Novinky
Izotopová frakcionace kadmia v houbách
Kadmium (Cd) je toxický kov, který se v přírodě vyskytuje v 8 izotopech. Poměry těchto izotopů se v jednotlivých složkách životního prostředí nepatrně liší. Může za to tzv. izotopová frakcionace, kdy v jedné složce prostředí dochází k obohacení o těžší nebo lehčí izotop na úkor jiné. Takovým procesem může být např. příjem Cd rostlinami, jejichž listy jsou často izotopicky lehčí než zdroj kadmia v půdě. Nová práce publikovaná v časopise Science of the Total Environment zkoumala izotopické složení Cd v houbách a svrchní vrstvě půdy v západních Čechách. Oproti půdám vykazují mnohé druhy hub zřetelně lehčí izotopové složení Cd a tato frakcionace závisí na druhu houby.
Ocenění pro Václava Santolíka
Dne 22. 3. 2023 proběhlo v Betlémské kapli na pražském Starém Městě předávání prestižních cen Wernera von Siemense. Náš zaměstnanec a doktorand Mgr. Václav Santolík získal čestné uznání poroty za mimořádnou vědeckou úroveň práce za svou diplomovou práci s názvem Petrogenesis and evolution of the Davle Volcanic Complex pod vedením doc. Lukáše Ackermana, PhD. Více zde.
Poškozují požáry pískovcové skály?
To se snaží zjistit geologové v rámci dílčího projektu Proměny zemského povrchu, který je součástí výzkumného programu Dynamická planeta Země (Strategie AV21). Lesní požár v Českosaském Švýcarsku (severní Čechy) z loňského léta je svým rozsahem největší v novodobých dějinách Česka. Jak se tato událost podepsala na pískovcových skálách, sledují odborníci z Geologického ústavu AV ČR. Zatím byla provedena fotografická dokumentace a odebrány první vzorky. Další dokumentace proběhne v nejbližších týdnech, kdy už se nebudou vyskytovat teploty pod bodem mrazu. Po studiu zahrnujícím jak instrumentální analytické, tak mikroskopické metody bude vyhodnocen jednak vliv vlastního požáru, ale i následné účinky zimního období, kdy dochází k mrznutí vody v puklinách a pórech skalních stěn a bloků. Viz též informace na webu AV21.
100 let České geologické společnosti
Dne 7.3. 2023 se v prostorách budovy Akademie Věd na Národní, Praha 1, konal přednáškový den ke 100 letům České geologické společnosti. Bylo zde prezentováno celkem devět přednášek stratigraficky pokrývající vývoj Země. Geologický ústav AVČR zde zastupovali kolegové Lenka Lisá s přednáškou o pohřbených kvartérních půdách a Václav Cílek s tématem Antropocén.
Dva nové výstupy Geologiockého ústavu
Vyšla ročenka vědeckých aktivit pracovníků Geologického ústavu za rok 2021 - Research Reports 2021.
Byl také vydán nový ceník našich laboratoří. Najdete ho zde.
Planktonní larvy trilobitů byly součástí potravního řetězce
Larvy trilobitů hráli zásadní roli v ordovickém potravním řetězci. Lukáš Laibl (GLÚ AV ČR) s kolegy z Univerzity v Lausanne publikovali novou studii, ve které dokázali, že planktonní larvy se u trilobitů vyvinuly před 495 až 470 milióny lety. Tato drobná stádia pak sloužila jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Článek byl publikován v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. K tématu byla vydána i tisková zpráva Akademie Věd.
Na začátku jsou objevy
V prosinci 2022 vyšel v časopise Geoheritage článek o mimořádných speleologických objevech ve střední Číně. Tyto objevy „mají na svědomí“ jeskyňáři z České speleologické společnosti, samozřejmě ve spolupráci s čínskými partnery. Na expedicích a článku se také podílel Michal Filippi z Geologického ústavu. Článek je popisný a nepřináší klasická „vědecká data“, ale vůbec poprvé představuje vědecké obci dosud neznámé krasové oblasti s mimořádným potenciálem.
Vznik silicitů (tzv. „buližníků) v Českém masivu
Silicity (též „buližníky“), jsou horniny, obsahující vysoký podíl křemíku, které se ukládaly na mořském dně již od archaika. V oblasti Českého masivu tvoří buližníky charakteristické skalní hřbety, zejména v CHKO na Křivoklátsku a v jižních Brdech. Nová studie, na které se významně podíleli pracovníci Geologického ústavu, byla otištěná v časopise Geoscience Frontiers. Prezentuje výzkum desítek lokalit a ukazuje, že vznik buližníků úzce souvisel se slabě temperovanou hydrotermální činností buďto přímo na mořském dně anebo na svazích podmořských sopek v průběhu pozdního proterozoika až raného kambria v důsledku globální změny koncentrace křemíku v oceánech.
Unikátní naleziště zkamenělin
Dne 16.12. 2022 byla na stránkách Akademie Věd zveřejněna tisková zpráva o nových nálezech fosilií v Maroku a související publikaci v časopise Scientific Reports, na které se podílel náš pracovník Lukáš Laibl. Popisované nálezy jsou unikátní tím, že na rozdíl od předchozích lokalit v oblasti, byly zaznamenány rozmanité druhy krevetám podobných živočichů. Někteří mohli dorůstat délky až 2 metrů. Výzkumníci také předpokládají, že mezi nalezenými exempláři by mohli objevit i zcela nové druhy.
Přednáška o trilobitech
Zajímá Vás, jak žili dávní trilobiti, čím se živili a jak vypadala jejich miminka? Lukáš Laibl z oddělení paleobiologie a paleoekologie o nich povídal v rámci týdne Akademie Věd. Jeho přednášku si můžete poslechnou ze záznamu zde.
Archiv novinek
Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.