Sociologický ústav AV ČR na Týdnu Akademie věd ČR 2022

Týden Akademie věd ČR (www.tydenvedy.cz) je největší vědecký festival v Česku, který zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory.

V rámci Týdne Akademie věd v pondělí 31. října proběhne v Domě u Tří červených růží debata Výzkum doby covidové a postcovidové v interdisciplinární perspektivě (online registrace), které se účastní socioložka Radka Hanzlová z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Dále oddělení NKC – gender a věda v úterý 1. listopadu uspořádá v pražském Kampusu Hybernská debatu Jedna velikost nestačí. Ani když jde o duševní zdraví (online registrace). Při ní diskutující nabídnou pohled na výzkum duševního zdraví, ale i praktické zkušenosti z péče o něj u rozličných skupin osob. Zaměří se i na otázku jak a zda vědecké či terapeutické přístupy pracují s různorodostí potřeb a mají k tomu také dostatek dat.

V nabídce Sociologického ústavu AV ČR jsou potom následující přednášky, které jsou určené zejména studentům a studentkám středních škol, registrovat se však mohou také jednotlivci z řad veřejnosti, které zajímá, jaká je naše společnost, jaké si můžeme klást otázky a jaké na ně můžeme nalézat odpovědi. Máte-li zájem se účastnit některé z nich, kontaktujte nás prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního oddělení tiskove@soc.cas.cz.

Andrea Beláňová: „Sekty“ v České republice
úterý 9:00 
Ačkoliv je Česká republika považovaná za jednu z nejateističtějších zemí na světě, působí v ní množství malých náboženských uskupení. Tyto skupiny jsou často označovány jako tzv. "sekty" či "kulty" a jejich legitimita bývá zpochybňována jak v médiích, tak v akademických kruzích. Přednáška se zaměřuje na přehled nejvýznamnějších nových náboženských hnutí v Česku a jejich přítomnost ve veřejném prostoru. Věnuje se také otázce jejich případné společenské nebezpečnosti.

Andrea Beláňová: Náboženství v České republice
středa 10:00 / pátek 10:10 a 11:30
Přednáška se interaktivní formou věnuje situaci církví a náboženských uskupení na českém území, ale dotýká se i témat alternativní a osobní religiozity. Otevírá ale i kontroverznější témata tzv. "sekt" (např. Svědci Jehovovi) či islámu. Různými způsoby tak nahlíží i otázkou samotné definice náboženství a problematiku náboženskosti v českém veřejném prostoru.

Kamila Fialová: Jak se daří lidem v Česku v životě a zaměstnání? Možnosti měření a hodnocení lidského blahobytu
pondělí 9:00 / čtvrtek 10:30
Často se hovoří o tom, že se ekonomické přibližování Česka západní Evropě zpomalilo a že ekonomická úroveň, včetně mzdové hladiny, u nás stále zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Blahobyt lidí však není dán pouze stavem hospodářství či dynamikou ekonomického růstu, nýbrž pokrývá mnoho oblastí. Ekonomická stránka není pro hodnocení lidí zdaleka nejdůležitější, neméně důležitými oblastmi jsou zdraví, vzdělání či životní spokojenost. Přednáška má za cíl nahlédnout možné způsoby měření lidského blahobytu, a to od čistě ekonomických přístupů přes složitější ukazatele zohledňující další sociálně-environmentální aspekty současného života lidí až po pojetí zohledňující udržitelnost kvality života do budoucnosti. Zvláštní pozornost bude věnována subjektivnímu vnímání blahobytu. Zároveň se pokusíme zhodnotit, jak si Česká republika stojí v mezinárodním srovnání podle jednotlivých ukazatelů.

Kamila Fialová: Mzdy. Kolik vydělávají lidé v Česku a jaké faktory mají vliv?
čtvrtek 12:30
Říká se, že mzdy v České republice stále výrazně zaostávají za úrovní v západoevropských zemích, přestože naše ekonomická úroveň se těmto zemím již dosti přiblížila. Jak na tom české mzdy jsou v mezinárodním srovnání, jak se vyvíjely a jaké jsou rozdíly ve mzdách různých skupin obyvatel? Čím jsou určeny mzdy v ekonomice na obecné úrovni  a jaký vliv na výši mzdy mají individuální charakteristiky zaměstnanců? Jaký efekt má minimální mzda? Přednáška se věnuje problematice mezd v České republice jak v empirické, tak v teoretické rovině. 

Petr Kubala: Participativní bydlení v České republice? Pojem, forma a první pokusy o jejich zavedení v praxi
pondělí 11:00
V mnoha evropských zemích došlo v posledních letech v reakci na rostoucí finanční nedostupnost bydlení k opětovnému rozvoji forem bydlení, které akcentují prvky spolupráce, sebeorganizace a sdílení (prostoru, organizace nebo vlastnictví). V České republice v této souvislosti zaznamenáváme první snahy jak některých municipalit, tak menších skupin obyvatel o přenesení této inovace v oblasti bydlení do tuzemského kontextu, který od roku 1989 dominantně preferoval individuální vlastnické bydlení. V přednášce se zaměřím na definici pojmu participativního bydlení, vyzdvihnu jeho klady a příšliby stejně jako jeho výzvy. Ukážu několik příkladů ze zahraničí a v závěru krátce popíšu naše dosavadní zkušenosti (přednáška vychazí z aplikovaného výzkumu financovaného Technologickou agenturou České republiky) ze spolupráce s městy, která se snaží o zavádění těchto forem bydlení. 

