Přijetí ACTRIS ERIC

Česká republika se stává zakládající partnerskou zemí Evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC, která byla ustanovena rozhodnutím Evropské komise ke dni 25. dubna 2023. Za českou stranu se na infrastruktuře podílejí Český hydrometeorologický ústav, centrum RECETOX Masarykovy univerzity a tři pracoviště Akademie věd České republiky: Ústav chemických procesů, Ústav výzkumu globální změny a Ústav fyziky atmosféry.

Pro představu, čím je CERN pro jadernou fyziku, tím se ACTRIS stává pro atmosférické vědy. A není to žádná nadsázka. Infrastruktura ACTRIS je klíčovou experimentální základnou pro studium atmosférických aerosolů a jejich interakcí s oblaky a reaktivními plyny v atmosféře. Aerosoly, oblaka i reaktivní plynné složky jsou studovány jak na pozemních stanicích, tak pomocí metod dálkového průzkumu. Jedná se o distribuovanou infrastrukturu s 224 národními uzly (zahrnujícími jak stacionární a mobilní měřicí platformy, tak také experimentální komory) ve 22 zemích Evropy (reprezentovanými více než 100 výzkumnými organizacemi), 6 celoevropskými kalibračními centry rozdělenými do 11 zemí, datovými centry a řídící kanceláří v Helsinkách.

Abychom porozuměli, proč se jedná o tak klíčovou infrastrukturu, musíme si připomenout hlavní význam atmosférických aerosolů: Aerosoly vstupují do koloběhu vody v přírodě jako kondenzační jádra, v extrémním případě, pokud by v atmosféře žádné aerosolové částice nebyly, tak by vůbec nepršelo, protože by neměly jak vznikat mraky.

To má přímou souvislost s dynamikou oblaků a srážek. V málo znečištěném ovzduší totiž vznikají oblaka rychleji a srážky bývají rozložené rovnoměrněji v čase i prostoru. Když je ovzduší znečištěné více, trvá déle, než dojde ke srážkám, vede to častěji k extrémním jevům, jako jsou průtrže mračen, kroupy, bouřky apod. Následkem významnějšího znečištění ovzduší jsou častější období sucha nebo naopak povodně.

Aerosolové částice, tím, že rozptylují a absorbují sluneční záření, mají významný vliv na globální změny klimatu. Souvislost aerosolového znečištění se vznikem oblaků má nepřímý vliv na klima, který je velmi významný, ale zároveň je jeho předpověď zatížena značnou nejistotou. Zpřesnění této předpovědi nám umožní mnohem přesněji predikovat vývoj klimatu v čase.

Nesmíme zapomenout ani na to, že aerosolové znečištění ovzduší má těsnou souvislost se zdravím populace. Nejen, že v Evropské unii umírá ročně zhruba 400 tisíc osob předčasně následkem znečištění ovzduší, ale život v oblastech s vyššími koncentracemi aerosolových částic vede ke zhoršenému vývoji dýchacího ústrojí u dětí, nejrůznějším neurologickým oslabením a dalším negativním jevům. Nedávné studie na obrovských vzorcích populace v Číně např. ukázaly, že život ve znečištěném ovzduší vede ke zhoršení kognitivních funkcí u dětí i dospělých.

Proto je tak důležité se studiem aerosolů a jejich interakcí zabývat.

Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS ERIC nám k tomu nabízí unikátní možnosti.

Přečtěte si také

• Projekt PLUS Change přispěje ke klimaticky neutrálnímu využívání půdy
• Seismická observatoř Kašperské Hory se nově otevírá veřejnosti
• Méně závazků, více peněz, lepší vzdělání: mileniálové vs. jejich rodiče
• Veletrh vědy 2023: spouští se přihlašování na doprovodný program
• Ralsko znovuožívá díky projektu historiků umění z Akademie věd
• AgroRisk: v noci na čtvrtek mohou přijít mrazy, nejohroženější jsou brambory
• Prozkoumej hluboký vesmír v laserové laboratoři! Hledáme středoškolské talenty
• Vědci jsou blíž k vývoji léku nejen na opičí neštovice
• O víkendu foťte budějovickou přírodu! Soutěžíme v City Nature Challenge
• Jak na reformu zdanění zaměstnanců