AV ČR za rok 2022 - díl druhý
Do Výroční zprávy každoročně zařazujeme významné výsledky ústavu, které vybírá Rada ústavu. Dnes přinášíme druhý: Rekonexe v nohou filamentu jako zdroj výrazných dolů mířících toků hmoty nad arkádou erupčních smyček – Jaroslav Dudík.
Konference v Senátu online - 60 let ESO a 15 let ČR v ESO
V úterý 21. února od 9:30 se budete moci online zúčastnit konference v Senátu Parlamentu České republiky k výročí Evropské jižní observatoře a výročí vstupu ČR do této nadnárodní organizace – stačí si otevřít stránku www.senat.cz/akce. Příspěvky uvedené v angličtině nebudou překládány.
Rozhovor k výročí 125 let od založení ondřejovské observatoře
Shodou okolností to letos 12. září bude 100 let od chvíle, kdy astrofotograf Josef Klepešta vyfotografoval blízkou galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy, kolem které po obloze v době fotografování proletěl velmi jasný meteor – bolid. Tahle fotografie tehdy obletěla celý svět. Hvězdárna v Ondřejově vznikala také jako po Klementinu nejstarší astronomická observatoř u nás, byly zde postaveny první astronomické kopule na našem území a dosud je naší největší a nejvýznamnější hvězdárnou.
Významné výsledky Astronomického ústavu AV ČR za rok 2022 - díl první
Do Výroční zprávy každoročně zařazujeme významné výsledky ústavu, které vybírá Rada ústavu. Dnes přinášíme první. Spektrální a polarizační vlastnosti odraženého rentgenového záření od akrečních disků černých děr - Jakub Podgorný a Michal Dovčiak.
PLATOSpec vybrán jako významný výsledek programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo
PLATOspec je nový přesný spektrograf, který bude nainstalován na dalekohledu E152 na observatoři ESO La Silla v Chile v roce 2024. PLATOSpec je českým příspěvkem do mise PLATO, která bude po vypuštění Evropskou kosmickou agenturou od roku 2027 hledat z vesmíru druhou Zemi.
Jizerská oblast tmavé oblohy nejlepším turistickým zážitkem na Euroregion Tour 2023
Jizerská oblast tmavé oblohy, jíž je Astronomický ústav AV ČR spoluzakládající institucí, se svým stánkem opět prezentovala na tradiční regionální výstavě Euroregion Tour v Jablonci nad Nisou. Místní Hospodářská komora uspořádala soutěž pro vystavovatele o nejlepší zážitek v Trojzemí a na nejvyšší ocenění dosáhla právě Jizerská oblast tmavé oblohy.
HYB4 Ateliér: Deep time data a rytmy planety Země III. – Nebeská mechanika
Třetí ze série diskuzí o tom, jak tvoříme příběhy z hluboké minulosti Země, představí astronomické cykly a jejich souvislost s naším životem. Pohyby planety Země podléhající zákonům nebeské mechaniky představí Cyril Ron z Astronomického ústavu AV ČR, který nám přiblíží i to jak se tyto zákonitosti měnily v čase.
Proč molekulární mračna nedokážou účinně přeměnit svůj plyn na hvězdy? Masivní hvězdy mohou vysvětlit jednu z nejzajímavějších záhad v oblasti tvorby hvězd.
Michalis Kourniotis a jeho kolegové z oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR a ze zahraničí zkoumali podmínky, za kterých může energie z mladých hvězdokup regulovat vznik hvězd v chladných plynných oblacích. Ukázalo se, že silné větry a ionizující záření mladých hmotných hvězd jsou účinné v odstraňování plynu z rodící se hvězdokupy a tak brání jeho kolapsu do hustých hvězdotvorných jader.
Přednáška Průvodce po galaktickém centru - Jihlava 30. března
V krásném Malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava proběhne od 17 hodin přednáška o centru naší Galaxie. Vyprávět a promítat bude Dr. Soňa Ehlerová z Oddělení galaxií a planetárních systémů, která předmět své přednášky skutečně zkoumá. Navíc je zástupkyní České republiky v Radě Evropské jižní observatoře a setkání s ní opravdu stojí za to.
Pořad České televize Nedej se o světelném znečištění
Eroze noci - tak Česká televize tento díl nazvala. A pomůže tu erozi zastavit nová Česká státní norma? Komentuje také Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, který byl členem normativní komise za astronomickou obec.
Následky srážky sondy DART s planetkou Dimorphos: první výsledky pozorování teleskopy Evropské jižní observatoře
O tom, že se na misi NASA DART podíleli zásadním způsobem Češi, konkrétně Dr. Petr Pravec a Dr. Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, jsme již psali. Následně dva astronomické týmy sledovaly pomocí dalekohledu ESO/VLT následky srážky kosmické sondy DART s menší složkou binárního asteroidu Didymos-Dimorphos.
