Jiří Mrázek se narodil 17. dubna 1923 v Praze. Vystudoval fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově, zároveň se však věnoval svým četným koníčkům, a to na vysoké úrovni. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, československým rekordmanem v rychlotelegrafii a renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM). Pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, kde stál u zrodu ionosférického oddělení a […]
Department of Climatology is searching for postdoctoral researchers (max 2 years after PhD) who are interested in any of the following topics: Climate variability and climate changes Extreme weather events and their simulation in climate models Atmospheric circulation and links to surface climate Weather-related impacts on human health The position is open to candidates […]
Ničivé zemětřesení v Turecku 6 února 2023 zanechalo svůj „otisk“ i v ionosféře. Dopplerovský radar – viz. obrázek – identifikoval infrazvuk ve výškách okolo 170 km nad Evropou (a) Slovensko, (b) Čechy, (c) Belgie, vybuzený seismickými vlnami. The devastating earthquake in Turkey on 6 February 2023 left its „imprint“ in the ionosphere. Doppler radar – […]
Rozhovor Jroslava Chuma a Jiřího Baše s rektorem Universidad Nacional de Tucumán o rozvoji splupráce a nové zdejší instalaci na ÚFA vyvinutého Dopplerovského radaru pro studium ionosférických poruch a jejich šíření (ve španělštině). Více se ve španělštině dočtete na stránkách univerzity.
Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů, které jim předcházely. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce 60. let 20. století. Vyplývá to z analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Více také v deníku idnes.cz.
Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem. Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před […]
Trojice vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky pomohla významně upřesnit možnosti využití tzv. atmosférických reanalýz při rozboru příčin a důsledků extrémních srážek. Znalost nepřesností těchto „zpětných“ analýz vůči reálu pomůže při odhadech změn budoucího počasí. Využití reanalýz je však mnohem širší, poskytnutá data jsou základem hydrologických aplikací i klimatologických studií. Další informace: […]
Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let. Mezi letošními oceněnými je i zaměstanec Ústavy fyziky atmosféry AVČR mgr. Ondřej Lhotka, Ph.D. – gratulujeme! Měnící se klima a stále častější extrémy […]
Neobvyklé a četné vlny horka v letech 2010 až 2019 jsou reálnou hrozbou pro zdraví a život lidí, zejména ve městech s hustou zástavbou. Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích. Vliv horka na úmrtnost v Praze v letech 1982–2019 zjišťovala studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního […]
