Autor popisuje bezproblémové soužití mravence drnového (Tetramorium caespitum), mravence cizopasného (Strongylognathus testaceus) a mravence bachratého (Anergates atratulus) v laboratorním hnízdě v případě, že je mravenec bachratý dodán do kolonie ve stadiu plodu (společně s plodem mravence drnového). Průnik dospělých královen mravence bachratého do již existující kolonie mravence drnového a m. cizopasného však vyvolá útok dělnic mravence cizopasného, i když jsou samičky mravence bachratého tolerovány dělnicemi přirozeného hostitele mravence drnového. Účinek zklidňujícícho feromonu samiček mravence bachratého je zřejmě selektivní.
K dalšímu čtení v Živě
Strongylognathus testaceus – parazitický mravenec se zajímavým rozmnožováním (2019, 2)
Citovaná a použitá literatura:
PURKART, Adrián, et al. Laboratory observations on Anergates atratulus (Schenck, 1852): mating behaviour, incorporation into host colonies, and competition with Strongylognathus testaceus (Schenck, 1852). Biologia, 2021, 1-11.
SEIFERT, Bernhard. Die ameisen mittel-und Nordeuropas. Lutra Verlag-u. Vertriebsges., 2007.
SEIFERT, Bernhard. The ants of central and north Europe. lutra Verlags-und Vertriebsgesellschaft, 2018.
The author describes the trouble-free coexistence of the ants Tetramorium caespitum, Strongylognathus testaceus and Anergates atratulus in a laboratory nest. If the ant A. atratulus is delivered to the colony together with the ant T. caespitum in brood form, no problem arises. However, the penetration of adult A. atratulus queens into an existing colony of T. caespitum and S. testaceus will cause attacks by S. testaceus workers, even if the A. atratulus queens are tolerated by the workers of the usual T. caespitum host. The effect of the calming pheromone of female A. atratulus is apparently selective.
-
Sameček parazitického mravence bachratého (Anergates atratulus) je bezkřídlý, rodí se a umírá uvnitř mraveniště. Nemá typický mravenčí tvar těla a žije jen několik dní. Jeho jediným úkolem je spářit se se sesterskou samičkou uvnitř hnízda. Bezkřídlí samci se vyskytují i u některých jiných druhů, vzácných i hojných. Jedním z vysvětlení může být to, že sklerotizovaní a okřídlení samci jsou energeticky nákladní, což si mravenec bachratý nemůže dovolit. Foto V. Souralová
-
Panenská okřídlená královna mravence bachratého (Anergates atratulus) vylíhlá v r. 2020 z vajíček, které snesly královny přinesené z přírody jako kukly a oplodněné až ve formikáriu. Foto V. Souralová
-
Královna mravence bachratého (Anergates atratulus) se zvětšeným (fyzogastrickým) zadečkem s dělnicemi hostitelského druhu mravence drnového (Tetramorium caespitum). V horní části snímku je mezi dělnicemi bílá larva. Fotografováno v zařízení k chovu mravenců – formikáriu. Foto V. Souralová
-
Vpravo nahoře (vyznačeno šipkou) je nepříliš dobře viditelný zvětšený zadeček královny mravence bachratého (Anergates atratulus) a zároveň o něco níže vlevo (také šipka) se nachází královna druhého parazita – mravence cizopasného (Strongylognathus testaceus). Je o něco větší než okolní dělnice hostitelského mravence drnového (Tetramorium caespitum) a má nápadně konkávní týlovou oblast hlavy, vybíhající po stranách v jakési „rohy“. Vlevo nahoře jsou nakladená vajíčka a larvy prvního instaru. Foto V. Souralová
-
Královna mravence bachratého (Anergates atratulus) s dělnicemi druhého parazita mravence cizopasného (Strongylognathus testaceus) se srpovitými kusadly. Foto V. Souralová
-
Smrtící útok dělnic mravence cizopasného (Strongylognathus testaceus; degenerovaného otrokáře – nejsou schopny se starat ani o královnu, ani o plod) na jiného parazitického mravence – královnu mravence bachratého (Anergates atratulus). Foto A. Purkart