Fialová: „Řada domácností nemá dostatečné úspory, pokračování současného trendu zhorší jejich situaci“

Čtyři z deseti českých domácností žijí s finanční rezervou, která pokryje běžné výdaje domácností na méně než měsíc. Prakticky každá desátá domácnost nemá žádnou finanční rezervu a téměř tři pětiny domácností (57 procent) mají obtíže vycházet se svými měsíčními příjmy. Zhruba 40 procent lidí, kteří si tvoří krátkodobou finanční rezervu, muselo snížit částku, kterou si odkládají, aby uhradili aktuální náklady. Tyto údaje vyplývají z výzkumu Index finančního zdraví, na kterém se podílel Sociologický ústav AV ČR, Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech. Nedostatek finanční rezervy může vést k zadlužování a výrazným těžkostem v situacích, kdy domácnosti přijdou o zaměstnání nebo onemocní a vypadne jim část příjmů.

„Když přijde nějaká nenadálá finanční nouze, tak jsou potom domácnosti nuceny sahat do svých úspor, a pokud jsou ty úspory už vyčerpané, tak to mohou řešit nějakou půjčkou,“ uvedla Kamila Fialová například pro Českou televizi na tiskové konferenci ke zmíněnému výzkumu. Pokud bude tento trend pokračovat, tak se podle ekonomky situace českých domácností bude zhoršovat. Na kameru také pro Akademii věd ČR mluví o problematice ve větším detailu: „Pokud jde o rozdíly mezi pohlavími, není větší rozdíl v tom, zda vůbec nějakou finanční rezervu mají, avšak pokud se podíváme na tu skupinu obyvatel, kteří nějakou rezervu mají, je vidět, že muži mají významně častěji vyšší finanční rezervu než ženy, což může souviset s rozdílem ve mzdách mužů a žen, který je v Česku dlouhodobě velice vysoký,“ konstatuje Fialová a zmiňuje také vliv vzdělání nebo výše příjmu.

Tématu finančních rezerv se Fialová věnovala také v rozhovoru pro ČT24 v pořadu Byznys Speciál (čas videa 22:45).  „Řada lidí v nelehké situaci by mohla dosáhnout na pomoc od státu, která stále ještě není využívaná do té míry, jak by mohla. Řada lidí může dosáhnout na příspěvek na bydlení, ale buď o něj požádat nechtějí, nebo je to pro ně komplikovaný administrativní proces, že tak neudělají,“ doporučuje ekonomka zvážit tuto možnost. Celý rozhovor je dostupný online.

Kamila Fialová byla také respondentkou Českého rozhlasu Dvojka, kde připojila svůj komentář (denní čas 9:18:30) v rámci tématu Můj nejlepší rok. Zde například uvádí, že úspěšné roky, tedy to, jak se nám v Česku daří, je třeba hodnotit podle více faktorů. Ekonomové i tvůrci politik dlouho sledovali jako jeden z nejdůležitějších ukazatelů hrubý domácí produkt, ten však vynechává důležité oblasti života společnosti, jako je zdraví, vzdělání, stav životního prostředí, rozvrstvení blahobytu napříč společností, politické uspořádání, míra korupce nebo kriminality. „Úspěšné roky můžeme měřit řadou kritérií a těžko hledat jen jeden indikátor, podle kterého bychom mohli říct, že se jednalo o nejúspěšnější rok,“ popisuje Fialová a odkazuje k šetřením, která zjišťují spokojenost v populaci prostřednictvím dotazování respondenů v domácnostech. Z agregovaných dat je poté možné sestavovat ukazatele, které lze sledovat v čase a hodnotit, zda spokojenost například roste či klesá.