RNDr. Mariana Klementová, Ph.D., vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie se zabývá charakterizací anorganických materiálů v mikro až nanoměřítku a zajímá se o 3D elektronovou difrakci pro určení atomární struktury neznámých krystalických látek.
Patříte mezi deset nejcitovanější žen FZU. Jakou radu byste dala mladším kolegyním, aby ve vědecké konkurenci uspěly?
Citovanost je věc ošidná. Člověk může mít skvělé vize, které se mu daří potvrzovat a publikovat je. Ale i když je má, tak musí mít štěstí nebo předem vybrat problém, o který se bude zajímat hodně lidí. V mém případě je za vysokou citovaností u nás ne úplně běžný přístroj a slušná úroveň znalostí, jak s ním pracovat. Ale asi úplně nejdůležitější jsou kolegové, kteří se na mě obracejí s vědeckými problémy, které jim pomáhám řešit. A rada? Učte se od těch nejlepších a spolupracujte.
Je fyzika genderově neutrální výzva pro vědce nebo to mají ženy ve vědě těžší?
Mohu jen těžko posoudit, nikdy jsem nebyla mužem. Každý má svůj příběh. Ale je pravdou, že starost o děti, která je minimálně v nízkém věku dětí doménou žen, je určitým hendikepem. Myslím si ale, že na FZU se ženám matkám vychází vstříc stejně jako v GAČRu.
Ve kterých oborech fyziky se podle Vás nejvíce daří vědkyním?
Z mé zkušenosti je to rozhodně např. krystalografie. Skoro bych řekla, že tam množství žen převažuje. Na konferencích máme občas problém mít genderově vyvážené sekce vzhledem k nedostatku mužů.
Měla byste tip, kdo je v dnešním světě obdobou Emmy Noether?
Přiznám se, že Emmy Noether jsem si musela vygooglovat. Zdá se, že samotná matematika pro ni byla velkou motivací a vášní. Téměř to vypadá jako by neměla žádný osobní život. Nikdo takový mě nenapadá.