Archiv Dění v akademii

Knihovníci, laboranti, administrativní a techničtí pracovníci. Pro vědce i výzkumné ústavy je jejich úloha klíčová. Dohromady 37 zaměstnancům, kteří svůj profesní život svázali s pracovišti Akademie věd ČR, předala 3. května 2023 předsedkyně Eva Zažímalová děkovné listy. Ocenila tak jejich dlouholetou profesionální a kvalitní práci.

Profesní cesty mohou být leckdy nevyzpytatelné. Může se stát, že vás po čase opět zavedou do dobře známých míst. Něco podobného se přihodilo i Leoši Horníčkovi, jehož pracovní život je spojený s Akademií věd ČR. Vedl Odbor podpory vědy, v letech 2011–2018 stál v čele Kanceláře Akademie věd ČR. Na tentýž post se začátkem letošního roku vrátil. Kam chce staronový ředitel vést Kancelář v dalších letech? Na naše otázky odpovídal v březnovém čísle interního e-magazínu AB / Akademický bulletin.

Kniha Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii, databáze jihokarpatských nářečí nebo Velký česko-ruský slovník. Nejen tyto výstupy, náplň práce vědců a vědkyň ze Slovanského ústavu AV ČR či zapojení ukrajinských badatelek, které z vlasti uprchly před válkou, představil 26. dubna 2023 ředitel pracoviště Václav Čermák předsedkyni Akademie věd ČR Evě Zažímalové a hostům. Předsedkyně tak navázala na návštěvy pracovišť přerušené při pandemii covidu-19.

Už více než 50 let patří 22. duben oslavám Dnu Země. Modrou planetu stojí za to oslavovat z různých důvodů – je totiž unikátní v mnoha směrech, třeba i svou dynamikou. Právě jí se věnuje nový výzkumný program Strategie AV21 Dynamická planeta Země. Jeho náplň i cíle představil 21. dubna 2023 na setkání koordinátorů Strategie AV21 Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Středověká logika, metafyzika, epistemologie a filozofická teologie jsou hlavními oblastmi výzkumů francouzského vědce Alaina de Libery. Za přínos světové filozofii jej Akademie věd ČR ocenila 19. dubna 2023 medailí Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách. Ceremoniál se konal v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Publikace Martina Rychlíka Dějiny lidí uspěla v soutěži Magnesia Litera v kategorii publicistika. Ocenění, které autor převzal 17. dubna 2023 během ceremoniálu na Nové scéně Národního divadla, podtrhuje její čtenářský úspěch – v předchozím roce se totiž stala vůbec nejprodávanější knihou z produkce Nakladatelství Academia.

Chystaný zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, výhled financování Akademie věd ČR ze státního rozpočtu na příští roky i nedávné úspěchy vědců z jejích pracovišť. Nejen tato témata zazněla 18. dubna 2023 v pražském Národním domě na Vinohradech na zasedání LXI. Akademického sněmu. Tradičně se ho zúčastnili i představitelé české politiky včetně ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové.

Open Access neboli otevřené publikování často vzbuzuje v badatelských kruzích debaty. Jak se k němu vědci a vědkyně z pracovišť stavějí? Na otázky k modelu, v němž jsou vědecké poznatky dostupné každému  odpovídal v  interním e-časopise AB / Akademický bulletin člen Akademické rady AV ČR a první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Jiří Homola.

Poznatky z Národního parku Šumava či příspěvky o historii a současném výzkumu Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR zazněly na konferenci k 70. výročí jeho založení. Konala se 31. března 2023 v budově Českého svazu vědeckotechnických společností na pražské Novotného lávce a symbolicky tak oslavila jubileum pracoviště, jež se zabývá výzkumem vody, na místě obklopeném Vltavou.

Rozvoj inovativních firem, sdílení informací o vzdělávacích aktivitách a větší zapojení české vědy do Evropského výzkumného prostoru. To jsou tři hlavní body memoranda o spolupráci, které 30. března 2023 podepsali zástupci Akademie věd ČR a Technologického centra Praha. Technologické centrum Praha tak například bude pracovištím Akademie věd ČR poskytovat informační a konzultační podporu při zapojování do programu Horizont Evropa a dalších evropských iniciativ.