100 let Církve československé husitské: historicko-sociologická syntéza

Projekt směřuje k vytvoření první syntetické a důvěryhodné monografie věnované celým dějinám Církve československé (husitské), jedné z nejvýznamnějších moderních českých církví a současně nejspecifičtější v širším evropském kontextu. Prostřednictvím literárního a archivního výzkumu, sekundární analýzy sociologických dat a terénního výzkumu se projekt zaměří na tři hlavní oblasti: (1.) lokální a regionální církevní dějiny, (2.) sociální vliv a názory veřejnosti na církev, a (3.) vývoj “husitské” teologie a sociokulturního významu “husitů”. Teprve po provedení dílčích výzkumů “zdola”, zaměřených zejména na pozdější vývoj a transformace církve, budeme směřovat k formulaci obecnějších závěrů. Nehledě k národnímu charakteru předmětu výzkumu chceme významně přispět mezinárodním akademickým diskusím. V rámci projektu se budeme věnovat komparativním analýzám religiozity a státně-církevních vztahů, zapojení církví do veřejného prostoru a sociální sféry a vývoji teologie přinejmenším ve středoevropském kontextu.

Práce na projektu byla v roce 2021 nolens volens ovlivněna epidemickou a společenskou situací. Jediným pozitivem bylo usnadnění dálkového přístupu do českých i zahraničních knihoven, nakladatelských a časopiseckých databází apod., což bylo využito především pro studium novější zahraniční literatury. Naopak možnosti archivního i orálněhistorického výzkumu, ale i studia tištěných materiálů v knihovnách (z asi 350 knih a brožur potřebných k přípravě encyklopedie náboženských obcí jich bylo prostřednictvím vzdáleného přístupu dostupných 17) byly velkou část roku nulové nebo značně omezené. Za této situace jsme se věnovali především kontextuálnímu výzkumu a obecnějším tématům, zejména církevní účasti v kremačním hnutí a pohřebních obřadech (Nešpor 2021), kaplanské službě v nemocnicích (Beláňová 2022), ordinaci žen (Beláňová, submitovaný text) a sekundárním analýzám sociologických dat (Večerník, studie v přípravě). Z. R. Nešpor vedle toho ve spolupráci s externí členkou týmu, historičkou umění Blankou Altovou, začal pracovat na encyklopedii náboženských obcí CČS(H). Lockdown dále umožnil přípravu edice pozorování pražských bohoslužeb v šedesátých letech 20. století, původně neplánovaného "vedlejšího produktu" práce na projektu, který má ovšem širší církevně- a kulturněhistorický význam (v roce 2021 byla vydána její první část).

Zmenšení důsledků pandemie v roce 2022 umožnilo návrat k původnímu plánu výzkumu, i když některé terénní, orálněhistorické a archivní výzkumy stále ještě nebylo lze provést a byly odsunuty až do posledního roku projektu. Většina výzkumů naplánovaná na první dva roky nicméně provedena byla, některé byly i rozšířeny nebo došlo k otevření nových témat. Hlavním úkolem, který byl doveden do úspěšného konce, byla publikace Encyklopedie Církve československé husitské, na níž pod vedením Z. R. Nešpora dále pracovali B. Altová a externí člen týmu P. Kolář (Nešpor a kol. 2022). Encyklopedie souborně představuje církev z hlediska její historie, teologie a liturgiky, organizace a uměleckohistorického vývoje, přináší statistické údaje a mapy, a především základní informace o všech náboženských obcích CČS(H); doplňuje tak řadu již dříve v rámci jiných projektů publikovaných encyklopedií „lidových“ evangelických církví a menších křesťanských společenství. Shromážděný materiál byl současně využit analyticky k rozboru výstavby, zřizování i zániku bohoslužebných prostor, indikujícím organizační vývoj církve i její přítomnost ve veřejném prostoru (Nešpor 2022). Vedle toho jsme pracovali na dějinách liturgie (Kolář 2022), církevní charity (Beláňová, submitovaný text), sociologie (Nešpor a Večerník 2022, publikováno s vročením 2021) a na širších souvislostech vztahů církví a společnosti v období vlády komunistického režimu (Nešpor 2022). Výjimečně bohatou publikační žeň doplnily další dva díly edice pozorování pražských bohoslužeb v šedesátých letech.