Romana Marková Volejníčková, Kristýna Pospíšilová: Nerovné odměňování žen a mužů – v grafech a číslech
úterý 11:30
Přednáška Vás seznámí s aktuálním tématem nerovného odměňování mužů a žen v České republice. Podíváme se jak na příčiny, které vedou k tomu, že ženy jsou v ČR stále hůře ohodnoceny nežli muži, ale také na důsledky, které s sebou nerovné odměňování nese. Velká část přednášky bude věnována statistice a datům na kterých si ukážeme, v jakých oborech jsou rozdíly ve mzdách mužů a žen nejvyšší / nejnižší. V přednášce se také zaměříme na to, jaký vliv měla pandemie COVID 19 na příjmy mužů a žen a na jejich pozici na trhu práce. Na závěr představíme aktivity, které již byly nebo jsou stále realizovány a jejichž cílem je snížit nerovnosti v odměňování. 

Daniela Prokschová: EU & my: Jak (se) moderně a zajímavě učit o Evropské unii?
pondělí 13:20
Výuka o Evropské unii bývá často považována za nezáživné téma, spojené se spoustou faktů, ať už letopočtů nebo institucí a politik. Během workshopu se proto společně zaměříme na to, jak zkvalitnit výuku EU v hodinách občanské výchovy a základů společenských věd a učinit ji zajímavější pro studenty. Nejprve se ve stručnosti podíváme na občanské vzdělávání v ČR a na to, co považují odborníci, učitelé a studenti za jeho silné a slabé stránky. Pak už se zaměříme na téma Evropské unie. Odpovíme mimo jiné na otázky, zda je tato problematika opomíjená a jak zapadá do občanského vzdělávání. Také prozkoumáme, kolik prostoru je EU věnováno ve výuce, na co se klade důraz a jak učebnice občanského vzdělávání přistupují k tomuto tématu. Ve druhé části se zaměříme na inovativní postupy, které můžeme použít v hodinách o Evropské unii a jak studenty zaujmout i pomocí interaktivních metod. Budou prezentovány mezinárodní zkušenosti, ukázky z filmu o EU a příklady studijních materiálů. Podíváme se také, jaké mimoškolní semináře pořádá Zastoupení Evropské komise v ČR. Své názory a zkušenosti z výuky mohou účastníci workshopu sdílet v diskusi nebo přes mobilní aplikaci Slido.

Petr Vašát: Sociální inovace a chudoba: případ makromurálů v Latinské Americe (online)
neproběhne
V posledních letech můžeme pozorovat určitý sociální obrat v architektuře, umění a designu: různorodé školy, studia nebo kolektivy se snaží za pomocí lokálních principů a zapojení samotných residentů zlepšit materiální prostředí chudých komunit v městech Globálního Jihu. Zvláštní formu takové sociálně angažované intervence představují tzv. makromurály, tj. poměrně rozsáhlé malby pokrývající od několika až po desítky či dokonce stovky domů vytvářející často určitý obrazec. Cílem přednášky je zamyslet se nad rolí a dopady sociálních inovací/intervencí v současných městech právě skrze makromurály. Nejprve si tak představíme jejich základní konstitutivní vlastnosti a poté přistoupíme k rozřešení, proč nehodnotit dopady pouze jako dobré či špatné.

Jan Vávra: Změna klimatu a já - možnosti a limity snižování vlastní uhlíkové stop
> proběhne v Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech 
Jaké jsou možnosti jednotlivců při snižování emisí skleníkových plynů? Co můžeme změnit snadno a co naopak velmi obtížně? A má vůbec smysl se jako jednotlivec snažit? V přednášce si představíme výsledky výzkumů uhlíkové stopy v Česku, vypočítáme vlastní stopu na online kalkulačce a budeme diskutovat o možnostech jejího snižování z pohledu sociologie životního prostředí.
 

Martin Vávra, Tomáš Čížek: Veřejné mínění v autoritativním politickém režimu
čtvrtek 13:45
I totalitní a autoritativní politické režimy si nechávají provádět výzkumy veřejného mínění. To je i případ Československa před rokem 1989. Poté, co komunistický režim v padesátých letech výzkumy veřejného mínění zrušil, začali si někteří jeho činovníci o desetiletí později uvědomovat potřebu zjišťovat, co si běžní lidé myslí a co dělají. Výzkumy prováděné nejdůležitější institucí v této oblasti, Ústavem pro výzkum veřejného mínění, byly ale přísně kontrolovány orgány Komunistické strany – byla stanovována jejich témata i schvalovány závěrečné zprávy se závěry výzkumů. Výsledky nebyly ve většině případů zveřejňovány. Tyto výsledky se ovšem zachovaly do současnosti a stejně tak je možno dnes zaznamenat svědectví řady lidí, kteří v UVVM pracovali. Díky tomu můžeme nahlédnout do myšlení obyvatel „Husákova Československa“ – jak těch, kteří odpovídali na otázky v dotaznících, tak i těch, kteří tyto dotazníky připravovali.